Při složité identifikaci mrtvých Ukrajinců pomohly i dětské kresby. S DNA je to složité a nadlouho

5 měsíce starý 51

Rodiny vojáků, kteří přišli o život během války na Ukrajině, se mnohdy ani po smrti svých blízkých nemají možnost s nimi rozloučit. Problémem se totiž stále častěji stává identifikace padlých vojáků. Nejspolehlivější metodou je pochopitelně rozpoznávání podle DNA, ale najdou si i jiné důkazy, které mrtvého mohou pomoci ztotožnit.

Pracovníci v ukrajinských márnicích mají poslední měsíce složitou a vyčerpávající práci. Válka přináší oběti, které je nutné identifikovat a informovat jejich rodiny. Mnohdy je ovšem rozpoznání padlých obránců Ukrajiny podle reportérů CNN téměř nemožné. Některé oběti jsou často týdny uvězněny v troskách budov a po jejich nalezení je identifikace takřka neuskutečnitelná.

Dále čtěte

()

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

číst článek »

„Je to samozřejmě těžké. Ale tohle není obyčejná práce. Je to touha pomáhat,“ vysvětluje Olena Tolkačová, náčelnice oddělení služeb pro rodiny pluku Azov. Na zjištění identity válečných obětí pracuje policie, vojáci, vyšetřovatelé, pohřební služba i soudní znalci. Všichni chtějí rodinám mrtvých předat tělo, aby mohlo být pohřbeno.

Například svého bratra Daniila Safonova, známého ukrajinského policistu popisujícího dění z fronty na sociálních sítích, chtěla najít v márnici Olha Matsalová. Při konfrontaci s domnělými Safonovými ostatky ovšem nebyla jeho sestra schopná určit, zda se skutečně jedná o něj. Tělo, které leželo zhruba šest týdnů v horku, již nebylo k poznání.

„Byl to nesmírně dobrý člověk. Položil život za Ukrajinu. Řekl mi, že se smířil s tím, že se z Mariupolu možná už nikdy nevrátí, a já se obávala, že se to stalo,“ řekla Matsalová. Nakonec se ovšem podařilo identitu jejího bratra potvrdit. 

V kapse své uniformy měl totiž Safonov dvě malé kresby, které pastelkami vytvořil jeho šestiletý syn. Na jedné byl vánoční stromeček, na druhé dešťový mrak. „Tím je to jednodušší,“ řekla Matsalová a rozplakala se, uvádí CNN. „Teď ho můžu pohřbít a budu klidnější, když budu vědět, že jeho hrob je poblíž. Čekala jsem na něj,“ dodala.

Logicky by nejjednodušším způsobem rozpoznání obětí měla být analýza jejich DNA. Ta je však v současné době velmi složitá. V márnici pohřební služba odebere vzorky tkání z mrtvých, často je nutné brát část kostí. Vzorky poté putují do kyjevské laboratoře. Tam dochází k rozpoznávání DNA.

Dále čtěte

(Týdeník FORUM)

Nový Týdeník FORUM vypráví příběh „za všechny prachy“

číst článek »

„Pokud se kost rozpadá, musíme provést desítky pokusů, abychom vytáhli profil DNA. Někdy to může trvat měsíce, ale nikdy se nepřestaneme snažit,“ sdělil Ruslan Abbasov, vedoucí laboratoře ministerstva vnitra. Speciální software posléze srovnává získané informace s dostupnou databází. 

„Čím více profilů máme, tím více shod statisticky zjistíme. Je zřejmé, že nemáme dostatek DNA od příbuzných pohřešovaných osob,“ řekl Stanislav Martynenko, hlavní forenzní expert laboratoře. „Bude trvat roky po skončení války, než najdeme všechna neidentifikovaná lidská těla,“ vysvětluje.

Stejně hovoří i Abbasov: „Pracujeme nepřetržitě, abychom Ukrajincům pomohli najít jejich blízké. Doufáme, že se nám podaří pojmenovat každou oběť, identifikovat každého vojáka. A důstojně je pohřbít.“

Zdroj