před 3 týdny
33
KOMENTÁŘ / V první půlce srpna 2023 vyvrcholila kauza soudce Roberta Fremra, kterého skupina sedmi poradců prezidenta republiky Petra Pavla (Eliška Wagnerová, Ivana Janů, Anna Šabatová, Marek Antoš, David Kosař, Jiří Šesták) v čele s profesorem Janem Kyselou doporučila Senátu Parlamentu ČR na ústavního soudce.
Na obhajobu soudce Fremra vystoupila nejen Eliška Wagnerová a Ivana Janů, ale i bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová i jeho současný předseda Petr Angyalossy, kteří tvrdili, že soudci jako Fremr byli při výkonu své funkce v době komunismu vázáni pouze právním řádem „socialistického státu“. Jinými slovy, podle zmiňovaných soudců princip férovosti, tedy osobní závazky a mravní povinnosti, které jsou součástí širšího pojetí práva, nejsou zapotřebí pro jejich pojetí spravedlivosti.
Kauza Fremr a princip férovosti
Jenže podle principu férovosti není možné, abychom se cítili být zavázáni nespravedlivým institucím, nebo dokonce totalitárním formám vlády. Pojem liberální férovosti byl s jazykovou „britskou“ konotací zpopularizován v druhé polovině 20. století americkým politickým filosofem Johnem Rawlsem, který nahlížel na možnosti spravedlnosti z hlediska férovosti: „Justice as Fairness“.
Navíc jak může obstát tvrzení, že každý soudce za socialismu byl vázán pouze právním řádem, po mezinárodně věhlasném soudu s Eichmannem v Jeruzalémě, jehož obhajoba byla postavena na stejné argumentaci, že „byl vždy občanem dbalým zákonů“, jak zaznamenala ve stejnojmenné knize Hannah Arendtová? Ostatně, jak napsal politolog Bernhard Sutor: „Právo není eticky neutrální.“
I když se 14. srpna 2023 soudce Robert Fremr vzdal nominace, přesto měl potřebu veřejně zdůraznit, že jeho rezignace není přiznáním viny ani žádným doznáním. „Pouze převážil tlak, který už pro mě byl neúnosný,“ prohlásil. Bývalý komunistický soudce se tak distancoval od principu férovosti práva, jehož součástí – mimo jiné – je i respekt k druhým občanům. Fremr nechápe problémy morální filosofie a že „racionální jednání je možné jen tehdy, shledávají-li lidské bytosti své vlastní lidství hodnotným“, jak vysvětluje Christine Korsgaard.
Ve stejný den profesor Kysela z důvodů problematické nominace soudce Fremra nabídl prezidentu rezignaci za celý konzultační panel. Petr Pavel ji ale odmítl a Eliška Wagnerová, která tvrdila, že kauza Roberta Fremra je „bouří ve sklenici vody“, spolu s Jiřím Šestákem navíc rezignaci zpochybnili a tvrdili, že o ní vůbec nevěděli. Profesor Kysela pak prohlásil: „Tohle jsou přesně ty šumy, které jsou asi ne zrovna vhodné, a vypadáme jako blbci.“
O pouhé šumy se samozřejmě nejednalo. Byl to právě tento odborník na ústavní právo, který se nechal slyšet, poté co byl konfrontovaný s výsledky více než třicetiletého bádání evangelického faráře a spisovatele Petra Pazdery Paynea, že pan Payne nemá jiné téma než Alexandra Ereta z případu Olšanské hřbitovy.
Pokud členové konzultačního panelu a prezident republiky navrhli Roberta Fremra na ústavního soudce, nebylo by férovější nominaci stáhnout, uznat pochybení a odstoupit, aby nedošlo k dalšímu pochybení?
Problematická nominace Pavla Uhla
Ve stejný den, kdy se soudce Fremr vzdal nominace a konzultační panel se pokusil rezignovat, vystoupila v pořadu DVTV a později i v České televizi Anna Šabatová a sdělila, že z poradního panelu odstoupila z „rodinných důvodů“ už před šesti týdny, a tudíž není jeho členkou: „Chtěla bych říct, že to nijak nesouviselo s rozhodováním toho panelu. Tam jsem se cítila dobře v tom prostředí těch kolegů a ty diskuze mi připadaly jaksi důležité a podnětné, ale mezi těmi lidmi, které navrhovaly různé instituce, se objevilo i jméno mého syna a já jsem nad tím dost přemýšlela a usoudila jsem, že bude lepší, když tam nebudu prostě.“
Následující den, 15. srpna 2023, vedoucí člen konzultačního panelu prof. Jan Kysela pro Deník N nabídl další pochybnosti ohledně odstoupení Anny Šabatové. Jeho odpovědi stojí za to ocitovat v celku:
Deník N: Členkou vašeho panelu už od 1. července není Anna Šabatová. Proč jste o jejím odchodu neinformovali? Ostatně na stránkách Pražského hradu její jméno stále ještě je.
Jan Kysela: K tomu vám asi nejsem schopen nic říct. To je věc Kanceláře prezidenta republiky. Je to zřejmě nějaký komunikační šum, rozhodně to není náš záměr. My jsme naopak měli zájem na tom, aby ta informace veřejně sdělená byla.
Deník N: A takto jste to prezentovali i prezidentu Pavlovi?
Jan Kysela: Paní Šabatová napsala prezidentu Pavlovi rezignační dopis.
Deník N: A ten nebyl zveřejněn. Jaké byly důvody její rezignace?
Jan Kysela: Ty důvody spočívají v tom, že se v nominačních listech objevilo jméno jejího syna, pana doktora Pavla Uhla. A paní Šabatová měla pocit, že by se případné diskuze o tom, jestli by byl, nebo nebyl vhodným kandidátem, neměly blokovat její přítomností v panelu. Zároveň nechtěla panel vystavovat podezření ze střetu zájmů. Takže o tom vážně uvažovala, a nakonec jsme se dohodli na této variantě někdy začátkem června, možná koncem května, nejsem si úplně jistý. Výsledkem byla rezignace na začátku července.“
Anna Šabatová 14. srpna 2023 sice tvrdila, že z poradního panelu odstoupila na začátku července, ale ve skutečnosti ještě 5. srpna 2023 poskytla deníku Právo rozhovor, v němž nejen tvrdila, že Robert Fremr bude „přínosem pro Ústavní soud“, ale prezentovala se jako „členka prezidentova panelu odborníků, kteří posuzovali kandidáty do ústavního soudu“!
Maminka vám vyhlásí nominaci!
Hradní legenda, že konzultační panel chtěl „předejít podezření z klientelismu či střetu zájmů“, není samozřejmě férová, protože syn Anny Šabatové, advokát Pavel Uhl, už na jaře obcházel různé instituce, aby získal nominaci, tedy ve stejné době, kdy prezident Petr Pavel 3. dubna 2023 ustanovil konzultační panel pro nominaci ústavních soudců, jehož členkou se stala jeho matka.
Syn Anny Šabatové oslovil nejdříve Českou advokátní komoru, a když od ní nominaci na ústavního soudce nezískal, tak se obrátil na Unii státních zástupců a Nejvyšší státní zastupitelství, kde byl úspěšný. V minulosti jako advokát opakovaně hájil například vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou.
Tudíž už na jaře 2023 jak matka, tak i její syn věděli, že porušují zákon o střetu zájmu a pravidla férovosti, přesněji princip otevřenosti, kdy spojili své aktivity proti ostatním nominantům na ústavního soudce, čímž získali výhodnější pozici pro prosazování osobních zájmů. Férové jednání by bylo, kdyby se minimálně před 3. dubnem 2023 jeden z nich vzdal vlastní nominace. Teprve až náhodná srpnová kauza Roberta Fremra odkryla jednání bývalé ombudsmanky a jejího syna a poodhalila neférové jednání konzultačního panelu a prezidenta.
Jen několik novinářů pochopilo, že se na pozadí Fremrovy kauzy, spojené s otřesným a zmanipulovaným soudním případem Olšanských hřbitovů a s odsouzením 172 osob za „ilegální emigraci“ ze socialistického Československa, skrývá utajovaný klientelismus. Když se novinář Lidových novin obrátil na Pavla Uhla s dotazem, jaká instituce ho nominovala na ústavního soudce, tak nebyl syn Anny Šabatové ochoten poskytnout ani tuto základní informaci. Politický komentátor Martin Schmarcz proto hradní kauzu uvedl příznačným titulkem: „Maminka vám vyhlásí nominaci!“
Férovost, anebo spor levice a pravice?
Hlubší politické pozadí obou kauz poodhalil nevědomky v srpnu 2023 opět profesor Kysela, když přiznal, že v expertním konzultačním panelu panovala shoda i s prezidentem, že senátu předloží dva kandidáty s komunistickou minulostí.
Prezidentova komise tak vybírá soudce nejen podle politického klíče jako v případě soudce Fremra, bývalého člena KSČ, ale i podle klientelistického klíče jako v případě nominace Pavla Uhla.
Tento advokát s velkým politickým vlivem je mimo jiné znám i tím, že se v minulosti veřejně chlubil, že mu v roce 2013 zavolal rodinný přítel, politik Jiří Dienstbier, požádal ho, aby sepsal žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu, a Pavel Uhl této politické zakázce rád vyhověl. Pavel Uhl je členem advokátní kanceláře Hlaváček & Krampera, kterou založil pozdější ústavní soudce Pavel Rychetský, a v kanceláři pracuje i zmiňovaný sociálnědemokratický politik a bývalý senátor Jiří Dienstbier.
Namísto toho, aby někteří senátoři, senátorky a politici v souvislosti s kauzou Fremr kritizovali prezidenta Petra Pavla a jeho konzultační panel za netransparentnost, střet zájmů a neférovost, vytkli mu pouze, že „ústavní soudce vybírají jeho levicoví poradci“ a že například Eliška Wagnerová kandidovala za stranu Zelení a Anna Šabatová byla kandidátkou na pražskou primátorku za ČSSD a Zelení, tedy že jim v konzultačním panelu chybí zástupci politického konzervativního myšlení.
Jde o soudcovskou nezávislost
Proti klientelismu vystoupilo 29. srpna 2023 i samotné představenstvo České advokátní komory a tvrdě kritizovalo způsob výběru ústavních soudců prezidentem Petrem Pavlem. Advokátní komora zároveň upozornila na další skryté souvislosti, neboť poté, co expertní konzultační panel za účasti Anny Šabatové nedoporučil prezidentovi jejich nominantku Irenu Schejbalovou, tak se najednou začalo diskutovat o kandidátovi Pavlu Uhlovi. Zatímco „úklid“ nominantů je ještě možno považovat za spekulativní, neférovost účasti Anny Šabatové je zřejmá.
Ostudná kauza s Robertem Fremrem, politická kritika členů senátu, výtky předsednictva České advokátní komory a kritika jednotlivých novinářů, kteří nepřímo upozorňovali na neférovost bývalé veřejné ochránkyně práv i současného člena správní rady Transparency International, který tuto organizaci zastupoval i proti Andreji Babišovi a jeho tehdejšímu střetu zájmů, se staly klíčovými okolnostmi, které vedly k tomu, že členové konzultačního panelu i prezident posečkali, až se na kauzu pozapomene, a teprve v březnu roku 2024 prezident Petr Pavel ohlásil nominaci Pavla Uhla, syna Anny Šabatové.
Prezident Petr Pavel a jeho okolí by si měli více osvojit princip férovosti, stejně jako moderní teorii státu a její klasický princip dělby moci, jak ji navrhl francouzský politický filosof Montesquieu z důvodů, aby byla zajištěna i soudcovská nezávislost.
Mirek Vodrážka je filosof, publicista, undergroundový hudebník a herec působící v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), zároveň je předsedou Nezávislé odborové organizace ÚSTR. Je také členem Centra pro dokumentaci totalitních režimů.
