Přepych, nebo nutná prevence? Pohled lékařů na karenční dobu se liší

Padesátiletá Hana ze středočeského Brandýsa nad Labem ví, že pro vykurýrování se z virózy jsou stěžejní první dny. Snaží se být proto doma. „Je ale fakt, že v době, kdy se první tři dny marodilo zdarma, jsem radši všechno přecházela,“ přiznala.

Naopak šestačtyřicetiletý Lukáš z Domažlic různé nemoci vyležel, i když v tu dobu nepobíral ani korunu. „Říkal jsem si, že je to lepší, než aby se mi pak rozjelo něco horšího,“ odůvodnil to.

Tři dny neplacené nemocenské? Vláda má návrh znovu na stole

Klasický spor o karenční dobu se rozhořel, když ji nedávno navrhli znovuzavést experti sdružení v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Podle nich by měla trvat jeden až tři dny, kdy by zaměstnanci v pracovní neschopnosti nedostávali žádné peníze. Vedle úsporných aspektů, kterým se Deník už věnoval, je ve hře i zdravotní stránka věci.

Pohled lékařů

Budou lidé v momentě, kdy za první tři dny marodění nedostanou ani korunu, virózy přecházet, nebo to nebude mít žádný vliv a vyleží je? „Kloním se k názoru, že první tři dny si lidé mají platit sami. Je to krátká doba, při níž většinou nejde o vážnou nemoc a pracovní neschopnost bývá velice často pacienty automaticky zneužívána,“ řekla Deníku praktická lékařka ze středočeské obce Lety Michaela Formánková.

Domnívá se, že jejich spoluúčast na hrazení zdravotní i sociální péče je u nás nutností. „Jinak systém, v němž jsme si zvykli žít, musí za nějakou dobu nutně zkrachovat,“ dodala.

Naopak podle praktika z Prahy 10 Tomáše Kaštovského jsou první tři dny důležité především kvůli prevenci šíření nákazy. „Umožňují izolovat lidi, kteří byli vystaveni riziku nákazy, ale ještě nevykazují příznaky,“ vysvětlil.

Když jsou doma, nemohou nemoc šířit. „Z tohoto důvodu je určitě dobré motivovat je i finančně. Tedy plnou nebo částečnou náhradou mzdy vést pacienty k tomu, aby dodržovali karanténní opatření, nevydávali se do práce a do kontaktu s ostatními,“ doplnil.

Odbory jsou proti

Proti znovuzavedení karenční doby jsou dlouhodobě odboráři. „Nemocný člověk patří do postele, ne do práce. Finanční situace nemůže ovlivňovat jeho zdravotní stav. Navíc ohrožuje nejen sebe, ale i lidi kolem. Karenční doba je pro nás nepřijatelná. Tento nápad by měl rychle zmizet ze světa,“ sdělila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

To, jak je důležité první tři dny nemoci platit, aby lidé zůstali doma, se podle ní osvědčilo v době pandemie covidu. Mimochodem, s výjimkou pro případnou pandemii souhlasí i odborníci z NERV. Při pandemiích karenční dobu nechtějí. Nemocný by tedy podle jejich návrhu v takových časech dostával peníze od prvního dne. Při pandemii, jak uvedli v odůvodnění jejich návrhu, je podle nich „žádoucí nemotivovat k chození do práce při nemoci“.

Zdroj: Youtube

Zástupci ministerstva zdravotnictví zatím jasný postoj k problematice neprezentovali. „Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) k tomuto tématu v současné době zpracovává analýzu, která bude základem pro stanovisko pana ministra Válka,“ reagoval mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

ÚZIS propojí data

Jak upřesnil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, jedná se o pilotní projekty spočívající v propojování dat ministerstva práce a sociálních věcí s resortem zdravotnictví. „Jejich primárním cílem ale není karenční doba. Propojení dat nám umožní sledovat skutečnou nemocnost u pacientů s vážnými onemocněními, hodnotit sociální dopady vybraných nemocí, lépe zamířit preventivní programy a podobně,“ vysvětlil. Analýzy budou podle něj k dispozici nejdřív na konci června.

Velký přehled: Kde všude chce vláda ušetřit sedmdesát miliard korun

Pevný názor na karenční dobu nemají ani na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Nemyslí si ale, že by lidé ze současného stavu něco ždímali. „Vzhledem k tomu, že podmínkou každé dočasné neschopnosti je odborné posouzení zdravotního stavu ošetřujícím lékařem, je výrazně omezena možnost, aby pojištěnci účelově nemoc předstírali a nemocenské dávky zneužívali,“ sdělil Deníku vedoucí tiskového oddělení MPSV Jakub Augusta.

Připomněl, že díky zavedení eNeschopenky je od roku 2020 každý zaměstnavatel, pokud si nastaví zasílání notifikací, o vzniku nové dočasné pracovní neschopnosti prakticky ihned automaticky informován. V prvních čtrnácti dnech navíc může sám zkontrolovat, zda nemocný pravidla dodržuje. Namátkové kontroly mimo to provádějí zaměstnanci příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení.