Převratné změny v léčbě nádorů pomáhají častěji přežít. O pacienty se ale nemá kdo starat

před 3 týdny 53

„Každoročně diagnostikujeme více než pět tisíc různých druhů leukémie, lymfomů, myelomů a dalších hematologických nemocí. Počet nových pacientů roste přibližně o 2,5 procenta za rok. Přičítáme to stárnutí populace, protože nádory se vyskytují ve stále pozdějším věku. A také častějším poruchám imunity,“ uvedl Marek Trněný, přednosta kliniky hematologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

ČTĚTE TAKÉ: Zázračný lék neexistuje. Malá Nina má nejsmrtelnější rakovinu, rodiče i tak myslí na druhé

Zatímco rakovina krve se vyskytuje čím dál častěji, úmrtnost na hematoonkologická onemocnění v posledních desetiletích stagnuje – za 30 let vzrostla o 1,1 procenta, a u některých diagnóz dokonce klesá. To znamená, že v Česku přibývá lidí, kteří se s nemocí léčí – v posledních 30 letech téměř čtyřikrát.

„Nejvíce to pozorujeme například u chronické myeloidní leukémie, u níž vzrostla šance na 5leté přežití téměř o 40 procent, nebo u non-Hodgkinových lymfomů – o 20 procent. U tohoto typu lymfomu dnes umíme vyléčit více než 80 procent pacientů, díky obrovským pokrokům v terapii, kterou máme k dispozici,“ vysvětluje Trněný.

Novinky v léčbě dávají naději

Převratné změny v léčbě krevních nádorů přináší pacientům novou naději na přežití. Odborníci, kteří se na konci ledna sešli na akci Hematologie 2024 v Praze, se shodují, že se v posledních 10 letech v oblasti léčby rakoviny krve odehrávají doslova převratné změny. Zejména díky nástupu imunoterapie, která využívá vlastní imunitu pacienta k boji proti nádorovým buňkám.

U dospělých pacientů se v určitých případech již ustupuje od dosud dominantní chemoterapie, u dětí tato metoda však stále zůstává přední volbou. I kvůli tomu, že nejčastějším nádorovým onemocněním krve u malých pacientů je akutní leukémie, kde chemoterapie ve většině případů funguje spolehlivě.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Devítiletá Nina potřebuje dárce kostní dřeně. Je to jako hledat dvojče, popsala koordinátorka

V případě dospělých nemocných je tak dle českých expertů „hitem“ posledních let léčba pomocí takzvaných CAR-T lymfocytů. Jedná se o typ imunoterapie, u které lékaři „vycvičí“ vlastní buňky pacienta tak, aby uměly zaútočit na buňky nádoru.

„CAR-T lymfocyty jsou buňky imunitního systému, které nejprve odebereme z těla pacienta a následně se geneticky upraví tak, aby se uměly navázat na nádorové buňky, aktivovat se a nádor zničit. Tato terapie dosahuje opravdu pozoruhodných výsledků například v léčbě nehodgkinských lymfomů, nebo akutní lymfoblastické leukémie. Je opravdu fascinující, jaké pokroky ve výzkumu se vědcům v tomto ohledu daří podnikat,“ zdůraznil Trněný.

Nepostradatelné monoklonální protilátky

Právě CAR-T lymfocyty byly jedním z hlavních témat konference Americké hematologické společnosti (ASH), která se konala loni v prosinci. Nové formy terapie lékařům umožňují hematologické nádory přesněji zacílit a ochránit pacienty před nežádoucími účinky. Čím dál častěji používaným lékem jsou například monoklonální protilátky.

„Tyto léky označí imunitnímu systému pacienta místo, kam má zaútočit. Označí nádorovou buňku a imunitní systém ji následně sám zabije. Léky se také mohou navázat na jiné látky, například cytostatika, které nádorové buňky zabíjí. Výhodou léčby je tak vyšší účinnost a zároveň nízká toxicita,“ popsal Petr Cetkovský, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze.

Monoklonální protilátky se staly nepostradatelnými například při léčbě lymfomů nebo u chronické lymfatické leukémie. Krevní nádory byly také první, u nichž lékaři monoklonální protilátky k léčbě použili – dnes se již běžně využívají i mimo onkologii.

Přes nesporné úspěchy výzkumu zůstává podle expertů nepostradatelnou formou léčby nádorů krve chemoterapie, a to i u mladých pacientů. „Například u dětské akutní lymfoblastické leukémie, nejčastějšího nádoru krve u dětí, je chemoterapie stále hlavním způsobem léčby, díky kterému vyléčíme 85 procent pacientů. Moderní léky pak používáme tam, kde chemoterapie selhává nebo dojde k návratu onemocnění,“ uvedla Lucie Šrámková, přednostka Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol.

ČTĚTE TAKÉ: Na cesty do školy potřebuje Ondra s Kabuki syndromem nové auto. Rodiče prosí o pomoc

Moderní léky lékaři případně kombinují s chemoterapií tak, aby se zvýšil účinek léčby. „Ale zároveň klesla její toxicita a zmírnily se nežádoucí účinky,“ dodala Šrámková. Pokrok v možnostech léčby tak má za výsledek výrazně vyšší naději na přežití pro pacienty. Odborníci se shodují, že čeští pacienti mají přístup k nejnovějším lékům srovnatelný s ostatními rozvinutými zeměmi. Desítky pacientů s nádory krve jsou nyní v Česku léčeny v rámci experimentálních studií.

Chybí kapacity i odborníci

Na druhé straně však nerostou počty zdravotníků, kteří se o pacienty starají, ani kapacity zařízení, kde nemocné léčí. „Máme velmi dobře fungující, ale často přetížená centra specializované hematologické péče (HOC). Situaci by pomohlo, kdyby se o stabilizované pacienty mohla starat takzvaná pracoviště rozšířené hematologické péče, kterých je nyní v Česku celkem deset. Do budoucna bude snaha ukotvit centra rozšířené hematologické péče ve Věstníku ministerstva zdravotnictví,“ uvedl Pavel Žák, předseda České hematologické společnosti.

Zmiňovaný věstník definuje pouze centra HOC a hematologické ambulance. „Pokud by se podařilo pracoviště rozšířené hematologické péče jasněji legislativně zařadit, odlehčilo by to systému a pomohlo pacientům, aby měli lépe dostupnou péči,“ pokračoval Žák.

Příkladem je podle něj Karlovarský kraj, který nemá centrum rozšířené hematologické péče a pacienti tak musí dojíždět do Prahy nebo Plzně. „Typickým příkladem nemoci, kterou by centra rozšířené hematologické péče mohla převzít, je chronická myeloidní leukémie, jež se dnes léčí tabletami. Pacienti se obvykle dostanou během jednoho až dvou let od diagnózy do stabilizovaného stavu a mohou tak být nadále sledováni jinde. Dalším příkladem může být i chronická lymfatická leukémie,“ dodal předseda.

V České republice v současnosti funguje osm HOC pro dospělé a dvě pro děti – v nich se soustředí nejkomplikovanější a nejnákladnější péče. „S nedostatkem kapacit bojuje dle mých informací většina hematoonkologických center v Praze. Jen u nás bychom potřebovali zvýšit kapacitu o 15–20 procent. Snažíme se tento stav postupně narovnat,“ popsal Cetkovský.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nezlobte se, máme plno. Zoufalí rodiče dětí s autismem marně shánějí specialistu

Minimálně o 30 procent méně zdravotních sester, než by bylo třeba, je podle Trněného na hematologické klinice ve Všeobecné fakultní nemocnici. „Péče o pacienty s hematoonkologickým onemocněním je velmi náročná a specializovaná. Při současném stavu jedné zdravotní sestry na osm lůžek je to dlouhodobě neudržitelné,“ doplnil.

Čeští hematologové nejsou v této situaci sami, stejné problémy řeší jejich kolegové po celé Evropě. Podle prezidenta Evropské hematologické asociace Antónia Mediny de Almeidy roste počet pacientů s rakovinou krve i kvůli tomu, že léčbu solidních nádorů přežívá čím dál více lidí.

„Kromě věku jsou rizikovými faktory pro vznik krevních chorob předchozí chemoterapie a radioterapie,“ uvedl Almeida. „Poskytování zdravotní péče v Evropě je třeba řešit průřezově. Nejenže dochází k přílivu pacientů z mimoevropských zemí, ale také k nárůstu incidence v důsledku stárnutí. Proto je nutné přizpůsobit naše zdravotnické služby tak, aby se s touto zvýšenou zátěží vypořádaly. Nejenže je třeba vyčlenit více zdrojů a pracovních sil, ale také výrazně vzdělávat o nemocích, které se v zemích, kam se migranti stěhují, běžně nevyskytují,“ dodal prezident.

Na nemoci krve v Česku ročně zemře zhruba dva tisíce lidí.

Přečtěte celý článek