před 3 týdny
32
Jak vnímáte Aleksandara Rakiče z Rakouska jako soupeře vašeho svěřence Jiřího Procházky, který se s ním o víkendu utká na UFC 300 v Las Vegas?
Určitě je to tvrdý soupeř, bude odhodlaný. Zvlášť po té dlouhé pauze, kterou měl po operaci. Bezpochyby sledoval, co se v divizi děje, a rozhodně si to nebude nechat ujít. Určitě se bude chtít – stejně jako my – dostat k titulové šanci.
ČTĚTE TAKÉ: Rakiče jdu ulovit s radostí, říká Procházka. Na tréninku se motivuje hudbou z filmu Duna
V čem je pro Jiřího nebezpečný?
Delší boxerské kombinace a sem tam tvrdý kop.
Jaký tipujete průběh zápasu?
Nedokážu tipnout, protože Rakič je komplexní zápasník. Má dobrý wrestling, dobrý postoj, dobré boxerské ruce. Takže my se to budeme snažit držet v postoji a vyvíjet na něj tlak.
Jak na tom podle vás Jiří je, ať už po fyzické či psychické stránce? Přece jen má za sebou porážku…
Myslím, že prohra hrála ve výsledku pozitivní roli. Protože jsme si řekli a vyjasnili spoustu věcí. Proto pracovní název tohoto přípravného kempu zní Zpátky ke kořenům. A Jiří se bude chtít určitě vrátit zpátky na vítěznou vlnu a dokázat, že to byl drobný omyl, který se stává jednou za deset let. (pousměje se) Psychika bude určitě pozitivní, než svazující.
Můžete trochu přiblížit, jak jste jako tým prohru zpracovávali? Jak dlouho třeba trvalo se s tím vyrovnat?
Ono to nějak vyplynulo samo. Po zápase jsme si sedli a řekli si spoustu věcí. Nechci říct, že jsme pročistili vzduch, to ne… Ale na férovku jsme si po chlapsku povykládali, tím se vyčistila hromada negativních věcí a díky tomu jsme se k tomu už nemuseli vracet. Vše je teď zase v pohodě.
A jak dlouho podle vás v samotném Jiřím hlodala prohra?
Štvalo ho to, to je jasné. Ale my jsme tady od toho, abychom ho podpořili a drželi za jeden provaz. U něj to nebylo nijak extrémní, že by to dával nějak najevo. Nebyl zlomený, nebo něco takového.
Přípravný kemp se tedy nese pod heslem „Návrat ke kořenům“, je to i proto, že do Vegas letíte v klasické trojici? Tedy vy, Jiří a trenér Jaroslav Hovězák. V New Yorku byl tým o dva členy širší.
K tomu bych to nevztahoval, ale vrátili jsme se k jednoduchosti ve všem. Bylo to o tom, aby Jiří nekladl tak velký důraz na čísla, která si naměří na hodinkách a nenechal se ovlivňovat hromadou informací, které ho odvádí od samotné dřiny a samotného výkonu, který je u něj stěžejní. Než lpět na brutálních číslech a pitvat se v tom, tak stará osvědčená dřina, odříkání a makačka. To je celé.
Jiří je známý tím, že se mu daří stále rozvíjet. V čem u něj vidíte asi největší progres v poslední době?
Je tam posun celkově v přístupu k boji… Ve smyslu základního nastavení. Jak rytmu, postoje a celkově zaměření na boj. V tom je největší skok. Zapracovali jsme i na speciálních kombinacích, které by v zápase mohly fungovat. Má je vyzkoušené ze sparingů, říkal, že mu fungují a je super, že jsme to objeli a nastavili zpátky do tréninku.
Po posledním zápase Jiří přiznal, že přípravu provázely problémy a zdravotní komplikace. Jak to v tomto směru vypadalo nyní?
Musím zaklepat, že se nám veškerá zranění a nemoci vyhýbají. Na nic zatím nedošlo a doufám, že ani nedojde.
Zápas Procházka vs. Rakič nakonec není na hlavní kartě akce UFC 300. Řešili jste to nějak?
Vůbec ne. Pro nás je stěžejní, že máme zápas, startujeme a máme někoho z top pětky. A kdy nastoupíme, je nám jedno. Pro nás je stěžejní nastoupit, odzápasit, vyhrát a říct si o titulovou bitvu co nejdříve.
Každopádně máte štěstí na velké události v UFC. Minule se jednalo o turnaj v legendární Madison Square Garden, teď O2 arena v Las Vegas a turnaj s číslem 300…
Určitě to bude vnímané jako nějaký milník, ale nechceme si to připouštět, aby nás to nesvazovalo, bereme to jako obyčejný turnaj. Tím nechci říct, že tím pohrdáme. Je třeba se od toho ale oprostit.
Ale od UFC je to pěkné gesto. Kdo se dostane na takový turnaj? Jen ti nejlepší.
To určitě… Ano. Vyšlo to prostě super.
