Přišla k nám ukrajinská elita a dělá tu pomocné práce, upozorňují experti

„V podstatě, i kdyby někdo chtěl jen zametat, ozve se určitě nějaká komora metařů a bude požadovat ověřený a certifikovaný diplom. Tlak zdejších profesních organizací je obrovský,“ uvedl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Znamená to velkou překážku, kvůli které nemohou Ukrajinci ani po zvládnutí češtiny naskočit do kvalifikovanější práce.

Ze specialistů pomocníci. V příjmové chudobě žije třetina ukrajinských uprchlíků

Podobně to vidí i Štěpán Mikula z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Proces uznávání kvalifikace ze strany českého státu je i podle jeho slov nesmírně komplikovaný. „Máme asi nejvíce kolonek z celé Evropy. Zkoušky se navíc vykonávají v češtině, takže cizinec musí překonat hned dvě bariéry,“ upozornil. Spolu se svými kolegy z univerzity a z Národního institutu SYRI prováděli od dubna do září 2022 výzkum mezi více jak šesti stovkami firem. Zajímalo je, jak vnímají pracovníky z řad ukrajinských uprchlíků čeští zaměstnavatelé.

Zjistili, že lidé prchající před ruskou agresí jsou zaměstnáváni především na méně kvalifikovaných pozicích, jako například obsluha strojů, skladníci či pomocné pracovní síly. V případě kvalifikovanějších profesí zaměstnavatelé upřednostňují spíše Čechy. Vysvětlují to nedostatečnými jazykovými znalostmi Ukrajinců a také obavami z jejich brzkého návratu do vlasti. Tím by finance investované do jejich zaškolení přišly vniveč.

Nicméně přes 60 procent zaměstnavatelů by bylo ochotno akceptovat jejich přezkoušení ve firmě jako dostatečný důkaz kvalifikace i při obsazování vysoce odborných míst. Jenže právní předpisy v regulovaných povoláních jsou neúprosné a motivace Ukrajinců procházet tímto složitým procesem je podle Mikuly relativně malá. Zvláště když předpokládají, že se brzy vrátí domů. Proto vezmou v podstatě jakoukoliv práci, která jim do té doby zajistí obživu.

Jsou kvalifikování, ale nemají práci

Takovýto stav pak nevyužívá efektivně dovednosti ukrajinských běženců a vytváří i tlak na trhu práce v oblasti nekvalifikovaných zaměstnání. Výzkumníci proto doporučují dát utečencům jasné vyhlídky na získání trvalého pobytu v Česku, motivovat je k investování do integrace, a snižovat tak riziko jejich návratu na Ukrajinu. Podle nich by také pomohlo, kdyby se zvýšila dostupnost jazykových kurzů a zjednodušil se systém uznávání kvalifikací. „Stát by měl vyjasnit, co se s ukrajinskými uprchlíky stane, když jim skončí status dočasné ochrany. Třeba by mohl stanovit jasné podmínky, za kterých tu mohou získat trvalý pobyt, například úspěšné zvládnutí jazykových zkoušek. Tím by zmírnil jejich nejistotu,“ myslí si specialista na trh práce Štěpán Mikula.

Útěk před hrůzami války: Z Ukrajiny přišly do Česka manažerky a učitelky

Postavení ukrajinských uprchlíků na trhu práce zkoumala také společnost PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd. Také jejich studie říká, že tu Ukrajinci nenachází uplatnění pro svou relativně vysokou pracovní kvalifikaci. „Dvě třetiny z pracujících si oproti své kvalifikaci pohoršily, přes 40 procent pak výrazně, když místo specializovaných pozic působí na nekvalifikovaných,“ uvedla Martina Kavanová z PAQ. Připomněla také, že mnohdy dělají za malé odměny. „Pouze pětina pracujících uprchlíků říká, že jim zdejší platy stačí na živobytí, aniž by potřebovali příjmy z Ukrajiny či podporu,“ doplnila.

Podle Martina Rozumka 35 procent ukrajinských uprchlíků v Česku jsou vysokoškoláci. „Máme tu v podstatě ukrajinskou elitu. Kdyby tady zůstala, bude to pro nás velké štěstí,“ uvedl. A jelikož jde většinou o mladé maminky s dětmi, mohla by tak tato situace Čechům pomoci řešit i problém stárnutí populace a nestability důchodového systému.

„Zahraniční práci potřebujeme a není v našem zájmu, aby cizinci zůstávali v nekvalifikovaných pozicích. Naším cílem by mělo být lákat vysoce odbornou pracovní sílu,“ upozornil Mikula s tím, že o tyto lidi musíme soupeřit s Rakouskem či Německem, které jim lépe zaplatí. „Když jim nevytvoříme dobré podmínky, budeme tahat za ještě kratší konec provazu,“ dodal.

Třetina ukrajinských uprchlíků už má práci. Plat? Neberou míň než Češi

Stát se proto snaží v případě ukrajinských uprchlíků přicházet alespoň s dílčími úlevami. Úřad práce ČR například nabízí všem, kdo získali pobytové vízum, že jim pomůže s hledáním práce, se zařazením do kurzů českého jazyka i s rekvalifikací na profesi, po které je poptávka u zaměstnavatelů. Uchazečům o práci či jejich zaměstnavatelům pak úřad nabízí pomoc s financováním výuky češtiny. Zdůrazňuje, že lidé s vízem k ochraně mohou v Česku získat zaměstnání bez pracovního povolení. Zaměstnavatelé musí pouze jejich přijetí stejně jako u jiných cizinců nahlásit.

Zdroj: Youtube

Ministerstvo práce a sociálních věcí zase vytvořilo pro cizince, kteří nejsou obyvateli Evropské unie, databázi volných míst, kde mají možnost hledat zaměstnání na území České. „Hledání na této stránce je nastaveno tak, aby se automaticky vybírala místa vhodná pro cizince, tedy ta volná místa, která je zaměstnavatel ochoten jimi obsadit,“ sdělilo ministerstvo.