PŘEHLEDNĚ: Migrační pakt stručně a jasně. Co obsahují hlavní body schváleného balíčku?

před 3 týdny 34

Nařízení o řízení azylu a migrace (AMMR)

Asi nejdiskutovanějším bodem balíčku je přístup k zemím nejvíce přetíženým migrací. Těm mají ostatní pomoci buď tak, že převezmou část běženců, nebo finančně a materiálně. Rovněž budou aktualizována kritéria, podle nichž je členský stát příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu (takzvaná dublinská pravidla).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Europoslanci schválili celý migrační balíček. Panovala nejistota, frakce počítaly každý hlas

Součástí nařízení je i výjimka týkající se států, které přijaly významný počet ukrajinských uprchlíků (jako nyní ČR). V článku 9 předpisu AMMR je stanoveno, že Evropská komise bude každý rok vyhodnocovat situaci a zjišťovat, které země jsou pod jakým tlakem, i pokud jde například o počet udělených dočasných ochran. Půjde tedy o výsostné rozhodování Komise. Podmínky jsou tím pádem odlišné od principu, který Česká republika podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vyjednala v předchozích verzích balíčku.

Nařízení o řešení krizových situací

Nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu i podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí. Nová pravidla se rovněž budou vztahovat na účelové využívání migrantů, tedy na situace, kdy je třetí země nebo nepřátelské nestátní subjekty budou chtít využít k destabilizaci EU.

Nařízení o screeningu (prověřování)

Osoby, které nesplňují podmínky pro vstup do EU, budou podrobeny předvstupnímu prověřování, a to včetně identifikace, shromažďování biometrických údajů a zdravotní a bezpečnostní kontroly, což může trvat až sedm dní. Členské státy budou muset zavést nezávislé monitorovací mechanismy, aby bylo zajištěno dodržování základních práv žadatelů.

Nařízení o azylovém řízení

V celé EU bude zaveden nový společný postup pro udělování a odnímání mezinárodní ochrany. Zpracování žádosti o azyl na hranicích EU bude v budoucnu muset být rychlejší a lhůty pro vyřízení neodůvodněných nebo nepřípustných žádostí budou kratší.

Kolik nelegálních migrantů proudí ročně na území Evropské unie? A jaké jsou jejich hlavní trasy? Podívejte se na podrobný přehled:

Nařízení o systému Eurodac

Údaje osob přicházejících nelegálně do EU – včetně otisků prstů a zobrazení obličeje osob od šesti let věku – budou uloženy v aktualizované databázi Eurodac. Úřady budou také moci u konkrétní osoby vytvořit záznam, zda může představovat bezpečnostní hrozbu nebo zda byla násilná či ozbrojená.

Kvalifikační nařízení

Nové jednotné normy pro všechny členské státy, pokud jde o uznávání statusu uprchlíka nebo doplňkové ochrany a o práva přiznávaná osobám, které mají nárok na ochranu. Členské státy by měly situaci v zemi původu osob posuzovat na základě informací od Agentury EU pro azyl. Postavení uprchlíka by mělo být pravidelně přezkoumáváno. Žadatelé o ochranu budou muset zůstat na území členského státu, který je odpovědný za projednání jejich žádosti nebo v něm byla ochrana udělena.

Směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl

Členské státy mají zajistit rovnocennou úroveň pro přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o ubytování, školní docházku a zdravotní péči. Registrovaní žadatelé budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Podmínky detence a omezení volného pohybu budou upraveny tak, aby žadatele odrazovaly od pohybu po EU.

Rámec EU pro přesídlování

Na základě nového unijního rámce pro přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů budou členské státy dobrovolně nabízet útočiště osobám ze třetích zemí, které za uprchlíky uznala OSN a které se na území EU přemístí legálním, organizovaným a bezpečným způsobem.

POZNÁMKA:

Devátou a desátou položku balíčku představují dva předpisy, které se týkají navracení migrantů na hranicích a nových pravidel pro centralizovaný systém informací o dříve odsouzených osobách (ECRIS-TCN).

CNN Prima NEWS nabídla ve středu superdebatu České zájmy v Evropě s osmi lídry, kteří kandidují do Evropského parlamentu. Zástupci pětikoaličních, opozičních i neparlamentních subjektů se neshodli právě v případě řešení migrace. Mezi další témata patřil Green Deal či ruská invaze na Ukrajinu.

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční již začátkem června. CNN Prima NEWS pravidelně nabízí rozhovory s jednotlivými kandidáty. Přečtěte si některé z nich.