Pronajímá si Slovanský dům ruský oligarcha? Ve skutečnosti může krýt někoho jiného, upozorňují reportéři

3 měsíce starý 171

Martine, můžeš na úvod připomenout pro ty, co nežijí v Praze, co je Slovanský dům za budovu?
V současné době nebo v té aktuální podobě ho můžeme asi jednoduše označit za multifunkční komplex. Je to areál, který je vybavený restauracemi, obchody, kancelářskými prostory a dokonce i multikinem. Zásadní asi je, že stojí v pražské ulici Na Příkopě, která je označována za jednu z nejdražších obchodních ulic na světě.

Slovanský dům a ruský podnikatel Arustamov. Jak jste přišli na toto spojení?
Vlastně trochu náhodou. My jsme dlouhodobě zkoumali s ohledem na válku na Ukrajině ruské majetky v Česku a zabývali jsme se takovou skupinou firem a ruských podnikatelů. A jeden člověk, který v nich figuroval, tak nás skrz své další vazby přivedl právě k Arustamovi. Ta vazba vedla na Pražské komunikační a společenské centrum, což je společnost, které Praha Slovanský dům pronajímá.

Arustamov přitom není při zběžném pohledu do obchodního rejstříku v orgánech firmy viditelný. Oficiálně je totiž ukrytý za kyperskou společnost Affely Investment, která má podíl právě v té společnosti Pražské komunikační a společenské centrum. Poprvé se ta skupina kyperských firem v souvislosti se Slovanským domem objevuje v roce 2014, kdy i média avizovala vstup zahraničních investorů, i když ne úplně přesně. To, že tam figuruje přímo Arustamov, jsme vyčetli z výročních zpráv Pražského komunikačního a společenského centra, kde ho uvádějí mimo jiné jako skutečného majitele této kyperské firmy. On se k ní přihlásil až na konci roku 2020.  

Nájemní smlouva, kterou Praha v roce 1997 na pronájem Slovanského domu podepsala z roku 1997 je na 77 let. To mě překvapilo, to je obvyklé?
Podle politiků, se kterými jsme mluvili, to v té době poměrně běžné bylo. Dlouhodobý pronájem totiž umožňoval mimo jiné to, že tehdejší pronajímatel, švýcarský podnikatel Sebastian Pawlowski, zaručil, že celý komplex opraví a investuje do něj více než miliardu korun. 

„Je pravda, že ten nájemník na počátku musel udělat obrovskou investici... Takže tam pak dává smysl, aby to získal do nájmu na nějakou dobu klidně i pár desítek let, ale rozhodně ne 77 let, což je obrovská doba a myslím, že to by město dělat nemělo, protože v průběhu let se může změnit spousta věcí a nikdo nemůže vědět, že za 30 let ty ceny, které jsou stanoveny ve smlouvě, budou odpovídat reálným částkám.“

Adam Zábranský pro ČRo

Podle pirátského radního Adama Zábranského nicméně už s ohledem na postupný vývoj situace na trhu, tak je pro Prahu ta smlouva nevýhodná. Jen mezi lety 1998-2015 totiž pronajímací firma vykázala čistý zisk 600 milionů korun. Praha ale dostala na nájemném jen necelých 170 milionů korun. Nájemné se se sice postupně navyšuje, je tam nějaký podíl i započítání inflace, ale jeho maximální výše má být necelých 25 milionů korun za rok. Tržby Pražského komunikačního a společenského centra přitom běžně před pandemií sahaly k 200 milionům korun.

„Já jsem se díval, že teď podle jejich výročních zpráv platí 25 milionů, což myslím, že je zároveň ta horní hranice, jak byla stanovena?“

„No, myslím si, že jo. Původně to bylo pronajaté Sebastianovi Pawlovskému, což je takové jméno pražské politiky 90. let. Nejdřív ten případ se Škodovým palácem, tohle myslím, že bylo podobné v tom smyslu, že to jméno ve mě nevyvolává důvěru v to, že to bylo uzavřeno tak, jak mělo ta smlouva.“

Adam Zábranský pro ČRo

Firmu, která má Slovanský dům pronajatý, navíc Pawlovski později prodal americké firmě Invesco Real Estate. Ta ji v roce 2014 přeprodala společnostem, za nimiž je mimo jiné i Arustamov. 

Pojďme se o tom ruském podnikateli pobavit trochu více - co o něm víme?
Ten příběh za ním je dost zajímavý. Na úvod bychom asi měli zmínit, že jeho blízkým spojencem je Nikolaj Tokarev, který aktuálně figuruje na sankčním seznamu Evropské unie.

Patří totiž k blízkým spolupracovníkům ruského prezidenta Vladimira Putina. V minulosti byl – stejně jako Putin – členem KGB. Potkali se dokonce při plnění úkolů v Drážďanech.

Na začátku milénia působil Arustamov společně s Tokarevem ve státní ropné společnosti Zarubežněft. V roce 2007 se ovšem Tokarev posunul ještě o úroveň výš, když byl jmenován šéfem Transněftu. Ta vlastní největší síť ropovodů na světě. S sebou si Tokarev do přivedl právě Arustamova, který posléze působil dokonce ve funkci prvního viceprezidenta a ruská média o něm psala jako o důležitém Tokarevově poradci. Arustamov opustil Transněft v roce 2012.

Když jste se bavili o Arustamovovi s experty, co oni říkají na jeho postavení mezi ruskou elitou?
Shodují se, že Arustamov udržuje s velkými hráči ruského byznysu dlouhodobě dobré vztahy. Podle šéfa ruské pobočky protikorupční organizace Transparency International Ilji Shumanova je dokonce možné jej řadit mezi ruské oligarchy. Své bohatství navíc podle něj Arustamov získal i díky svému působení ve státních ropných společnostech. To nám potvrdil i Karel Svoboda, expert na Rusko z Univerzity Karlovy. Podle něj je Arustamov jednoznačně mezi lidmi, kteří jsou na Tokareva napojeni.

„V té ruské elitě prostě funguje to, že pokud chcete být součástí té elity, tak musíte být namočeni do nějakých podivných schémat a tak dál tak, abyste mohl být případně vydíratelný. To, že působí v Transněfti, to je další z bodů, protože Transněft či Rosněft, to jsou přímo firmy, které jsou napojené úzce na Kreml. Čili tohle všechno ukazuje na to, že to není jen řadový člověk, který by byl úspěšným podnikatelem.“

Karel Svoboda pro ČRo

Právě v rámci ropného byznysu získal ale Arustamov kontakty i na další důležité byznysmeny. Blízko má podle Shumanova například k miliardáři a Putinovu příteli Gennadiji Timčenkovi, který figuruje na sankčních seznamech Evropské unie, Velké Británie i USA. K dalším Arustamovovým kontaktům pak podle Shumanova patří rovněž sankcionovaný oligarcha Arkadij Rotenberg. Ten patří přímo k Putinovým nejbližším přátelům, v minulosti dokonce společně trénovali judo. 

A kromě spojení Arustamova a Slovanského domu víme o nějakých dalších aktivitách v České republice?
Na nich je možné právě ilustrovat blízký vztah se sankcionovaných šéfem firmy Transněfť Tokarevem. I zahraniční média v minulosti poukazovala na to, že Arustamov mezi lety 2005 a 2012 vlastnil podíl v české firmě spolu s Tokarevovou manželkou Galinou. Arustamov navíc v Česku podniká i nadále. Vlastní podíl ve společnosti 3ton, která provozuje stejnojmenného virtuálního mobilního operátora. Právě přes tuto společnost jsme se ho pokusili kontaktovat, ale neúspěšně.

Neodpovídal.
Ta firma byla nekontaktní, my jsme tam zkoušeli volat, odkázali nás, abychom je oslovili prostřednictvím e-mailu, ale na ten nikdy nepřišla odpověď.

Máte informace, že by Arustamov vlastnil nebo spravoval i nějaké jiné nemovitosti v Česku?
Slovanský dům není jediná jeho významná nemovitost v Praze. Deník E15 před dvěma lety informoval, že budovu Albatros, někdejší sídlo stejnojmenného nakladatelství, koupil český byznysmen Daniel Farnbauer. 

„Akvizice Slovanského domu je výsledkem naší dlouhodobé spolupráce se zahraničními partnery. Do několika měsíců bychom chtěli dokončit další zajímavé investiční příležitosti, na kterých v současnosti pracujeme.“

Daniel Farnbauer pro deník E15

Většinový podíl ve společnosti, na kterou je Albatros teď napsaný, tak drží přes kyperskou firmu opět Arustamov. Podobně je tomu i v případě prvorepublikového paláce ve Spálené ulici 51.

O Danielu Farnbauerovi víme něco víc? Co je to za podnikatele?
Víme, že on a jeho obchodní partner Jiří Golda, což je mimochodem bývalý šéf disciplinární komise Fotbalové asociace ČR, jsou oba součástí skupiny FID Group. Magazín Forbes v minulosti uvedl, že na trhu se spekuluje o tom, že Farnbauer investuje prostředky buď pocházející z Ruska, anebo může jít o „historické peníze“, které Farnbauerův otec Imrich vydělal na začátku 90. let díky obchodu s textilem a dalším zbožím mezi Ruskem a tehdejší Československou federativní republikou. Imrich Farnbauer, který byl také u zrodu FID Group, totiž za minulého režimu sloužil jako rozvědčík s krycím jménem Ondráš. Máme dokonce k dispozici jeho složku z Archivu bezpečnostních složek. V té se píše, že v minulosti prošel roční školou KGB v Moskvě, posléze působil jako rozvědčík. Komunistická rozvědka ho dokonce dvakrát vyslala do zahraničí. V roce 1976 odletěl na rezidenturu do New Yorku, o sedm let později do indického Dillí. Před revolucí byl navíc náčelníkem „protiamerického odboru“ na ministerstvu vnitra. Po listopadu 1989 pak odešel od sboru a začal podnikat. Rodinná firma otce a syna Farnbauerových mimo jiné vymáhala státní dluhy. Pro Českou republiku získala zpět závazky z Indie a na Slovensku měla na starost ruský dluh.

Tedy Farnbauerovi a Jiří Golda, to je společnost FID Group. Pokoušeli jste se je kontaktovat, mluvili jste s nimi?
Navštívili jsme Imricha, otce Daniela Farnbauera, v jeho domě v pražských Dejvicích. Situaci kolem rodinného byznysu ale nechtěl komentovat s tím, že už je pět let mimo byznys. Ani Farnbauer mladší se k věci vyjádřit nechtěl. V sídle jeho firmy jsme ho nezastihli. Nakonec se nám ho podařilo kontaktovat alespoň přes interkom u jeho domu nedaleko Prahy. 

„Děkuju moc, že jste mi dali možnost se vyjádřit a opravdu nezlobte se, ale nemám zájem.“

„A my bychom chtěli spíš jako pár odpovědí na ty otázky, kdo tam je v pozadí těch společností kolem Slovanského domu. Nám nejde o zbytek podnikání, nám jde o to, že ten dům patří městu Praha a asi by bylo dobré vědět, kdo tam je v nájmu a asi bychom se mohli potkat osobně klidně… a v klidu se o tom pobavit.“

„Víte co, já si to rozmyslím… Já si to rozmyslím, a popřípadě se vám ozvu.“

„Děkuju moc, díky, nashle.“

...

„Já jsem se rozhodl, že to opravdu nebudu žádným způsobem komentovat.“

„Dobře, já jsem se jen chtěl zeptat, abychom věděli.“

„Ne, ne, určitě ne.“

Daniel Farnbauer pro ČRo

Ale řekl nám, že věc komentovat nechce. Dokonce jsme na něj pak sehnali telefonní číslo, ale jeho reakce byla stále stejná. 

Vyjádřili se k situaci, ohledně které se tu teď bavíme, představitelé Prahy?
Ačkoliv je patrné, že Arustamov má kontakty na ruskou vládu, tak vedení hlavního města tvrdí, že teď nemůže se strukturou, která vede až do nejvyšších pater ruského byznysu a politiky nic dělat.

„Město nemá jak tu smlouvu vypovědět ve chvíli, kdy ten nájemník plní všechny povinnosti, přičemž nemám informace o tom, že by je neplnil.“

Adam Zábranský pro ČRo

A je tam nějaké riziko?
Například v tomhle konkrétním případě je riziko, že ani Arustamov nemusí být konečným vlastníkem firmy, která si Slovanský dům pronajímá. 

„Vlastnictví přes kyperskou firmu je asi nejčastější formou nepřímé vazby na Rusko. Vlastník získá určité benefity v podobě nižšího zdanění a transparentnosti, ale komplikuje se zejména ověření, jestli uvedený vlastník skutečně firmu kontroluje nebo zda nezastupuje třeba osobu vedenou na sankčním seznamu.“

Jiří Skuhrovec pro ČRo

Jak nám řekl například Jiří Skuhrovec z poradenské firmy Datlab, tak vlastnictví přes kyperskou firmu nabízí právě benefity, ať už v podobě nižšího zdanění, tak i nižší míry transparentnosti, což v konečném důsledku ovlivňuje a komplikuje ověřování, zda uvedený vlastník – v tomto případě Arustamov – firmu skutečně ovládá, nebo zastupuje například osobu uvedenou na unijních, amerických či britských sankčních seznamech. 

Když na závěr rozšíříme to naše pole, o které se teď zajímáme, tzn. Arustamov a jeho podnikatelské záměry v České republice. Když tu otázku rozšíříme na Ruské oligarchy obecně - víme, kolik nemovitostí a kde převážně u nás vlastní? A dotýkají se jich vůbec sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině?
Asi není možné to jednoznačně říct, protože to mapování ruského majetku v Česku i ze strany vlády a úřadů stále probíhá. Je totiž běžné, že ti skuteční vlastníci se skrývají za složitou strukturou firem, jako právě v případě Arustamova. My jsme ale v minulosti kromě tohoto případu upozornili například na hotel Savoy Westend v Karlových Varech, ten vlastní ruský oligarcha Vladimir Jevtušenkov. 

„Vyplývá to z katastru nemovitostí. FAU už zkoumá, jestli majetek zmrazí.“

Radiožurnál, 24. 3. 2022

„A to kvůli podezření, že je spojený s režimem Vladimira Putina.“

Radiožurnál, 24. 3. 2022

„Nyní je v majetku oligarchy Vladimira Jevtušenkova. Ten patří k nejbohatším Rusům a v den zahájení invaze na Ukrajinu nechyběl na schůzce s Vladimirem Putinem.“

Radiožurnál, 24. 3. 2022

Sice není na sankčních seznamech, ale v nejnovějším balíčku evropských sankcí figuruje Sergej Mndojanc, zástupce generálního ředitele Jevtušenkovova konglomerátu AFK Sistema. Hotel Westend v Mariánských Lázních zase patří sankcionovanému Alexanderu Pumpjanskému. Finanční analytický úřad právě předminulý týden oznámil, že jeho majetek jeho firmy v Česku zmrazil.

„Luxusní hotel v Česku má i Rus Alexadr Pumpjanský. Vlastní 4* hotel Westend přímo v centru Mariánských lázní. Pumpjanskyj je jedním z těch, na které dopadají evropské sankce, vede totiž firmu, která vyrábí potrubí pro ropný a plynárenský průmysl.“

Radiožurnál, 24. 3. 2022

„FAU předběžným opatřením zakázal jakékoli nakládání s budovou hotelu Westend v Marijánských lázních.“

Radiožurnál, 24. 3. 2022

Celou situaci ohledně ruských majetků bude ovšem zajímavé sledovat i v následujících týdnech a měsících. Politici, s nimiž jsme teď měli možnost mluvit, nám totiž tvrdili, že právě rozkrývání takových majetků jednou z jejich priorit. 

Zdroj