Putin zase vytáhl strašidlo Majdanu. Asi se nějak bojí

5 měsíce starý 116

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay/ReSampled

Rusko chápe, že hrozbu Kazachstánu nezpůsobily spontánní protesty, ale vnější a vnitřní destruktivní síly. Aspoň tak to vidí ruský vůdce Vladimir Putin a řekl to tak při projevu na mimořádném zasedání Rady kolektivní bezpečnosti OSKB.

Putina cituje agentura TASS: „Chápeme, že ohrožení kazašské státnosti nebylo způsobeno spontánními protesty proti cenám pohonných hmot, ale destruktivními vnitřními a vnějšími silami. Ti, kdo obhajovali situaci na trhu s plynem, jsou stejní lidé a mají stejné cíle, a ti, kdo se chopili zbraní a zaútočili na stát, jsou úplně jiní lidé a mají jiné cíle.“

Dále čtěte

()

Týdeník FORUM: Vrátí český stát majetek Lichtenštejnům? Je tu zásadní soudní spor

číst článek »

Podle Putina byly v Kazachstánu použity technologie silové informační podpory nepokojů známé z Majdanu. „Prvky silové informační podpory protestů známé z Majdanu byly aktivně využity. Dobře organizované a řízené skupiny bojovníků, jak řekl prezident (Kazachstánu), byly zřejmě vycvičeny v teroristických táborech v zahraničí… Jak poznamenal Kasym-Žomart Kemelevič, jejich (ozbrojenců) útok na Kazachstán… byl aktem agrese. S tím zcela souhlasím.“

Tolik Putin podle agentury TASS. Teď nejde o to, jaké vnitřní spory probíhají v postsovětských despociích a jak někde mezi sebou soupeří různé klany a jak lidem dochází trpělivost, když už se jim nedaří moc dobře. Zajímavé je, že Moskva má pořád nějaké problémy s těmi zeměmi bývalého Sovětského svazu, kde nevládnou autoritářské režimy. Nejvíc se o „zahraničním zasahování“ mluví tam, kde by chtělo Rusko zasahovat samo. Proto také Kreml vytvořil svůj vlastní mýtus „Majdanu“.

Dále čtěte

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roam Black Černý a Michal Hošek)

Nenechme se ukolébat! Oslabenou demokracii posilují svobodná média, podporujte je i dál

číst článek »

„Majdan“ je vzteklá narážka na svržení prokremelského prezidenta Viktora Janukovyče. Ten v listopadu 2013 najednou „pozastavil“ přípravy pro podpis asociační dohody s Evropskou unií. Janukovyč najednou začal tvrdit, že dohoda je pro Ukrajinu „zatím nevýhodná“. Nevýhodná byla spíš pro Rusko, které si chtělo Ukrajinu udržet pod svým vlivem, čemuž oddaný Janukovyč vyšel vstříc. Začala několikaměsíční série protestů a vše skončilo Janukovyčovým útěkem ze země do Ruska a ruskou anexí Krymu.

Od té doby vedení v Kremlu používá rétoriku o ukrajinských fašistech, „majdanech“, „barevných revolucích“. Faktem je, že na Ukrajině proběhly od té doby už několikeré svobodné volby, což se o Rusku rozhodně říci nedá. Tamní frašky nemají už s volbami nic společného. Děs z ukrajinského scénáře ale musí být velký, protože Putinova popularita klesá. Proto je nutné násilně potlačovat demonstrace, zavírat opoziční politiky, likvidovat nezávislé organizace, škrtit poslední svobodná média, sem tam někoho otrávit, a to nejen duševně. Na Ukrajině najdeme samozřejmě i krajní nacionalisty, ale na takové zastoupení, jaké mají v ruské dumě ti ruští, mohou jen hledět se závistí.

Putin by udělal nejlépe, kdyby nevytvářel podmínky, ze kterých „majdany“ vyrůstají. To bychom ale od starého čekisty chtěli nejspíš moc.

Zdroj