Průzkumy na Slovensku věští tuhý boj. Výsledky voleb prezidenta ovlivní i vztahy s Českem

před 6 měsíce 78

Prezidentské volební průzkumy na Slovensku zatím většinou ukazují na mírný náskok vládního kandidáta Petera Pellegriniho před opozičním Ivanem Korčokem, a to v řádu menších jednotek procentních bodů. Do čela preferencí staví Korčoka pouze agentura Median SK. Zatímco oba favorité mívají kolem 35 procent, další kandidáti následují už s velkým odstupem. Štefan Harabin se drží okolo 10 procent, někdejší premiér Igor Matovič dosahuje zhruba šesti procent.

Volby prezidenta jsou na Slovensku dvoukolové. Poprvé půjdou Slováci k volebním urnám v sobotu 23. března 2024. Podruhé, pokud nikdo nedostane více než polovinu hlasů, se bude volit o dva týdny později, 6. dubna. Jak to celé může dopadnout, naznačují následující grafy rozdělené podle jednotlivých agentur, které publikují průzkumy veřejného mínění. Na tomto místě také později uvidíte výsledky prvního kola slovenských voleb.

Kdo vyhraje volby na Slovensku v roce 2024?

Snad nikdo nepochybuje o tom, že do druhého kola se dostanou Pellegrini a Korčok. Podle posledního průzkumu by Pellegrini druhé kolo voleb vyhrál s 56,1 procenta. To je ale jen výzkum. Jako vždy ve druhých kolech není jasné, jak se voliči neúspěšných kandidátů zachovají doopravdy, jak se jejich preference promění a zda vůbec půjdou prezidenta volit podruhé. Jestliže Peter Pellegrini a Ivan Korčok budou mít dohromady přes 70 procent hlasů, zbývá stále dost pro drama ve druhém klání.

Podívejme se tedy na ostatní kandidáty a možnosti přesunu jejich voličů:

  • Štefan Harabin: Voliči někdejšího místopředsedy Ficovy vlády mají blíž k vládě. Relativně umírněný Pellegrini však nemusí být pro voliče excentrického Harabina dostatečnou motivací pro opakovanou volbu.
  • Igor Matovič: Ačkoliv Matovič patří k opozici, jeho vztahy s ostatními stranami jsou velmi komplikované. Podle detailnějších průzkumů by ale většina jeho voličů podpořila ve druhém kole prezidentských voleb Korčoka. Matovičovi voliči mohou mít vyšší disciplínu než Harabinovi, ale pokud Matovič Korčoka výslovně nedoporučí, mohou zůstat doma.
  • Ján Kubiš: Další bývalý Ficův ministr sice říká, že některé Ficovy kroky při změnách trestního práva se mu nelíbí, jeho voliči budou mít ale blíž k Pellegrinimu. Březnový průzkum agentury Focus Kubišovi naměřil 4,5 procenta preferencí, takže i Kubišovi voliči budou pro druhé kolo velmi důležití.
  • Andrej Danko: Předseda vládní strany SNS a tedy Pellegriniho koaliční partner se choval poněkud nevyzpytatelně. Danko se nakonec kandidatury vzdal a podpořil Harabina. Dankovi voliči, pokud vůbec půjdou hlasovat ve druhém kole, podpoří spíše Pellegriniho.
  • Krisztián Forró: Kandidát maďarské menšiny se vyslovil skepticky vůči podpoře Korčoka ve druhém kole voleb. Historicky skoro nepřátelské vztahy Fica a Maďarů na Slovensku se v poslední době výrazně změnily i s tím, jak se Fico přiblížil k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Postoj Forróových voličů, kteří svému favoritovi přinášejí zatím kolem tří procent preferencí, je tak velmi nejasný.
  • Marián Kotleba: Příznivci Kotleby, který už roky brnká na strunu nacistického Slovenského štátu, budou mít s druhým kolem problém. O něco bližší jim ale jako kandidát na prezidenta bude Pellegrini.
  • Patrik Dubovský: U jeho voličů bude mít zcela určitě větší úspěch Ivan Korčok.
  • Milan Náhlik: Inspiruje se u Vladimira Putina a chce vystoupit z NATO a EU. Jeho voliči ve druhém kole Korčoka nepodpoří.

ČTĚTE TAKÉ: Slovenské volby krok za krokem. Přehledně vše o prezidentských volbách 2024

Jak je vidět, větší potenciál má dle průzkumů i dle rozložení voličů mezi ostatní kandidáty daleko větší Peter Pellegrini. Ten mimochodem zvolil zajímavou předvolební strategii. Do první veřejné debaty se svým největším konkurentem, Ivanem Korčokem, vstoupil až necelý týden před volbami, do té doby se diskuzím důsledně vyhýbal.

Jak výsledky voleb ovlivní Slovensko i ČR

Současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová momentálně tvoří jakousi protiváhu vládě Roberta Fica. Největší aktuální vnitropolitický spor se vede o rychlé změny v trestním právu včetně zrušení elitního útvaru prokuratury, který se měl vypořádat s korupcí, kvůli níž jsou obviněni a obžalováni někteří představitelé vládních stran.

Největší mezinárodní ohlas mají spory v zahraniční politice. Zatímco prezidentka a opozice jasně podporují Ukrajinu proti Rusku, Ficova vláda to odmítá a sbližuje se právě s Moskvou. Pokud se po volbách novým prezidentem stane Korčok, bude mít Slovensko v čele země odpůrce ruské politiky, pokud se hlavou státu stane Pellegrini, kterého favorizují průzkumy, patrně se podřídí Ficově zahraniční politice, která je vůči Vladimiru Putinovi vstřícná.

Pozice slovenské vlády vůči ruské válce na Ukrajině se velmi výrazně dotkla také česko-slovenských vztahů. Český premiér Petr Fiala zrušil společné jednání obou vlád, kvůli Ficově přítomnosti také omezil svůj projev o munici při nedávném setkání lídrů zemí ve Francii. Dobré vztahy na politické úrovni tak v současnosti na Slovensku reprezentuje hlavně prezidentka. A to, kdo z kandidátů se stane novým slovenským prezidentem, může tyto vztahy velmi výrazně ovlivnit i do budoucna.

Pravomoci slovenského prezidenta

Role prezidenta Slovenska je obdobná jako v případě ČR. Velká část úkonů je pouze formální a politiku ovlivňuje především v závislosti na svém charismatu a síle osobnosti. Přesto některé pravomoci jsou důležité, zvlášť v současné době. Zmiňme některé z nich:

  • Prezident zastupuje Slovensko navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy
  • Prezident přijímá, pověřuje a odvolává vedoucí diplomatických misí
  • Prezident má právo veta (může být přehlasován většinou všech poslanců)
  • Prezident může za určitých okolností rozpustit parlament
  • Prezident jmenuje a odvolává předsedu vlády
  • Prezident jmenuje a odvolává některé soudce (na návrh parlamentu)
  • Prezident je hlavním velitelem Ozbrojených sil SR

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Danko odstoupil z prezidentských voleb na Slovensku. Při hlasování podpoří Harabina

Přečtěte celý článek