Pylové zpravodajství je věda. Složitý proces varuje alergiky před hrozbami

1 měsíc starý 3

Na začátku je třeba změřit, jaké pyly a v jakém množství se ve vzduchu vznáší. K tomu účelu slouží speciální monitorovací stanice, která spravuje Pylová informační služba (PIS), která v Česku existuje od roku 1992. V současné době sbírá data z deseti stanic.

Česká PIS je stejně jako pylové služby dalších evropských států součástí evropské sítě, kterou zastřešuje Centrální evropská pylová databanka se sídlem ve Vídni, která zahájila provoz už v roce 1988. Právě tato organizace poskytuje informace o aktuálních pylových alergenech v jednotlivých státech starého kontinentu, data jsou dostupná pro širokou veřejnost, většinou ale jen v národním jazyce dané země.

Do této organizace dodává data drtivá většina evropských států (včetně Ruska a Turecka) a navíc i Uzbekistán. Rozvoj pylových služeb byl podmíněn nárůstem alergických osob ve druhé polovině minulého století – udává se, že v Evropě trpí pylovou alergií až 40 procent populace.

Dvacet dřevin, deset bylin

Pro monitoring množství a druh pylových zrn ve vzduchu se využívá Hirstův volumetrický lapač. Sledují se přitom necelé tři desítky rostlin – zhruba dvacítka dřevin a necelá desítka bylin. Na základě 7denních naměřených dat se pak vyhodnotí množství příslušných alergenů, což je výchozím bodem pylové předpovědi. Následně do tvorby předpovědi vstoupí fenologické pozorování stavu a vývoje příslušných sledovaných rostlin, a to samozřejmě hlavně fáze počátku a konce kvetení.

Pak se uplatní vlastní meteorologická předpověď vývoje počasí, neboť jak vývoj rostlin, tak i množství pylu má velice úzkou vazbu na vývoj počasí. Je tedy velmi důležité zmapovat očekávaný vývoj teplot, slunečního svitu, srážek, ale i větru.

Rychlý nástup vysokých teplot a slunečného počasí na jaře znamená pochopitelně rychlejší vývoj vegetace a situaci, kdy se v ovzduší může objevit větší množství pylů i z více druhů rostlin najednou. Nicméně prvním alergenem, který se při oblevách objevuje už v lednu, je pyl lísky následovaný olší. Při tuhé zimě ho ale můžeme registrovat až během března.

Zdroj