Rathův muž sehnal obcím dotace. Pak začaly milionové problémy

5 měsíce starý 114

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Marek Semerád, bývalý politik ČSSD a spolupracovník odsouzeného hejtmana Davida Ratha, se objevuje v dalších případech problémových dotací. Jak už dříve Seznam Zprávy popsaly, nabízí městům a vesnicím, že jim pomůže sehnat z veřejných dotací peníze na opravy škol, na stavby vodovodů nebo na nové chodníky.

Na několika příkladech se však nyní ukazuje, že obcím také později kvůli projektu se Semerádem vznikají vážné potíže – stavby se výrazně prodražují a radnicím hrozí, že část dotace – často významnou – budou muset kvůli chybám vracet.

Nejnovější případ spojený s účastí Marka Semeráda se právě teď odehrává v Úštěku v severních Čechách. Ve třítisícovém městě si najali Semerádovu společnost Artendr, aby na klíč zajistila státní dotaci na opravu bývalého kina. A aby ohlídala rozpočet stavby a kvalitu díla jako takzvaný technický dozor investora.

První fáze se povedla: město skutečně dostalo 18 milionů a předloni v říjnu začala rekonstrukce. Podle plánu mělo být vše hotové ještě do konce roku.

Dodnes už je však rozpočet celé opravy na 32 milionech, stavba má být tedy o 14 milionů dražší než na začátku.

Úštěcký radní Josef Petrus (Sportovci pro Úštěk) je přesvědčen, že ví, proč se rekonstrukce kina prodražila a proč se termín dokončení neustále prodlužuje: město podle něj zřejmě zaplatilo miliony za práce, které vůbec nebyly odvedené. A myslí si, že se tak stalo za tichého přihlížení stavebního dozoru zajišťovaného firmou někdejšího politika Semeráda.

„To je ta hlavní příčina. Máme stavební dozor, který rekonstrukci a její rozpočet ve skutečnosti nehlídá,“ prohlásil Petrus.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Bývalé kino v Úštěku má po opravě sloužit místní základní škole.

Jeho podezření vychází z toho, že od zahájení prací na konci září 2020 do začátku prosince město zaplatilo stavební firmě, která opravu bývalého kina provádí, tři faktury – v hodnotě 16 milionů. Podle radního Petruse není technicky možné, aby během dvou měsíců firma zvládla rozsah prací, který činí 87 procent původního rozpočtu.

Podle radního je spíše pravděpodobné, že město takto zaplatilo firmě za stavební práce předem – i za ty, které ještě nebyly provedené. Protože s koncem roku muselo podle dotačních pravidel předložit faktury k proplacení ministerstvu financí. Kdyby to neudělalo, o peníze by přišlo.

Že v době proplacení faktur nebyly práce dokončené, dokládají fotografie, které v kině pořídili městští úředníci. Ačkoli podle vyčerpaného rozpočtu měla být oprava téměř hotova, snímky zachycují rozbouraný objekt.

Rekonstrukce pokračuje dodnes, poslední termín dokončení je podle starosty Jana Mazíniho v polovině letošního roku. To proto, že se při rekonstrukci staré, zanedbané budovy objevilo velké množství skrytých problémů, kvůli nimž si město muselo objednávat další a další práce, se kterými původně nepočítalo.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Starosta Jan Mazíni si už nepamatuje, kolik a kdy město v jednotlivých etapách za rekonstrukci bývalého biografu zaplatilo.

Otázce, jestli práce za 16 milionů byly v době zaplacení opravdu provedené, se starosta vyhnul.

„Nevzpomínám si, co jsme kdy zaplatili,“ reagoval Mazíni (za STAN). A nemohl by se podívat do faktur a dalších dokumentů a zjistit to? „Vzhledem k tomu, kolik milionů se tam investovalo, nevím, co tehdy bylo hotovo,“ zopakoval.

V březnu zazněly stejné otázky i na jednání zastupitelů, ani tam ale starosta nedal jasnou odpověď.

Daniel Opatrný, jednatel stavební firmy Intermont Opatrný, která bývalé kino opravuje, pouze vzkázal, že je na dovolené. A že se k případu vyjádří, až se vrátí.

Spor o miliony – a děti v buňkách

Podobný příběh Seznam Zprávy nedávno popsaly ve Žlebech na Kutnohorsku. Semerádova firma Artendr tam obci také zařídila státní miliony na opravu školy a zavázala se stavbu ohlídat. Skončilo to tím, že stavební firma odmítla pustit žáky do školy (a ti se museli celou zimu učit v provizorních stavebních buňkách), dokud jí obec nepošle sedm milionů navíc.

Jak ukázal posudek, který si vedení Žlebů objednalo u odborníka, šlo o práce, které firma nikdy nedodala.

Vedení Žlebů to označilo za předem domluvený komplot Semeráda a stavební firmy, jak ze Žlebů vytáhnout podvodem miliony. Tenhle příběh zřejmě bude pokračovat soudním sporem a policejním vyšetřováním. „U nás to přesně kopíruje případ ze Žlebů,“ míní úštěcký radní Petrus.

Jak už zaznělo, na straně města v Úštěku vystupuje Semerádova firma Artendr v roli technického dozoru. Je zodpovědná za to, aby byly – zjednodušeně řečeno – všechny práce udělané pořádně a odpovídaly rozpočtu.

Podle stavebního zákona musí na akcích placených z veřejných peněz, tedy i z dotací, působit v roli technického dozoru člověk, který má takzvanou autorizaci. To znamená razítko od České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě dokládající, že jde o zkušeného a v oboru vzdělaného experta.

Jenže pod fakturami, jimiž město uznává provedení prací, je v Úštěku za firmu Artendr podepsaný jistý Zdeněk Chotěbor, který na oficiálním seznamu autorizovaných techniků není.

Chotěbor je zaměstnancem technických služeb v Cerhenicích na Kolínsku, kde podnikatel Semerád zároveň starostuje. Mimochodem, totéž se odehrálo i ve Žlebech: tam opravu školy hlídal jiný pracovník Semerádovy radnice, inženýr ekonomie starající se o obecní vodovod.

Semerád tvrdí, že dozor na stavbu zajišťovaný v Úštěku je v pořádku. Uznal, že jeho pracovník skutečně autorizaci nemá. „Ale celý život se zabývá stavebnictvím,“ upozornil Semerád.

Na rekonstrukci v Úštěku podle Semeráda dohlížel ještě jeden spolupracovník firmy Artendr – a ten už potřebné razítko má. Faktem ale je, že pod dokumenty je podepsán pouze Chotěbor.

Semerád také říká, že při opravě kina firma provedla všechny práce tak, jak měla – a v řádných termínech. Tedy že radnice rozhodně neplatila nic předem na základě nepravdivých faktur.

„Stojíme si za vším, co tam bylo uděláno. Celé je to politický spor v rámci zastupitelstva,“ tvrdí Semerád.

Chyby, které se mohou prodražit

Proč mohou být sporné faktury i stavební dozor do budoucna pro Úštěk nepříjemným problémem: za oboje městu hrozí zpětné odebrání části dotace. Jak Seznam Zprávám potvrdilo ministerstvo financí, zaplacení fiktivních prací je důvodem k pokutě.

A stejně tak ministerstvo považuje za porušení zákona fakt, že stavební dozor nevykonává člověk s patřičnou autorizací.

„V případě, že příjemce dotace v souvislosti s jejím použitím poruší právní předpis, dopustí se neoprávněného použití peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, tedy i porušení rozpočtové kázně. Podle rozpočtových pravidel je příjemce povinen provést odvod za porušení rozpočtové kázně prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu, který stanoví i jeho výši,“ uvedl mluvčí ministerstva Šimon Blecha.

Právě na finanční úřad se už obrátil úštěcký radní Petrus a několik dalších zastupitelů. Oficiálně požádali, ať úředníci dotaci a její čerpání důkladně prověří.

Foto: Seznam Zprávy

Takhle to v bývalém kině vypadalo začátkem loňského roku. V té době už město utratilo 87 procent rozpočtu na rekonstrukci.

„Jednoznačně nám dotaci seberou, protože jsme podmínky porušili,“ řekl Petrus.

Podezření přitom budí už okolnosti, za nichž město vybralo jako technický dozor právě Semerádovu společnost Artendr. Vyhrála malé výběrové řízení, v němž vedení radnice oslovilo tři možné zájemce: pozdějšího vítěze Artendr a dále dvě další společnosti, z nichž jedna patří Semerádovu tchánovi a druhá jeho tchyni.

Tuhle náhodu nedokázal starosta Mazíni vysvětlit. „To už si nevzpomenu, to už fakt nevím,“ zaváhal. S rekonstrukcí kina byla podle Mazíniho spousta potíží, proto si detaily nevybavuje. „Řešili jsme tolik věcí, až mi z toho bylo špatně,“ dodal starosta.

„S touhle firmou už nikdy“

Semerád, který byl dříve středočeským zastupitelem za ČSSD, krajským vyslancem v Bruselu a také náměstkem pro životní prostředí, namítá, že investice v Úštěku a ve Žlebech jsou výjimky. Jinak že má jeho firma Artendr desítky spokojených klientů – obcí, které jsou rády, že jim vyřídila únavné papírování spojené s dotacemi, se soutěžemi na stavební firmu a se stavebním dozorem.

Na firemním webu Artendr skutečně zveřejňuje doporučení a kladná hodnocení od starostů, jimž firma pomohla. „Působí na mě naprosto profesionálně,“ souhlasil i úštěcký starosta Mazíni.

Na druhou stranu případy Úštěku a Žlebů nejsou jediné. Jak Seznam Zprávy zjistily, v Tuklatech na Kolínsku si Artendr objednali také na dotaci a výběrové řízení na nové chodníky. Později kontrola z ministerstva pro místní rozvoj odhalila vážné chyby v soutěži na stavební firmu: například podmínky pro přihlášení do soutěže byly příliš přísné, takže se nemohli zúčastnit všichni zájemci.

Tuklaty nyní musely státu poslat zpět 500 tisíc, což je podle starostky Moniky Petriskové pro rozpočet citelná rána. „A protože šlo o investiční akci na víc etap, čekáme, že celkově budeme vracet milion,“ spočítala Petrisková.

Semerád uznal, že v Tuklatech to soutěž jeho firmě nepověděla. „Nebudu se vymlouvat, tohle je naše chyba,“ připustil Semerád.

Zakázku měla podle Semeráda na starosti nezkušená zaměstnankyně jeho firmy. „To jsem neohlídal. Proto jsem taky obci navrhl, že pro ně budeme příští dva roky zajišťovat projekční práce zdarma,“ popsal Semerád, jak se snaží obci ztrátu peněz nahradit.

V Tuklatech se nyní rozmýšlí, za jakých podmínek na Semerádovu nabídku kývnout. Zato v Barchově na Pardubicku jsou rozhodnuti, že Artendr už v obci nikdy nechtějí. Starostka Iveta Krebsová chtěla, aby firma zpracovala žádost o dotaci a nakreslila projekt na nové dětské hřiště. Artendr ho však odevzdal nekvalitní, úřady k němu měly výhrady a musel se měnit.

„Jednání jednatele společnosti bylo velmi neprofesionální a arogantní,“ popsala stručně starostka Iveta Krebsová svoji zkušenost se Semerádem, který tuhle starostčinu zkušenost nerozporoval. „Stanovisko paní starostky nás mrzí a budeme se snažit, abychom podobným situacím předcházeli,“ ujistil Semerád.

Zdroj