První partituru k Hořickým pašijovým hrám někdo vyhodil. Zachránil ji majitel sběrny papíru

před 2 měsíce 77
  • Partitura k Hořickým pašijovým hrám z roku 1935 | Foto: Jitka Cibulová Vokatá | Zdroj: Český rozhlas
  • Další fotografie (6)

Historicky první partitura k šumavským Hořickým pašijovým hrám z roku 1935 málem skončila na smetišti. Díky jednomu z místních obyvatel, který dílo v 50. letech minulého století odnesl ze sběrného dvora domů, k tomu naštěstí nedošlo. Jeho rodina teď cenný hudební materiál věnovala Společnosti pro zachování Hořických pašijových her.

České Budějovice 7:32 16. února 2024

Historický skvost z roku 1935 se skrývá ve starých černých deskách. „Je to celkem devatenáct partů pro třináct nástrojů, nechybí ani partitura,“ ukazuje předseda Společnosti pro zachování Hořických pašijových her Miroslav Kutlák.

Historicky první partituru k Hořickým pašijovým hrám si prohlédla Jitka Cibulová Vokatá

Vše je psáno německy, jako autor je uveden Ludvík Schmidt. „Tento skladatel a dirigent byl v roce 1933 pověřen novým zpracováním sborových a hudebních doprovodů Hořických pašijových her. Z historických pramenů víme, že podle těchto partů hráli členové českobudějovického česko-německého symfonického orchestru,“ vypráví Miroslav Kutlák.

Partitura má celkem 216 stran. Z toho je zřejmé, že představení bylo daleko delší než představení, která se hrají v současnosti. „Předválečné pojetí pašijových her bylo celodenní záležitost. Hrál se nejdřív Starý zákon, potom Nový zákon a živé obrazy. Dohromady to mohlo trvat více než tři a půl hodiny,“ potvrzuje předseda spolku.

Cennou partituru daroval Společnosti pro zachování Hořických pašijových her místní obyvatel Radek Kamil Novák. Měl ji díky svému dědečkovi, který v pašijích také kdysi účinkoval.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu zahraje v Rudolfinu balady z Kytice a Smetanovy švédské básně

Číst článek

„Děda měl po válce v Hořicích sběrnu papíru. Někdy v padesátých letech tam partituru někdo vyhodil. Děda ji odnesl domů, a tím ji zachránil. Já jsem od dětství věděl, že to máme, akorát jsem netušil, jakou to má historickou hodnotu. Líbilo se mi, že je to psané nějak divně, až v pozdějším věku mi otec vysvětlil, že jsou to noty k pašijím, které se u nás kdysi hrály,“ vzpomíná.

Ludvík Schmidt dokončil hudbu k hořickým pašijím v roce 1935. Představení s jeho hudebním doprovodem ale mělo premiéru až o rok později. Bylo výjimečné nejenom samotným provedením.

„Bylo to první představení s velkým orchestrem a zároveň poslední představení před druhou světovou válku. S nástupem Hitlera, který byl jaksi bezvěrec, hořické pašije skončily. Po válce místní obyvatelé hry obnovili, zřejmě si přeložili ty německé texty, a hráli je v letech 1947 a 1948. Po nastoupení vlády komunistů byly pašije znova zakázané a nehrály se až do roku 1993,“ připomíná průvodce hořického muzea Jan Winzig.

Lidé můžou historicky první partituru Hořických pašijových her z roku 1935 vidět v digitalizované podobě na webu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.

Jitka Cibulová Vokatá

Přečtěte celý článek