před 1 týden
32
Česko by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívalo na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce na České televizi. Odmítl „strašení“ sumou 15 miliard korun. Předseda sněmovního ústavněprávního výboru Radek Vondráček (ANO) trval na tom, že povinná finanční pomoc za nepřijatého běžence, je fakticky kvótou. Sdělil, že hnutí ANO udělá „všechno pro to, aby pakt spadl pod stůl“.
Praha 15:23 21. dubna 2024
Migrační pakt, který schválili europoslanci, zavádí mimo jiné to, že členské státy budou muset od roku 2026 přijmout svůj díl uprchlíků, nebo se z této povinnosti vyplatit. Téma se stalo stěžejní pro debatu na České televizi (ČT). Moderátor Václav Moravec řekl, že by to vycházelo na 15 miliard korun ročně. Rakušan to označil za špatný propočet.
„Pokud se podíváme na procenta, kterými by se Česká republika podílela, tak nám to vychází přibližně na nějakých 18 milionů eur ročně. Jsme u nějakých 480 milionů korun, takže zhruba půl miliardy,“ uvedl ministr. „Částka je indikativní a každý rok se podle jednotlivé krizové situace bude určovat a vypočítávat znovu,“ pokračoval.
Říkám to opakovaně. Dnešní schůze k migračnímu paktu, kde se budou euroskeptici a populisti předhánět v kritice něčeho, o čem pakt není, už zvedla ze židle i eurokomisařku Ylvu Johansson. Žádné povinné relokace nejsou. Česko a další země hostící ukrajinské uprchlíky budou moci… https://t.co/W4IkH91B28
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) April 18, 2024Pro porovnání připomněl, že jen kontroly na česko-slovenské hranici, které skončily v únoru, vyšly Česko na 180 milionů korun. „Museli jsme hlídat vnitřní hranici Schengenského prostoru, protože vnější nefunguje,“ podotkl.
Vyjádřil také přesvědčení, že do roku 2026 budou kontroly na vnitrostátních hranicích pokračovat. „Obávám se, že Německo od toho neustoupí,“ řekl.
Migrační situace je nyní podle něj klidnější než v loňském roce, nejvytíženější ale bývají letní měsíce. „Zatím to není potřeba a neplánujeme to, ale kdyby se situace výrazně zhoršila, musíme k tomu přistoupit,“ poznamenal.
Nerespektování paktu
Místopředseda ANO Vondráček ministrovi také vyčetl, že si při informování o paktu vymýšlí ohledně údajné výjimky pro Česko. Rakušan trvá na tom, že výjimka z pravidel pro státy, které jsou pod velkým migračním tlakem, se Česka samozřejmě bude týkat vzhledem k přítomným statisícům uprchlíků z Ukrajiny. Státy si podle paktu mohou každý rok znovu zažádat o vyjmutí z nastaveného principu solidarity.
Eurokomisařka Ylva Johanssonová se pokusila zastat ministra @Vit_Rakusan, ale udělala v tom ještě větší zmatek. Platí, že: ČR žádnou výjimku v migračním paktu nemá. Ano, bude o ni moct požádat, ale nikde není psáno, že ji dostane. Rozhodovat už bude jiný eurokomisař. A už teď… pic.twitter.com/PZgL939JER
— Jana Mračková Vildumetzová (@JVildumetzova) April 18, 2024„Když budeme ve vládě, uděláme všechno pro to, aby pakt spadl pod stůl. I kdybychom se měli soudit,“ zopakoval za opoziční hnutí ANO Vondráček. „Tímhle paktem jste poslal část naší suverenity Evropské komisi, nikým nevolené, nekontrolované,“ kritizoval Rakušana. Česko se podle něj stalo „vazalským státem“.
Nerespektovat migrační pakt by plánovalo také opoziční hnutí SPD. Řekl to jeho předseda Tomio Okamura v nedělním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova.
„SPD, my chceme být ve vládě, nebudeme respektovat migrační pakt, zachráníme v tomhle Českou republiku,“ prohlásil Okamura. Migrační pakt by podle Okamury zastavilo kromě změny vlády české referendum o jeho přijetí nebo změna složení Evropského parlamentu, který by mohl o paktu znovu jednat „a prostě ho zamáznout“.
Předsedy poslanců ODS Marek Benda uvedl, že se mu líbí Okamurova jistota, že by všechno vyřešila změna vlády, i když to není pravda. Podotkl, že Okamura na paktu, který schválil současný „příliš levicový“ Evropský parlament, nic nezmění, „i kdyby stokrát vyměnil českou vládu“.
Navíc Benda podotkl: v obměněném složení po červnových volbách by europarlament mohl pakt zpřísnit.
10 let bez paktu
„Je zázrak, že se podařilo najít takový kompromis. Pokud chce někdo hledat blokační menšinu, ať není členem Evropské unie, protože neumí spolupracovat, neumí fungovat v rámci EU,“ reagoval v debatě na ČT senátor Václav Láska (SEN 21). Pakt podle něj není dokonalý, ale je akceptovatelný, a jako celek je zpřísněním migračních politiky.
S principem, že Česko buď přijme kulturně blízké uprchlíky, nebo pošle peníze zemi, která přijme uprchlíky kulturně vzdálené, Láska souhlasí.
„Je to věc, která nás může při určitém tragickém souběhu okolností zachránit, a najednou to budeme my, kdo se bude dovolávat toho, aby byl pakt dodržován,“ doplnil k případnému scénáři, kdy by se zhroutila ukrajinská fronta a do Česka by dorazily dva až tři miliony ukrajinských uprchlíků.
Migrační pakt
- Europoslanci schválili celý migrační pakt ve středu 10. dubna. Tvoří ho deset legislativních návrhů. Závazný má být za dva roky pro všechny členské státy Unie.
- Vyjednavači europarlamentu a členských zemí EU se na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku shodli loni v prosinci za španělského předsednictví po mnoha letech neúspěšných snah o kompromis.
- Česko k tomuto kompromisu mělo výhrady, proto se poté 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrzovali velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví. Ministerstvo vnitra uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
- Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu.
- Zavádí také princip tzv. povinné solidarity. Tedy, že migračním tlakem přetíženým zemím Unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, nebo je podpoří finančně či materiálně.
ČTK, aur
