Pro jedny „král komiků“, pro jiné kolaborant. Vlastovi Burianovi nebylo vždy do smíchu

1 měsíc starý 7

„Neštěstí pro Vlastu Buriana bylo to, že ho zneužili, že ho bylo tolik. Bojím se toho i teď, když se tak často a za sebou vysílají jeho filmy, protože jeho výrazové prostředky jsou strhující, ale stejné,“ podotkla v roce 2007 v dokumentu Sesazený král herečka Antonie Hegerlíková, která hrála mimo jiné u Buriana v divadle. Přitom v soukromí prý naplňoval klišé o smutných klaunech – občas proseděl celé hodiny trudnomyslně v křesle a kromě své ženy Niny nikoho nechtěl vidět.

Nemohl jim přece říct: Jděte do prde*le!

V křesle seděl ve své vile s bazénem a tenisovým kurtem (byl zapáleným sportovcem, mimo jiné gólmanem Sparty). Burian patřil ke smetánce a své bohatství nijak neskrýval. „V poválečných štvanicích se mu předhazovalo, že to bylo rejdiště nacistů, že zval prominenty okupačního režimu,“ připomíná teatrolog Vladimír Just. „Co mohl dělat?“ ptal se později Jan Werich, „nemohl jim přece říct: jděte do prde*le!“

„Je velmi těžké pohybovat se v takovém tlaku a zachovat si kumštýřský kredit,“ nepochybuje spisovatel a filmový historik Pavel Jiras v souvislosti s možnostmi českých filmových hvězd za protektorátu.

„Musíme si uvědomit jednu věc, ty celebrity, ti tvůrci stáli před volbou. Je nikdo nenutil. Vedení Prag-Filmu přišlo s ideou, že chtějí co nejintenzivnější spolupráci s českými filmovými tvůrci a technickými pracovníky. Slovo kolaborace podle mého vzniklo ze slova spolupráce, tady je už určitý moment. Všichni dostali nabídku do německých filmů za určitých podmínek, tedy německy znějící pseudonymy a že budou německy mluvit, a záleželo na nich, jestli točit budou, nebo nebudou,“ namítá filmový historik Pavel Taussig.

Někteří neodmítli, třeba Zita Kabátová, někteří ano, třeba Theodor Pištěk. Burian, jak už bylo řečeno, se německým snímkům vyhýbal, osudovým se mu ale stal rozhlasový skeč Hvězdy nad Baltimore. Rozhlas scénku, která zesměšňovala členy československé exilové vlády v Londýně, odvysílal v prosinci 1941. Burian parodoval opilého Jana Masaryka.

Odstrašující příklad bez legitimace

Poválečné obvinění z kolaborantství nepomohla zmírnit nakonec ani Masarykova přímluva, velkou váhu neměla ani polehčující okolnost, že – na rozdíl od jiných – si s výjimkou nešťastné skeče s nacistickými okupanty tolik nezadal a že svou popularitu využíval k pomoci ostatním, třeba tím, že je zaměstnal ve svém divadle. Herec Radovan Lukavský například vzpomínal, jak se na Burianovu přímluvu vyhnul totálnímu nasazení.

„František Salzer v divadle na Poříčí v roce 1941 režíroval hru Rothschild vítězí u Waterloo, antisemitskou hru, což byl ojedinělý případ v českém divadle, ale vstoupil do komunistické strany hned v roce 1945 a nic se mu nestalo. Kdežto Vlasta Burian sloužil jako odstrašující příklad,“ srovnává historik Pavel Suk.

„Zapomíná se, že Státní bezpečnost tady působila už po roce 1945. KSČ měla tehdy takzvanou očistu národa naprosto v rukou. Burian byl typický symbol batismu v kultuře. Člověk, který trčel, bohatý, self-made man, ten nemohl absolutně přežít. Leda by si pořídil rudou legitimaci, což neudělal,“ vnímá Burianovo obvinění jako exemplární případ i Vladimír Just.

Vaz před soudem slavnému komikovi zlomilo vynucené svědectví Lídy Baarové, která si sama potřebovala zachránit krk, takže podstrčené lži o Burianovi stvrdila. Její výpověď tvrdí, že se u Burianů pořádali „pánské večírky a pánské snídaně“ a že herec udržoval kontakty s německými okupanty „hlavně z důvodu osobního prospěchu“.

„Sehnutý k zemi a má dlažební kostku v rukou“

Rozsudek pro „kolaboranta Buriana“ zněl tři měsíce vězení a půlmilionová pokuta. Jenže jeho majetek mu včetně vily zkonfiskovali a Divadlo Vlasty Buriana znárodnili a přeměnili na Divadlo kolektivní tvorby.

„Zejména pokuta byla pro Vlastu Buriana likvidační, protože nesměl hrát a nemohl si peníze vydělat. Na návrh StB měl být poslán do pracovního lágru. Byl vystěhován z vily a musel pracovat na dláždění Prahy, navážel písek dlaždičům. K tomu posměšky lidí. To všechno z něj nakonec udělalo tajného alkoholika,“ líčí Just.

Zdroj