Prznění Ústavy, odmítl Baxa úvahy o jmenování nového předsedy Ústavního soudu

1 měsíc starý 21

Baxa v pátek potvrdil, že spekulaci slyšel zprostředkovaně z několika zdrojů. Oficiálně se k věci dosud nevyjádřil ani prezident, ani soudce Fiala, jenž s médii nekomunikuje.

„Touží-li někdo po vysoké ústavní funkci tak silně, že je ochoten podílet se na zprznění Ústavy a přijmout s půlročním předstihem nominaci na obsazené místo, ukazuje nejen chtivost, ctibažnost a nestoudnost, ale hlavně selhání v roli, v níž se nachází, totiž být strážcem Ústavy,“ napsal na Twitteru Baxa, jenž je nyní řadovým soudcem Nejvyššího správního soudu.

Touží-li někdo po vysoké ústavní funkci tak silně, že je ochoten podílet se na zprznění Ústavy a přijmout s půlročním předstihem nominaci na obsazené místo, ukazuje nejen chtivost, ctibažnost a nestoudnost, ale hlavně selhání v roli, v níž se nachází, totiž být strážcem Ústavy.

— Josef Baxa (@JosefBaxa2) December 8, 2022

Baxa poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. „Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky,“ řekl Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu „vždycky musí být dva“.

„Pokus o přežití vlastní smrti.“ Zeman nemůže tunelovat pravomoci příštího prezidenta

Domácí

Funkční období prezidenta je pětileté, ústavní soudce jmenuje na deset let. V praxi tak nemůže nastat situace, kdy tentýž prezident dvakrát rozhoduje o tomtéž ústavním soudci. Pokud se neobjeví mimořádné okolnosti, soudce jej vždy ve funkci „přežije“, a to i když je prezident zvolen opakovaně. Podle Baxy je to důležité kvůli tomu, že se soudci nemusí cítit prezidentovi zavázaní a nějak mu při rozhodování vycházet vstříc.

Zeman už jednou do čela soudu jmenoval Rychetského, a to v srpnu 2013, brzy po svém nástupu na Hrad. Kdyby před svým odchodem z funkce, například s odloženou platností od srpna 2023, jmenoval předsedou Josefa Fialu, využil by svou klíčovou personální pravomoc dvakrát. Fiala by pak mohl zůstat v čele soudu do prosince 2025, kdy mu vyprší soudcovský mandát, teprve pak by nového předsedu vybíral příští prezident vzešlý z lednových voleb.

Podle odborníků na ústavní právo by případné Zemanovo rozhodnutí bylo problematické a zpochybnitelné. Stále však není jasné, zda jde o spekulaci, anebo reálný plán. ÚS dění oficiálně nekomentuje. „Otázka jmenování předsedů vrcholných soudů spadá do pravomoci prezidenta, proto Ústavnímu soudu nepřísluší se k jeho postupu vyjadřovat či ho jakkoliv komentovat,“ uvedla mluvčí ÚS Kamila Abbasi.

Ministr o ničem neví

Některé reakce ale naznačují, že jde přinejmenším o reálnou možnost. „Z jednoho důvodu jsem přeci rád, že vyšel najevo prezidentův záměr před skončením mandátu jmenovat ‚do zásoby‘ nového předsedu ÚS. Dodá to debatám prezidentských kandidátů význam a věcný obsah. Jinak na tom nic pěkného nevidím,“ napsal na Twitteru ústavní soudce David Uhlíř.

Z jednoho důvodu jsem přeci rád, že vyšel najevo prezidentův záměr před skončením mandátu jmenovat "do zásoby" nového předsedu Ústavního soudu (@usoud_official). Dodá to debatám prezidentských kandidátů význam a věcný obsah. Jinak na tom nic pěkného nevidím.

— Uhlíř David (@UhlDavid1) December 7, 2022

Prezident Zeman ani jeho kancelář se dosud k věci nevyjádřili. V neděli odpoledne bude mít prezident rozhovor s Radiožurnálem, přenášen bude živě z Lán. O jmenování nového předsedy Ústavního soudu nemá žádné informace ani ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), Hrad to s ním podle mluvčího ministerstva Vladimíra Řepky nekonzultoval.

Očima Saši Mitrofanova: Slovutní právníci opouštějí obezličky. Jen houšť

Komentáře

Zdroj