Přes milion kilometrů čtverečních na mušce. Ukrajinci přišli s novou taktikou, která zatím funguje

před 5 měsíce 77

ANALÝZA / Soči na jihu, Petrohrad na severu a Nižnij Novgorod v centrální části Ruské federace. Kyjev se stále častěji snaží zasáhnout ruská ropná zařízení a doufá, že malými a levnými bezpilotními letouny naruší ruské zásobovací linie. Zranitelná oblast se táhne od hranic s Estonskem na severu evropské části Ruska, kolem Rybinské přehrady, přes Novgodor, Saratov až Volgograd k břehům Černého moře. A celkem čítá přes milion kilometrů čtverečních.

Právě Volgograd se stal cílem ukrajinských dronů naposledy. V sobotu se v plamenech ocitla část ropné rafinerie společnosti Lukoil. A i když se drony podařilo ruské protivzdušné obraně sestřelit, 300 metrů čtverečních rafinerie se ocitlo v plamenech. Za útokem podle webu Ukrajinska pravda stála tajná služba (SBU).

„SBU pokračuje v systematickém ničení infrastruktury, kterou Rusko používá k vedení války na Ukrajině. Tím, že zasáhneme ropné rafinerie, které pracují pro ruský vojenskoprůmyslový komplex, nejenže odřízneme logistiku dodávek paliva pro nepřátelskou techniku, ale také snížíme plnění ruského rozpočtu,“ okomentoval poslední ukrajinské snahy ničit ruská ropná zařízení nejmenovaný zdroj s tím, že další podobné útoky budou pokračovat.

Ve Volgogradu přitom šlo o přímo kardinální zásah. Město se nachází asi 475 kilometrů od fronty. Rafinerie na řece Volze kapacitu na zpracování 14,8 milionu tun – téměř 300 tisíc barelů denně – ropy ročně. A jde tak o největšího výrobce ropných produktů v jižním federálním okruhu Ruské federace.

Nová taktika – údery Kyjeva na ropné sklady a zařízení hluboko na ruském území – se kterou přišly ukrajinské síly, zatím funguje. „Narušují logistické trasy a zpomalují bojové operace,“ popsala pro deník The New York Times expertka na energetickou bezpečnost z ukrajinského think-tanku DiXi Group Olena Lapenko. „Narušení těchto dodávek, které jsou pro lidské tělo jako krev, je součástí širší strategie, jak čelit Rusku na bojišti.“

Útoky přichází na všechny strany evropské části Ruska

Už v září loňského roku ukrajinské drony útočily v Soči na jihu Ruské federace, kde prezident Vladimir Putin většinou tráví letní dovolenou a hostil tam i olympijské hry v roce 2014. Tehdy šlo o první útok bezpilotního letounu na letovisko od začátku rozsáhlé invaze na Ukrajinu.

Je sice nepravděpodobné, že by podobné útoky razantně změnily průběh bojů na frontě v době, kdy mají iniciativu ruské síly a snaží se prolomit ukrajinskou obranu, pro Ukrajinu jsou však důležité minimálně ze dvou důvodů. Západu můžou dodat naději, že válka na Ukrajině není tak bezvýchodná, jak se může zvenku zdát. Bez dostatku zbraní a vojáků se navíc Kyjev stále častěji obrací k partyzánským akcím a snaží se narušit ruskou infrastrukturu. Útoky na ropná zařízení jsou tak součástí této nové taktiky, která přináší první ovoce.

Válka na Ukrajině je do jisté míry asymetrická. Moskva má více vojáků, více dělostřeleckých granátů, může mobilizovat více lidí a tak podobně. Kyjev se snaží vyvíjet a vyrábět útočné drony s delším doletem, aby snížil rozdíl v úderných schopnostech vůči Rusku, které pravidelně útočí na drony a raketami s dlouhým doletem na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a vojenské objekty. Podobné útoky jako ten v Soči ze září loňského roku se objevují stále častěji a zatím vyvrcholily v lednu letošního roku.

Už v jeho polovině se podle Ruskem dosazeného představitele Záporožské oblasti Vladimira Rogova ukrajinské síly pokusily o útok na ruský ropný terminál v Baltském moři. Ve stejný den Ukrajina zasáhla cíle v ruském Petrohradě. Šlo o první takový případ od začátku války a dron tehdy uletěl přes tisíc kilometrů. „Minulou noc jsme zasáhli cíl a tato věc (dron, pozn. red.) uletěla přesně 1250 kilometrů,“ potvrdil předchozí informace ministr strategického průmyslu Oleksandr Kamyšin, který dohlíží na výrobu zbraní. Petrohrad byl od té doby cílem ukrajinských dronů hned několikrát.

O den později začaly hořet čtyři nádrže ve městě Klincy na západě evropské části Ruské federace na řece Turosně, asi 500 kilometrů jihozápadně od Moskvy. „Ministerstvo obrany sestřelilo dron pomocí radioelektronických prostředků. Po zničení vzdušného cíle byla jeho munice shozena na území ropného skladu Klincy,“ napsal na komunikační platformě Telegram gubernátor oblasti Alexander Bogomaz. Podle ukrajinských médií za útokem stála ukrajinská vojenská zpravodajská služba GRU.

A další údery na ruskou ropnou mašinerii stále přicházely. Požár po útoku ukrajinského dronu zachvátil i rjazaňskou rafinerii – třetí největší v Rusku – 196 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Provoz obrovského terminálu na vývoz paliva do Baltského moře v osadě Usť-Luga musel být pozastaven kvůli útoku ukrajinského dronu. Stejný případ se opakoval za pár dní i v Tuapse severně od Soči. Na konci ledna potom drony útočily na rafinerie v okolí města Nižnij Novgorod.

Přes milion kilometrů čtverečních na mušce

Zpravodajský telegramový kanál Vjorstka tvrdí, že území, které mohou zasáhnout ukrajinské drony, odpovídá více než milionu kilometrů čtverečních. Jen od září se přitom toto území zvětšilo o více než 300 tisíc kilometrů čtverečních.

Připomíná přitom útok z noci na 31. ledna, kdy se ukrajinský dron zřítil na území závodu Něvskij Mazut v Petrohradu. „Petrohrad se stal šestým městem s více než milionem obyvatel ve zmiňované oblasti. Předtím UAV (bezpilotní letouny, pozn. red.) zasáhly Moskvu, Voroněž, Rostov na Donu a Krasnodar. V zóně zásahu se nachází také Volgograd,“ dodal telegramový kanál.

Nová taktika ukrajinských sil už přináší i první výsledky. Podle agentury Bloomberg útok na baltský terminál Usť-Luga a špatné počasí v regionu přispěly k narušení ruských námořních dodávek ropy, které klesly na nejnižší úroveň za téměř dva měsíce. V lednu při meziročním srovnání Rusko snížilo vývoz benzinu a nafty o 37 procent.

Podle obchodníků a údajů společnosti LSEG o sledování lodí Rusko pravděpodobně sníží vývoz nafty přibližně o 127 500 až 136 tisíc barelů ropy denně, což představuje přibližně třetinu jeho celkového vývozu.

Aby toho nebylo málo, jeden z dronů, který mířil na Petrohrad 18. ledna, předtím přeletěl i nad sídlem ruského prezidenta Putina na Valdaji. „Během operace proletěl jeden z bezpilotních letounů přes Valdaj, kde jsou sídla oligarchů Arkadije a Borise Rotenbergových, Jurije Kovalčuka a také ruského diktátora Vladimira Putina,“ napsal web Novoje vremja. Rozsáhlý lesní komplex u Valdajského jezera na půli cesty mezi Moskvou a Petrohradem je přitom jedním z Putinových oblíbených útočišť.

Proč jsou ukrajinské drony úspěšné?

Ruské systémy protivzdušné obrany se ukázaly jako méně účinné proti malým bezpilotním letounům. Právě takové drony nyní ničí ruská ropná zařízení. „Rusko se před válkou chlubilo tím, že má vrstvenou obranu, senzorový elektronický boj, různé raketové baterie, kinetické baterie, radary, které mohou jakoby identifikovat a přerušit hrozbu,“ řekl webu Business Insider Samuel Bendett, analytik a expert na bezpilotní a robotické vojenské systémy z Centra pro námořní analýzy.

„Většina těchto obranných systémů byla vybudována k identifikaci a ničení větších cílů, jako jsou rakety, vrtulníky, letadla. Mnohé z nich nebyly zaměřeny na identifikaci mnohem menších bezpilotních letounů,“ dodal.

Jeho slova potvrdila i britská rozvědka, která ve své pravidelné zprávě napsala, že úspěšné zásahy ukrajinských bezpilotních letounů pravděpodobně ukazují, že ruská protivzdušná obrana má potíže s jejich odhalením a zničením. „Rusko pravděpodobně přehodnocuje své pozice protivzdušné obrany v oblasti mezi Ukrajinou a Moskvou, aby se s těmito útoky lépe vypořádalo,“ dodala britská tajná služba v létě loňského roku.

Ukrajinské drony, když už se dostanou ke svému cíli, fungují jako jakási rozbuška, kdy malé množství výbušniny vede k odpálení většího množství výbušných materiálů, což jsou často letadla, vozidla, muniční sklady nebo právě ropná zařízení. Stejně tak fungují i v případě, kdy se ruské vzdušné obraně podaří bezpilotní letoun sestřelit.

Minulou zimu se Rusko zaměřovalo na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Ukrajině se útoky podařilo přežít a ruský plán uvrhnout Ukrajince do zimy a tmy nevyšel. Nedávné útoky ukazují, že letos se stala taková infrastruktura naopak cílem ukrajinských sil. Útokem na ropná zařízení se Ukrajina snaží nejen narušit dodávky pro ruskou armádu, ale míří také na aktiva, která generují značné příjmy na podporu válečného úsilí Moskvy.

Nová ukrajinská taktika, zdá se, zatím funguje. A i když nejspíš zcela neotočí průběh bojů na frontě, Kyjev útočí tam, kde to Moskvu bolí. Kyjev ale zdaleka nekončí. „Jsem si jistý, že v letošním roce budeme svědky dalších a dalších událostí (útoků na ruská ropná zařízení, pozn. red.),“ předpověděl ukrajinský ministr strategického průmyslu Oleksandr Kamyšin během panelové diskuse na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.

Přečtěte celý článek