PROFIL: Emmanuel Macron je podruhé za sebou prezidentem Francie

3 měsíce starý 112

Nynější francouzský přezident se narodil 21. prosince 1977 v Amiens, studoval filozofii na pařížské univerzitě Nanterre a v roce 2004 absolvoval prestižní Národní školu pro správní úředníky (ENA). Začal pracovat jako investiční bankéř v bance Rothschild & Cie. V letech 2006 až 2009 byl členem Socialistické strany (PS).

Veřejnosti byl prakticky neznámý do té doby, než se v roce 2014 stal ministrem hospodářství. Proslavil se hlavně ochranářským zákonem namířeným proti levnější pracovní síle ze střední a východní Evropy. Takzvaný Loi Macron, který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii, začal platit od léta 2016. Zahraniční dopravci musejí řidičům za pracovní dobu strávenou na území Francie platit tamní minimální mzdu.

Do prezidentského klání vstoupil Macron v srpnu 2016 se svou nově založenou sociálně-liberální stranou Vpřed! (En Marche!) nacházející se ve středu politické šachovnice. Strana se před parlamentními volbami v roce 2017 přejmenovala na Republiku v pohybu (La République En Marche, LREM).

Osudová žena prezidenta Macrona: O 25 let starší manželka Brigitte

Video se připravuje ...

V minulé předvolební kampani se Macron zaměřil především na ekonomiku, díky čemuž upoutal větší pozornost než ostatní kandidáti. Jeho hlavním cílem bylo zlepšit francouzské hospodářství a z Francie učinit liberální zemi, která nebude známá zejména vysokými daněmi a rozbujelou státní sférou.

Sliboval snížit daně o padesát miliard eur a podpořit podnikání a inovace. Jako nejmladší a charismatický kandidát získával sympatie davů na mítincích, těšil se podpoře politiků, ekonomů i médií. Ve druhém kole zvítězil nad Marine Le Penovou se ziskem 66,06 procenta hlasů.

Prezident nemusí být milován

Macron během prvních dvou let ve funkci od roku 2017 inicioval několik klíčových reforem, například změny trhu práce nebo daní. Vedlo to k sociálním protestům, hnutí žlutých vest, které vypuklo v roce 2018. Reagovalo mimo jiné na zvýšení daní z nafty a obecně na zelenou reformu a podařilo se je utlumit až v době začínající pandemie. Francie nicméně zažívá hospodářský růst a pokles nezaměstnanosti.

„Prezident nemusí být milován, ale je důležité, aby zajistil pokrok své země,“ tvrdí Macron. Odmítá přitom názor svých oponentů, že jedná povýšeně a je prezidentem bohatých. Francouzská média nicméně soudí, že Macron zemi politicky a hospodářsky nepozvedl, jak sliboval, jen ji zakonzervoval v umírněném liberalismu, jemuž vládne jeho politický pragmatismus. Prezident nyní slibuje zachovat současnou Francii, která však bude směřovat k federální Evropě.

Od roku 2007 je Macron ženatý s bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte, která je o 25 let starší. Poznali se na střední škole v Macronových patnácti letech.

Nové jaderné reaktory i „společná vojenská doktrína“

Macron je typem pokrokového vůdce, jenž ve společenských i ekologických otázkách dokáže najít kompromis, zatává pragmatickou středovou politiku. Jeho pozici před nynějšími prezidentskými volbami posílila ruská invaze na Ukrajinu. Jednak proto, že dokázal vyvinout značné diplomatické úsilí v této věci, jednak proto, že někteří jeho protikandidáti dříve stranili ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Většina průzkumů předpovídá Macronovo volební vítězství, i když se jeho náskok před Le Penovou v posledních dnech snížil.

Před invazí na Ukrajinu 24. února i během ní Macron několikrát telefonicky hovořil s ruským prezidentem Putinem a na začátku února se s ním také osobně setkal v Moskvě. S Putinem se snaží dál jednat ve snaze o ukončení konfliktu.

Lídr hnutí LREM, který nynější kandidaturu oficiálně potvrdil až 3. března, je jak pravicový, tak levicový, konzervativní i pokrokový. Ve svém předvolebním programu navrhnul nepopulární opatření v podobě zvýšení hranice odchodu do penze z 62 na 65 let. Dále chce snížit daně o patnáct miliard eur, z poloviny pro fyzické a z poloviny pro právnické osoby. Také hodlá uvolnit pracovní trh. Výplatu minimální podpory chce podmínit veřejně prospěšnými pracemi.

 Marine Le Penová prezidentkou? Šéfka strany Národní sdružení kandiduje potřetí

V rámci zahraniční politiky chce Macron usilovat o soběstačnější EU v oblasti obrany, zemědělství, energetiky a strategických ekonomických odvětví. Chce posílit kapacitu národních evropských armád a jejich spolupráci, vytvořit „společnou vojenskou doktrínu“ a reformovat Severoatlantickou alianci. Je rovněž pro reformování evropského trhu s energiemi.

Pokud jde o migraci, chce udílení víz k dlouhodobému pobytu podmínit zkouškami z francouzštiny a zaměstnáním. Chce vyhostit zahraniční delikventy a vytvořit jednotky rychlého nasazení, které by dohlížely na pořádek na předměstích. Chce iniciovat vytvoření širšího rejstříku pokut pro drobné zločiny.

V oblasti energetiky hodlá Macron postavit šest nových jaderných reaktorů a rozvíjet osm dalších. Chce rovněž desetinásobně zvýšit kapacity zdrojů solární energie a do poloviny století vystavět padesát větrných farem. 

Zdroj