Případ Hlubuček a Redl byl top zločin, říká šéf detektivů

5 měsíce starý 132

Když se Jiří Mazánek před čtyřmi lety postavil do vedení Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), dal si cíl: aspoň jednu značnou kauzu ročně. Letos mu prý jeho podřízení přinesli už tři.

Mazánek k takovým řadí jednak obvinění kvůli nelegální skládce Celio na serveru Čech, pak případ stamilionových zakázek ve Správě úložišť radioaktivních odpadů a nakonec případ z předminulého týdne, kvůli němuž je stíháno 13 lidi a ve vazbě sedí mimo jiné exnáměstek pražského primátora Petr Hlubuček nebo Krejčířův spolupracovník Michal Redl.

„Nepamatuju, kdy by byly za tak krátkou dobu, takové tři velké kauzy,“ říká Jiří Mazánek.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví také o kauzách a trendech ve „velkém“ zločinu, které útvar rozebírá v čerstvě publikované výroční zprávě. Hovoří například také o tom, jestli se vůbec dozvíme, co přesně se stalo při výbuších ve Vrběticích a jestli pachatelé někdy půjdou před soud.

O čem mluví Jiří Mazánek

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Jiří Mazánek při rozhovoru s novináři.

  • Pojďme z úniků do médií udělat trestný čin: „Pojďme udělat ze zveřejnění usnesení o zahájení trestního stíhání tímto způsobem, tedy rozšířením mimo okruh oprávněných adresátů, trestný čin. My jako NCOZ jsme pro.“
  • Chceme říct více o Vrběticích: „Vedeme diskuzi, jakým způsobem informovat minimálně odbornou veřejnost. Tak jako jsme loni veřejnosti řekli, co ta kauza obsahuje.“
  • S covidem jsme ještě neskončili: „Myslím, že ještě jednu nebo dvě věci tam máme. Že ještě všemu konec není.“
  • Shromažďujeme důkazy o Ukrajině: „Založili jsme speciální tým, tvoří ho lidé, kteří se dlouhodobě věnují problematice šíření extrémismu a kauzám takzvaných zahraničních bojovníků. Shromažďujeme důkazy.“
  • Řešili jsme útok na Alzu: „Poslední kauza, kterou máme, ačkoli vypadá nevýznamně a s nevelkou škodou - je napíchnutí počítačů Alzy k těžení virtuálních měn. Působí to možná jako drobnost, ale takhle někdy velké kyberútoky začínají.“

Pražská Stoka

Co je pro vás kauza kolem Redla a Hlubučka? Je to pražská „Stoka“? Obdoba brněnského případu, kdy byly – tehdy v režii politiků ANO – systematicky vysávány městské zakázky?

Úplně nemůžu komentovat, čeho se přesně kauza týká, ale ano: analogicky je možno říci, že je to pražská Stoka.

Proč jste jí dali název Dozimetr?

Je to paralela k radioaktivnímu, tedy toxickému prostředí.

Stíháte pro úplatky a machinace se zakázkami 12 lidí. Přibydou další?

Určitě budeme nejen vyšetřovat, ale i prověřovat.

Bude se kauza rozšiřovat do Všeobecné zdravotní pojišťovny či do Správy silnic Středočeského kraje, které zmiňují? Popisovali jsme, že i tam skupina podle vašich poznatků minimálně plánovala vydělávat na úplatcích.

Nemůžu to potvrzovat, ale nebudu to ani vylučovat. O těchto věcech je předčasné mluvit.

V čem se Dozimetr liší od jiných případů? V tom, o jak rozsáhlou korupci jde? V míře konspirace, kdy obvinění používali šifrované telefony a nechávali si prohledávat byty kvůli policejním odposlechům?

Je to případ patřící mezi několik top kauz. Byť jsme letos měli tři – v lednu to byla kauza nakládání s odpady na skládce Celio na Ústecku. Potom nedávná kauza na Správě uložišť radioaktivních odpadů. Teď Dozimetr.

Proč tyto tři řadíte mezi top kauzy?

Směřují do nejvyššího světa na pomezí legálního podnikání, polosvěta a manipulace s veřejnými zakázkami. Na veřejné činitele a na ovlivňovaní veřejné moci. Jde o ohýbání zakázek, styk legálního světa zakázek s polosvětem, který se z toho snaží kořistit. Dozimetr byl nejnáročnější.

Jiří Mazánek

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Jiří Mazánek.

  • U policie pracuje od roku 1998, je specialistou na vyšetřování korupce a velkých případů hospodářské kriminality
  • Jako vyšetřovatel vedl například kauzu bojových vozidel Pandur, za kterou šel do vězení Marek Dalík, pobočník premiéra Mirka Topolánka z ODS
  • Po vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v roce 2016 se stal ředitelem odboru závažné hospodářské trestné činnosti a korupce
  • V roce 2018 vyhrál výběrové řízení na místo ředitele NCOZ
  • Vystudoval politologii a práva, je mu 46 let

Od nás nic neuniklo

V čem byl Dozimetr nejnáročnější?

Ani v jedné z těch třech věcí nečelíme politickému tlaku – to je zajímavé. Co nás tlačí, je obrovská pozornost médií. A to, že budeme muset zase čelit takzvaným únikům do médií, respektive že z nich budeme nařčeni. To na kolegy nejtvrději doléhá, to komplikuje práci, kterou oni za dva roky odvedli. Už v únoru se objevily některé věci v médiích a my dost atypicky reagovali tiskovou zprávou, že ty informace nemají s naší kauzou nic společného.

A měly? Server PrahaIn v zimě zveřejnil, že jdete po náměstku Hlubučkovi. A ukázal i dokumenty, jejichž pravost jste pak popřeli.

To byla fikce, která se ve zločineckém prostředí vždy vytváří. Fakta uvedená v článku neměla s předmětem kauzy nic společného. Po dvou letech skrytého, náročného, velmi úspěšného prověřování nyní přecházíme do části vyšetřování. Necítíme tlak od politiků ani od nadřízených. Pouze mediální tlak, to jsme nečekali.

Věděli někteří aktéři, že je obviníte? Například náměstek Hlubuček už v únoru daroval dům svému partnerovi, abyste mu ho nemohli zabavit. Další zase odjeli před zatýkáním do zahraničí.

My jsme přesvědčení, že žádný únik informací nebyl. Samozřejmě sledujeme, že určité typy lidí v určitých typech prostředí se dlouhodobě straší různými zkazkami a bajkami. A tyto zkazky se pak mohou objevit i v médiích. Ale z naší kauzy do doby zahájení realizace nebyl žádný únik.

Vypadá to, že se strašili oprávněně.

Ano. Po zahájení realizace vidíme, že se řada informací objevuje v médiích. Podle nás jsou to informace z příkazů k domovním prohlídkám a informace z usnesení o zahájení trestního stíhání. Podle mě je teď na místě diskuse s justicí nebo i s Poslaneckou sněmovnou, jak má vypadat usnesení o zahájení k trestnímu stíhání nebo příkaz k domovní prohlídce. Teď se říká, ať v těchto příkazech a v usneseních neodůvodňujeme příliš podrobně, co jsme zjistili. Ale jak to máme dělat? Máme judikaturu soudu: když něco neodůvodníme podrobně nebo něco nepopíšeme do skutkového jednání, tak to nemůžeme stíhat.

Detaily z intimního života

Teď mluvíme o tom, jestli do usnesení vypisovat detaily z intimního života pana Hlubučka a pana Redla, které jste skrytě natočili? Nebo detaily z kokainového večírku? Proč je tam dáváte?

Musíme jednoznačně popsat skutek a odůvodnit ho. Ale u kauzy, která zasahuje do politiky, to může být vnímáno jinak. My neodůvodňujeme jinak, když je stíhaný někdo neznámý, a když je to politik. Pro aktéry mohu být v usnesení ještě horší věci. Rozhodně odmítáme, že bychom do dokumentů psali nějaké věci proto, abychom vyvolali senzaci. Tak to není. A ať se na mě nikdo nezlobí: pokud se ti lidé ve svých pozicích nějak chovali, je to skutek, který musíme popsat. Musíme citovat záznamy z odposlechů.

Zároveň tam ty informace ale dáváte s vědomím, že se mohou dostat na veřejnost.

Tak otevřeme diskusi, jak má vypadat odůvodnění a jestli má být veřejné. Pojďme udělat ze zveřejnění usnesení o zahájení trestního stíhání tímto způsobem, tedy rozšířením mimo okruh oprávněných adresátů, trestný čin. My jako NCOZ jsme pro. Za náš útvar dám hlavu na špalek, že v době realizace nikdo z policistů NCOZ médiím neposkytl ani žádný příkaz k prohlídce, ani usnesení o zahájení trestního stíhání.

Že by se za zveřejnění informací z vyšetřování – včetně novinářů – chodilo do vězení?

Jestli to má mít smysl, musí to platit pro všechny: policisty, advokáty, novináře, obviněné. Jestli se taková diskuse povede, vy jako novináři do ní vstupte s námitkou, že novinář má právo chránit své zdroje a tiskový zákon zůstává nadřazený. Ale když nějaké osobě bude prokázáno, že to médiím předala, může spáchat trestný čin. Nebo bavme se o kázeňských přestupcích v případě policistů. My s tím problém nemáme, ale otevřeme tu diskusi.

Vás opravdu překvapilo, jaký kauza vzbudila – hlavně v politice – ohlas? V usnesení o zahájení stíhání zmiňujete, že se podnikatel Redl stýkal s ministrem školství Petrem Gazdíkem. A ten za několik dní odstoupil. To jste museli čekat.

Určitě nehodláme vstupovat do politiky, nebudeme říkat, kdo má koho odvolat. Petr Gazdík samozřejmě není obviněn, není v tuto chvíli mezi podezřelými osobami. To je z usnesení zcela zřejmé. Ale jeho role tam dávala určitou logiku k činnosti té skupiny. A zase říkám: kdyby to byly neznámé osoby na úrovni okresního města a nebyl tam vysoký politik, bylo by to popsáno stejně. Logicky by to ale nemělo takovou pozornost, jako když se jedná o člena vlády. Když tam tyto informace dáme, vyčte nám to veřejnost. Když je vynecháme, vyčte nám to později soud.

Na bývalého náměstka Hlubučka nemáte přímé důkazy. Nechytili jste ho s úplatkem – na rozdíl třeba od hejtmana Ratha. V čem je tedy hlavní síla důkazů proti němu?

To nechci komentovat, probíhá vyšetřováni, jsme na začátku. Nechci a ani nemohu komentovat sílu jednotlivých důkazů. U osob, kde jsme zahájili trestní stíhání, jsme si nepochybně jisti, že jsou naplněny zákonné podmínky.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Jiří Mazánek chce po svých detektivech jeden opravdu velký případ ročně.

Chci říct víc o Vrběticích

Kdy ukončíte vyšetřování výbuchů ve Vrběticích, které organizovali ruští rozvědčíci a zemřeli dva lidé? Kdy budeme vědět, co se tam přesně stalo?

Je otázka, jestli budete někdy vědět víc. My víme víc už teď. Samozřejmě tady nechci dávat žádné termíny. Řadu důkazů potřebujeme získat ze zahraničí, a to je velmi citlivá otázka. Nemůžeme ani říkat, jak mezinárodní spolupráce probíhá a se kterými zeměmi. Těch zemí je řada, nejsou jen v Evropě. Na tom dnes stojí ukončení kauzy.

Loni se říkalo, že výsledek vyšetřování bude do konce roku 2021.

Jsme dál, posunuli jsme se v dokazování, ale na ukončení je ještě brzo.

Dá se čekat, že bude někdo stíhán?

Nemůžeme to vyloučit.

Budou stíhaní možní spolupracovníci ruských agentů tady v Česku?

To nechám bez komentáře.

Stále se objevují pochybnosti, jestli za výbuchem muničního skladu opravdu stojí Rusové. Ostatně týden po odhalení takhle mluvil i prezident Zeman. Jsou vaše důkazy, že pachateli jsou ruští agenti, skutečně neprůstřelné?

Se stáním zástupcem i s Bezpečnostní informační službou vedeme diskuzi, jakým způsobem, ať už ta kauza dopadne jakkoli, informovat minimálně odbornou veřejnost. Tak jako jsme loni veřejnosti řekli, co ta kauza obsahuje. Chtěli bychom se co nejvíc přiblížit britské praxi.

Myslíte tomu, že v Británii po otravě Sergeje Skripala, kterou mají na svědomí stejní agenti jako Vrbětice, zveřejnili celý příběh včetně hlavních důkazů?

Ano, Britové nějak takhle veřejnost informují a my bychom se tomu chtěl přiblížit. Ale musí nám to dovolit legislativa. To ještě musíme vyhodnotit. Takže bychom se mohli dozvědět, jestli máte fotky, nahrávky nebo svědectví, že například Rusové pronikli přímo do muničního areálu?

Uvidíme.

Foto: Profimedia.cz

Exploze ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 mají podle policie a tajných služeb na svědomí ruští rozvědčíci Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin. Případ se stále vyšetřuje.

Chceme pracovat jinak

V čerstvé výroční zprávě píšete, že přibývá velkých investičních podvodů, i miliardových. Myslíte si, že jich bude víc s ohledem na to, co se děje v ekonomice?

Jeden z dopadů covidu je, že někteří lidé měli ušetřené slušné peníze. A pak se objeví někdo, kdo jim je chce odčerpat. Před dvěma lety jsem vám v rozhovoru říkal, že takový velký investiční podvod tu bývá jednou za dva nebo za tři roky. A najednou jich máme několik za rok. Na podzim bychom rádi představili značnou preventivní kampaň. Investiční podvody jsou trend, kterému když se nepostavíme, bude ve velkém pokračovat. Myslíte i proto, že inflace roste a lidé budou hledat nové možnosti zhodnocení peněz?

Ano, lidé se bojí o úspory a například při současných cenách bytů nemůžou investovat do nemovitostí. Problém je i to, že investiční společnosti často tvrdí, že jsou dle některých ustanovení zákona o investičních společnostech kontrolované Českou národní bankou. Ale ta u části z nich zkontroluje jen podmínky založení, pak už si každá investiční společnost dělá, co chce. Ty podvodné typicky jedou jen marketing, to je úplná klasika: Vyberou peníze od investorů, nakoupí si zahraniční zájezdy, BMW řady X6 – a prostředky zmizí.

Předloni jste nám v rozhovoru říkal, že od svých lidí chcete jednu značnou věc ročně. Takovou, na kterou vás nenavede trestní oznámení, ale kterou si detektivové sami vyhledají v prostředí mezi zločinci. To stále platí?

To už za letošek máme. Daně, investiční podvod, padělání, obchod s lidmi, vydírání, to jsou věci, které se dnes z části dějí v kyberprostoru. Pro nás teď není výzvou ten starý druh práce, kdy někoho odposloucháváme nebo když policistovi nějaká kriminální osoba, jak my říkáme „kazeťák“, řekne nějakou důležitou informaci. Pro nás je dneska výzvou být schopen pracovat na internetu, dělat náročné analýzy, porovnat to s našimi informacemi a začít dělat v operativním virtuálním prostředí. Tam teď chceme směřovat.

S covidem jsme ještě neskončili

Od začátku covidu pracujete na nákupech roušek a respirátorů, ochranných prostředků, které – aspoň na začátku pandemie – stát a kraje nakupovaly za miliardy a bez soutěží. Přišli jste na to, že by se v tomto covidovém byznysu uplácelo, praly se peníze nebo že stát dostával nekvalitní, předražené zboží?

Některé případy jsme odložili. Ale zároveň vím, že jsme vyrozumívali konkrétní ministerstva, jaké jsme našli závady. Protože se ukázalo, že ta státní správa pandemii neočekávala, a tak se podle nás se zakázkami nevypořádala dobře. Byla tam řada pochybení, ale ne v rovině trestního práva.

Například, že někdo přišel z ulice a prodal státu za stamiliony nekvalitní zboží?

Špatná organizace práce, špatná legislativa, na jednom ministerstvu proti sobě například fungovaly dva týmy, které nebyly schopny se shodnout. V největší kauze jsme o těchto problémech vyrozuměli ministra zdravotnictví. Dostal od nás přípis, jaké problémy jsme identifikovali. Byť nejsou stíhatelné z hlediska trestního práva.

Jaká byla ta největší kauza?

To byly ty první nákupy z jara roku 2020. První vlna.

A další věci ještě děláte?

Myslím, že ještě jednu nebo dvě věci tam máme. Že ještě všemu konec není.

Válečné zločiny a dezinformace

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek nám nedávno v rozhovoru říkal, že přibývá důkazů o páchání válečných zločinů na Ukrajině. Vy tyto případy vyšetřujete. Jak to pokračuje?

Založili jsme speciální tým, tvoří ho lidé, kteří se dlouhodobě věnují problematice šíření extrémismu a kauzám takzvaných zahraničních bojovníků. Shromažďujeme důkazy, chceme brzo představit i ten veřejnosti slibovaný dotazník. Zatím jednáme s některými lidmi, kteří byli přímo na Ukrajině, ti jsou vyslechnuti.

Jsou to i běženci, kteří se sami přihlásí a přinesou svědectví?

I s těmito lidmi budeme chtít pracovat a chtít jejich svědectví, případně ty další důkazy. Typicky fotky a videa z mobilních telefonů. Proces shromažďování takových důkazů už probíhá.

A co se bude dít, až budete mít důkazy o válečných zločinech pohromadě?

To je věc, která ještě není mezinárodně vyřešená. Jestli na to vznikne speciální tribunál, jestli se to bude dělat pro ně, jestli se případy budou soudit v Česku… Intenzivně se to na evropské úrovni řeší.

Jak za ten poslední půlrok posílila nebo oslabila ruská dezinformační scéna?

Tady je jeden problém, který nás do budoucna čeká vyřešit: dezinformace není trestným činem. A přitom jde i u nás v Česku o způsob hybridního útoku. Na to nejsou ustanovené paragrafy a je otázka, jestli budou. Dezinformační scénu také sledujeme, především po linii extrémismu. Ke změnám došlo. Bylo velmi zajímavé, jak řada lidí, kteří působili na proruské dezinformační scéně, velmi rychle změnili měli téma na covid a odpor proti pandemickým opatřením. A pak se začali vracet do proruské scény.

A daří se odhalovat nebo vystopovat, odkud tečou peníze profesionálním dezinformátorům? Jsou financováni z Ruska?

To je hodně mimo trestní řízení, to bych nechtěl komentovat. Pokud bychom jako policie například zjistili nějaké jednání, které by šlo už právně kvalifikovat třeba jako přípravu k teroristické trestné činnosti nebo k obecnému ohrožení, pak bychom se mohli zabývat i tím, jakým způsobem bylo financované a s jakým záměrem. To říkám obecně. Ale musíme mít nejprve konkrétní skutkovou podstatu trestného činu, teprve můžeme navázat dalšími kroky.

Vláda nechala v březnu fakticky vypnout některé dezinformační weby. Bez opory v zákoně. Policie to ale udělat může. Uvažovali jste o tom?

Takový krok se zase váže na spáchání konkrétního trestního činu. Dělali jsme si na to analýzu. Vyšlo nám, že kvůli konkrétnímu trestnému činu bychom směli zablokovat pouze závadný obsah, který by byl součástí trestního řízení. Ne celý web. Ano, pokud to budeme dělat, jsme si vědomi, že to je velký zásah do svobody slova. Budeme velmi přísně posuzovat, aby byly naplněny všechny podmínky trestnosti. Chci připomenout, že je schválena nová směrnice Evropské unie o vyhledávání a blokování teroristického obsahu online. Tady získají Ministerstvo vnitra a policie pravomoc tento obsah vyblokovat. Ale říkám jednoznačně: jde o teroristické trestné činy. Není možné zablokovat web pro něčí názor – když někdo napíše, že jedna země je lepší než ta druhá.

A když bude někdo psát: Rusové, pobijte Ukrajince?

Pokud bychom to kvalifikovali v příslušných skutkových podstatách, pak by blokace mohla nastat. Ale tady se budeme pohybovat na velmi tenké hraně, co je vlastně projevení normálního názoru, co může být případně přestupkem, a co může být případně trestným činem. Vždycky budeme muset posuzovat každý výrok individuálně, s přihlédnutím k osobě možného pachatele, jeho zázemí, jeho dalších názorů, intenzity jednání a podobně.

V Česku je asi 350 až 370 tisíc ukrajinských uprchlíků. Zaznamenali jste, že by narostl nějaký druh kriminality?

Můžu mluvit jen za NCOZ. V naší působnosti jsme dosud žádný výrazný nárůst trestné činnosti související s ukrajinskou komunitou nezaznamenali.

Ani že by sem pod rouškou uprchlické vlny pronikali členové mafií?

Operativně monitorujeme a sledujeme různé aspekty těchto osob z migrace, ale určitě to takto paušálně nejde říct.

Kde čekat kyberútok

Policejní prezident tento měsíc ohlásil, že se z NCOZ oddělí části zabývající se právě terorismem a kyberkriminalitou. Proč?

Vidí to jako trend, který do budoucna bude posilovat a v jeho záměru je vybudovat nový útvar. Nám se rozváží ruce, to je pravda. My jsme to s ním dlouhodobě diskutovali a jsme se shodě, že budoucnost si to zaslouží.

Ve výroční zprávě píšete, že kyberútoky budou častější – ale spíš na stát než na firmy. Jak jsme to teď viděli při ochromení Ředitelství silnic a dálnic. Proč na stát? Je to pro útočníky lukrativnější byznys – vydírat stát o výkupné?

Jednoznačně. Budou jak na stát, tak na velké korporace. Ale je to o tom, že čistá kyberkriminalita útočí na data a za data něco chce. Buď peníze, nebo státní data, to když s vámi v kyberprostoru bojuje jiný stát.

Už jste zaznamenali útok přímo ze státních struktur nějaké jiné země? Třeba Ruska?

V evropském prostoru to lze do budoucna očekávat.

Dopadli jste už vůbec někoho? Například za starší útoky na nemocnice?

Už dříve jsme zveřejnili jeden případ, byla to spolupráce s FBI. Dopadli jsme mezinárodní hackery. My z hlediska hackerů máme několik kauz, které jsou na pomezí. Kauz, kde byl hacker v Česku, chtěl někoho vydírat o peníze a zašifroval data. Poslední kauza, kterou máme, ačkoli vypadá nevýznamně a s nevelkou škodou – je napíchnutí počítačů Alzy k těžení virtuálních měn. Působí to možná jako drobnost, ale takhle někdy velké kyberútoky začínají. V minulosti jsme stíhali i pachatele některých velkých vyděračských útoků v internetovém prostředí.

Za Baláka odpovídá prezident

Jak jste nesl, když dal prezident milost odsouzenému šéfovi lánské obory Miloši Balákovi, kterého vaši lidé usvědčili z machinací při stamilionové zakázce na těžbu kamene?

My jsme policisté, za nás ten pán je pravomocně odsouzen. Naše práce byla úspěšná a dobrá. Rozhodnutí pana prezidenta nebudu komentovat, ale určitě nejsme nějak rezignovaní, nebo něco takového. Naštvala vás ta milost?

My jsme policisté…

Soudce vás policisty a státní zástupce pochválil, napsal to i do rozsudku. Aspoň je pro vás uspokojením?

Musím říct, že rozsudek se nám četl velmi dobře. Ta kauza se nám dělala obtížně, ale stojíme si za ní.

Vnímáte tu milost jako vzkaz, že kdo se kamarádí s prezidentem, může si zajistit beztrestnost?

My to jako žádný vzkaz nevnímáme, je to na prezidentovi republiky, je to jeho zodpovědnost, on to odůvodňuje, on nese svoji politickou kůži na trh.

Zdroj