před 1 měsíc
76
Všichni pocházíme z Afriky, o tom není sporu. Dál je to však složitější. Kdy lidé osídlili další kontinenty, kudy postupovali, kolikrát se migrace opakovala? Mezinárodní tým vedený českými vědci díky objevu na západní Ukrajině přispěl důležitým dílem k poznání pradávné minulosti.
Archeologická lokalita Korolevo leží u stejnojmenného městečka v jihozápadním koutě Ukrajiny. Obec se v období mezi světovými válkami úředně jmenovala Královo nad Tisou, což prozrazuje dvě věci: patřila k československé Podkarpatské Rusi a leží na břehu významné řeky, přítoku Dunaje.
Obě okolnosti mají pro naše vyprávění svůj význam. První výzkum v lokalitě vedl ve třicátých letech dvacátého století český archeolog Josef Skutil, specialista na paleolit a blízký spolupracovník slavného Karla Absolona. Už tehdy se ukázalo, že Korolevo bylo postupně a opakovaně osídleno po mnoho set tisíc let.
Hlubiny času
U toho čísla stojí za to se na chvíli zastavit, protože hlubina času, do níž nahlížíme, je nepředstavitelná. Historie, kterou dokážeme vnímat jako „svou“, jako kontinuálně spojenou s dneškem, zpravidla čítá dva až tři tisíce let, sahá tedy do antiky. Blízkovýchodní a asijské civilizace, které Řecku a Římu předcházely, nás přivedou o další tři tisíce let do minulosti.
Pak začíná všechno splývat. Dostaneme se do období bez pojmenovatelných státních útvarů, vyhovujících našemu chápání lidské společnosti, a především bez písemných záznamů – tedy do doby, které souhrnně říkáme pravěk, doba kamenná či paleolit. Za její začátek se považuje období, kdy naši předkové – ještě ne lidé v moderním smyslu slova – začali používat kamenné nástroje. Podle nynějšího stavu poznání, který pravděpodobně není definitivní (právě objev z Koroleva
