Putin jako náborář. V Estonsku roste zájem o obrannou ligu, co má i kyberjednotku

před 1 měsíc 42

Pobaltské státy zabezpečují své hranice s Běloruskem a Ruskem. Jen Estonsko plánuje vybudovat ve svém pohraničním pásmu 600 opevněných bunkrů a uvažuje také o uložení protipěchotních a protitankových min. A na možnou konfrontaci se připravují i obyvatelé země, například tím, že ve velkém vstupují jako dobrovolníci do Estonské ligy obrany. Takzvaná EDL dokonce založila jednotku kyberobrany.

Od stálé zpravodajky Tallin 12:00 25. dubna 2024

Prapory jednotek Kaitseliit, tedy Estonské ligy obrany

Prapory jednotek Kaitseliit, tedy Estonské ligy obrany | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

„Válečný zločinec Putin je náš nejlepší náborář,“ opakuje člen generálního štábu Estonské ligy obrany velitel Eero Rebol jedno z neoficiálních hesel Kaitseliit, tedy Estonské ligy obrany.

Když Rusko 24. února 2022 napadlo Ukrajinu, pro dobrovolnou národní obrannou organizaci to znamenalo velké změny. „Zaprvé, zaznamenali jsme nárůst zájmu Estonců o členství. A také narostla aktivita našich členů. Když začala válka na Ukrajině, lidé se více začali zajímat o výcvik střelby. Pořád od členů cítíme zájem a zároveň tlak, abychom dělali víc simulací různých situací, které můžou nastat. Abychom dělali víc cvičení v terénu,“ popisuje Rebol organizaci.

Kdo překročí čáru, zemře. S Ruskem musíme komunikovat přímočaře, vysvětluje estonský generál

Číst článek

EDL tak loni začala se školením operátorů dronů. Zatím pro to využívá stroje vyrobené na domácí půdě, dobrovolníci ale můžou používat i svoje vybavení, nejen stroje zakoupené ministerstvem obrany.

Zároveň velitelé a školitelé ligy učí členy, jak reagovat v situacích, kdy drony představují hrozbu. Ještě dříve ve spolupráci s americkými vojáky nacvičovali dobrovolníci obranu při napadení. Při velké výcvikové akci v říjnu minulého roku zase nacvičovali poskytování první pomoci pod otevřenou palbou, evakuaci raněných z bojiště a evakuaci civilistů do bezpečí.

Dobrovolníci Ligy obrany mohou být velením povolaní kdykoliv. Spektrum aktivit, do kterých by se zapojili, je široké.

„Fungujeme jako podpora estonské profesionální armády – obranných sil. Naše výhoda je v tom, že jsme rozmístění po celé zemi, takže dokážeme reagovat velmi rychle. Část našich členů – připomínám, že jsou to civilní dobrovolníci – má doma zbraně. A disponují dalším vybavením, které můžou použít nejen v případě ohrožení, ale i v případě záchranné akce nebo potřeby asistence policii,“ vysvětluje velitel.

Liga má dnes asi 18 tisíc aktivních členů. Společně s přidruženými organizacemi jich je skoro 30 tisíc. Zájem o členství navíc stále roste, a to i přes to, že dobrovolníci za cvičení a zapojení do aktivit na podporu armády nebo státu nedostávají žádný plat. Co víc, platí členský poplatek. Jednou z výhod členství je ale podle velitele Rebola například snazší přístup ke zbraním.

Andres Lember s praporem jednotky kyberobrany, která vznikla v roce 2011 | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

Kyberobrana i ve školách

Estonsko se letos stane první evropskou plně digitální zemí. Veškerá státní správa je tak digitalizovaná a proto je od roku 2011 součástí EDL také jednotka kybernetické obrany.

„Jsme jednou z prvních zemí, která byla napadena jinou zemí kybernetickou cestou – v roce 2007 (masivní kybernetický útok vedený proti úřadům, státním institucím, bankám, školám a mediálním společnostem, kterému předcházelo přestěhování pomníku vojákům rudé armády – pozn. red.). Kyberprostor se vyvíjí velmi rychle a dynamicky. To vytváří potřebu být aktivní i v této oblasti, sledovat ji. V rámci obranné ligy jsme vytvořili jednotku, která v současnosti podporuje naši obranu, ale také úřady a soukromý sektor. Máme lidi, kteří jsou velmi zkušení. Mají své občanské zaměstnání, svůj osobní život, ale jsou neustále připravení zapojit se do kyberobrany, když nastane potřeba,“ popisuje Rebol úkol několika desítek dobrovolníků.

Přes e-rozvody k digitální společnosti. Estonsko se stalo světovým lídrem digitalizace i kyberbezpečnosti

Číst článek

Nečekají jenom na kybernetické útoky. Jejich úkolem je i potírat dezinformace a proruskou propagandu na internetu. Tím se zabývá i Andres Lember, člen EDL a autor blogu Propastop, který už jmenuje ty nejběžnější typy dezinformací. „Například že Estonsko je jakýmsi pseudostátem. A teď si Estonsko zaměňte za Lotyšsko, Litvu, Ukrajinu.“

Andres Lember upozorňuje, že tento dezinformační narativ funguje u mnoha zemí. „Nebo také, že je Estonsko slabé, nedokáže nebo nechce se ani samo bránit. Ale zároveň je válkychtivé a agresivní,“ jmenuje Lember ta nejzákladnější sdělení různých více či méně propracovaných, ale často masivně šířených dezinformací.

„Takže se zabýváme ověřováním informací, odhalováním případů propagandy v estonském prostředí. Ty případy také analyzujeme a zkoumáme jejich techniky provedení a šíření. A pracujeme také v oblasti mediální gramotnosti,“ shrnuje Lember.

V rámci mediální gramotnosti několik desítek dobrovolných kyberobránců Estonska Lember ukazuje, jak rozpoznat propagandistická sdělení, jak se taková sdělení šíří, jaký mají informační vzorec a jak s takovými informacemi bezpečně nakládat. Vytváří výukové materiály, které pak využívají i školy. Některé střední školy dokonce zařadily kyberobranu mezi vyučované předměty.

Český voják posílá alianční stíhačky do vzduchu. Jen loni NATO třistakrát vzlétlo k ruským letadlům

Číst článek

„Za ty roky jsme odkryli mnoho ruských propagandistických lží. Rozkryli jsme sítě, které sloužily zájmům nepřítele. Odhalili jsme jednotlivce, kteří v Estonsku šířili propagandistický obsah. A samozřejmě jsme čelili také mnoha kybernetickým útokům. Mnohokrát jsme byli cílem kyber gremlinů (hackerů – pozn. red.). A boj s nimi je také naší běžnou prací,“ říká Lember.

Podle Lembera je Estonsko v informační válce a útočníkem je sousední země, s jejímiž výpady má Estonsko dlouhou historickou zkušenost. „Musíme mít na paměti, že Rusko se chová pořád stejně, jen používá moderní nástroje – invaze, fyzické a psychické násilí, snahy zničit své sousedy, zpochybňování suverenity a územní integrity,“ myslí si autor Propastop.

Je to také podle něj důvod, proč sousedi Ruska, jakými jsou i Estonsko, Lotyšsko a Litva, jsou k některým projevům chování východního souseda mnohem vnímavější než Západ, který nemá tak dlouhodobou, bezprostřední a intenzivní zkušenost s chováním Ruska.

Estonsko má s Ruskem mnohaleté zkušenosti, včetně transportu desítek tisíc estonských obyvatel na východ | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

‚Nejsme jen malá země v koutě‘

Zranitelná ale podle Lembera může být část ruské menšiny žijící v Estonsku. „Velká část Rusů tady žijících si myslí, že v dnešní době může být neutrální. Jsou pacifisté. Myslí si, že nestát ani na jedné straně, je ochrání. Že to vůbec někoho ochrání.“ Lember nicméně říká, že události posledních let zvýšily mezi ruskojazyčnými obyvateli země proestonskou orientaci.

„Naše ruská menšina není jednolitá. Jsou mezi nimi lidé, kteří tu žijí po generace, jejich rodiny přišly před stovkami let. Jsou tu lidé, kteří jsou aktivními občany a chodí volit. Jsou tu lidé, kteří se nezajímají, nechtějí být ani tam, ani tam. Nechtějí stát proti své kultuře a proti svým kořenům. Jsou tu tací, kteří sledují ruskou opozici, tamní bojovníky za svobodu,“ popisuje situaci velitel Eero Rebol a dodává, že i rusky mluvící obyvatelé Estonska vstupují do Ligy obrany. S přibližně pětinou této menšiny je ale podle Lembera potřeba dál pracovat, například ji více integrovat.

Andres Lember s praporem jednotky kyberobrany, která vznikla v roce 2011 | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

V hybridní a informační válce s Ruskem ale lze bojovat pouze legálními prostředky – ověřováním, vyvracením, aktivní kyberobranou a dobře připraveným zabezpečením online prostředím.

V případě ozbrojeného útoku je Estonsko připravené bránit se. „Otázkou je, jak dlouho. A jak k tomu přistoupí naši spojenci. Důležité je, že tu na základnách máme jednotky NATO – Němce, Američany, Francouze. A nevěřím, že by tyto jednotky v případě našeho napadení odešly,“ říká Rebol, podle kterého by obrana navíc byla efektivní.

,Slíbené informace a splněné úkoly.‘ Lotyšská europoslankyně byla roky agentkou ruské rozvědky

Číst článek

„Nejsme jen malá země někde v koutě. Ano, máme ve vojenských strukturách celkem asi jen 44 tisíc lidí. Ale k tomu je potřeba přičíst účast NATO, nyní včetně Finska, jehož vstup do NATO výrazně ovlivnil rozložení sil v našem regionu,“ dodává velitel.

Estonsko navíc patří mezi členské země NATO, které plní závazek výdajů na obranu. Podle statistik Severoatlantické aliance v roce 2023 investovalo do zbraní, vybavení, tréninku a vojenských kapacit 2,73 procent svého hrubého domácího produktu. Tím obsadilo čtvrté místo – po Polsku, Spojených státech a Řecku.

„Známe své místo. Víme, jaký je náš národní zájem a v souladu s ním se chováme,“ uzavírá Rebol otázku, zda je Estonsko v případě napadení schopné a připravené se bránit.

Kateřina Havlíková

Přečtěte celý článek