před 1 měsíc
39
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Proč ptáci zpívají tišeji,
- kdy se Praha stala ptačím rájem,
- jak znělo poslední přání ornitologa Wahla před popravou,
- kde žije poslední pražské hejno vrabců,
- čím ptáky přitahuje letiště
- a jak změny klimatu mění ptačí společenstva.
Je jaro. Zpívají ptáci… ale dočetla jsem se, že jejich zpěv je tišší, méně intenzivní a méně pestrý než dřív. Jsou to jen dojmy, nebo něco, co je měřitelné a změřené?
Vyplývá to z dat z celoevropského sčítání, na té studii jsme se podíleli. Vychází poměrně přesvědčivě.
Když to řeknu zjednodušeně, vzaly se údaje o ptačích společenstvech v dřívějších dekádách a s pomocí vědomostí o jejich zpěvu se namodelovalo, jak tohle společenstvo v různých obdobích zpívalo, jak to bylo hlasité, kolik různých zvuků se ozývalo. A pak se udělalo totéž pro současnost. Rozdíl je velký. Není to jen pocit, potvrzují to data.
Proč?
Roli hraje spousta faktorů, ale především je v průměru méně ptáků. Zvuk ptačího zpěvu je tak obecně v Česku a ve střední Evropě méně intenzivní a méně pestrý. Ale v některých místech je to naopak.
Kde?
Hlavně ve městech nebo obecně v místech, kde je hluk. Ptáci ve městě na hluk reagují tak, že se snaží ho „přeřvat“, zpívají často na vyšší frekvenci. Je to jak lidé v hlučné hospodě – aby se slyšeli, zvyšují hlas, ale hluk tím jen stoupá. Řve pak celá hospoda. Ptáci to dělají podobně.
Ale někteří práci mají s hlukem vážný problém, zejména ti, kteří se orientují hlavně podle sluchu. Hůř se jim loví, mohou mít také problém najít si partnerku či partnera.
Takže se vracím zpět k otázce ohledně proměny zpěvu. Obecně je zpěv tišší, ale třeba v Praze je naopak můžeme slýchat ve větší intenzitě i pestrosti. Praha je nyní druhově bohatá a pro některé ptáky se stala téměř ojedinělým útočištěm.
Popraven za velezradu
Praha jako Noemova archa?
To už je velká nadsázka. Ale už pomalu ztrácím optimismus, že se za mého života podaří zvrátit negativní trendy v populacích polních ptáků, takže je klidně možné, že poslední páry koroptví budou jen v Praze.
Je to nadsázka, ale příklady máme. Třeba vodním ptákům se v Praze daří o trochu lépe než v okolní krajině. Celostátní trendy to nezmění, ale máme zde třeba hnízdní populaci poláků chocholaček, kteří mají na venkovských rybnících vážný problém, zejména kvůli intenzivnímu rybníkářství.
A tím jsme se hned dostali k Praze a s ní ke knize Pražské ptactvo 1800–2020, kterou vydala Česká společnost ornitologická (ČSO) a Revolver Revue, což je přepracované a hodně rozšířené vydání publikace z roku 1944. Jejím autorem byl ornitolog Veleslav Wahl, který pár dní před svou smrtí napsal přání…
Přesněji v noci před svou popravou napsal
