RECENZE: Apple Vision Pro za 100 tisíc? Úchvatná hračka, ale jen ochutnávka budoucnosti

před 2 měsíce 19

Apple začal své brýle Vision Pro prodávat nejprve na americkém trhu. V průběhu února spustil předobjednávky a zařízení se k prvním zákazníkům dostalo na začátku března. Kdy se brýle pro rozšířenou a virtuální realitu začnou prodávat i ve zbytku světa, není jisté. Proto se nadšenci z různých koutů planety vydali na nákupy do USA.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Připomíná GameBoy a má mechanickou kličku. Retro herní konzole Playdate je nově i v Česku

I díky tomu se redakce CNN Prima NEWS mohla s novinkou seznámit. Apple Vision Pro jsme si vyzkoušeli v kancelářích technologického startupu Yord v pražském Karlíně. Během dvouhodinového testu jsme se seznámili nejen se základním nastavením, ale vyzkoušeli i práci s aplikacemi a především vyrazili na ulici, abychom si ověřili, jak pohodlné zařízení Apple skutečně vytvořil.

Absolutní technologická špička

Z pohledu techniky jsou Apple Vision Pro na špičkové úrovni. Brýle pohání procesor M2, který mohou uživatelé znát z nejnovějších notebooků a počítačů od Applu. Novinkou je tu procesor R1, který firma vytvořila speciálně pro tento headset.

Jeho úlohou je zpracovávat data z čidel a kamer. Informace bere z celkem 12 kamer, šesti mikrofonů a pěti senzorů, které slouží funkcím pro sledování polohy hlavy, sledování pohybu očí, sledování pohybu ruky a 3D mapování okolí.

Díky tomu se čip M2 může soustředit jen na výkon a plynulost zařízení. My jsme si v Yordu vyzkoušeli brýle s pamětí 256 GB, americká firma dále nabízí varianty s 512 GB a 1 TB.

Samostatnou kapitolou je zobrazení. Apple o něm básnil od samého počátku představení brýlí. Pro každé oko slouží jeden micro-OLED displej. Má celkem 23 milionů pixelů a rozlišení 4K. Firma s nakousnutým jablkem ve znaku slibovala jemný a detailní obraz. A nutno přiznat, že nelhala.

Okamžitě po nasazení brýlí překvapí ostrost obrazu. V horších světelných podmínkách se objeví lehký šum, ale přesto kvalita zůstává. Když to porovnám s konkurenčním headsetem Quest 3 od Mety, tak Apple své konkurenci utíká.

Vision Pro operují s frekvencí obrazu 90 Hz, 96 Hz a 100 Hz, což přináší plynulejší obraz. Díky tomu jsem neměl pocit, že plavu v prostoru nebo že se obraz trhá. Další výhodou bylo, že jsem s brýlemi na hlavě mohl koukat i na displej hodinek nebo telefonu a přečíst si, co mi píší kolegové.

Ano, někdo by argumentoval, že to s brýlemi přece nemusím, když budu používat zařízení z ekosystému Applu. Ale brýle jsem měl jen na zkoušku, tudíž jsem potřeboval ovládat i mobil.

Při používání konkurenčních headsetů Quest 3 nebo PlayStation VR2 jsem ale musel brýle sundat, odepsat na zprávu a zase pokračovat v používání zařízení.

Persona aneb vytvořte si své digitální já

Brýle mají ještě třetí displej, venkovní zvaný jako EyeSight. Jeho podstatou je dát vědět okolí, co děláte, aby nebylo izolované a nemyslelo si, že je uživatel brýlí ignoruje a nevnímá. Na okraji brýlí je korunka, která umožňuje přepínání mezi virtuální realitou a rozšířenou realitou. Podle toho se mění i zbarvení předního displeje brýlí.

Největší zábava EyeSight tkví v zobrazování očí a dalších emocí uživatele. Mrkáte? Mračíte se? Smějete se? Pozvedáváte obočí? To všechno se na displeji zobrazuje a ke všemu v personalizované podobě podle majitele brýlí.

Obstárává to funkce Persona. Její nastavení vyžaduje sundání brýlí a naskenování obličeje ze všech stran. Hlasový průvodce uživatele vyzývá, ať se nejprve usměje, poté se usměje s vyceněnými zuby, a nakonec pozvedne obočí. Kamerky tak oskenují celý obličej a převedou ho do digitální podoby včetně emocí. Vnitřní senzory sledující pohyb očí zase věrohodně naskenují oči.

Personu jde dále upravovat, takže si můžeme upravit například odstín barvy naší pleti. A pak už lidé kolem nás vidí naše oči na třetím displeji.

Pohodlnější než konkurence, ani baterka nepřekáží

Klíčovou oblastí při zkoušení Apple Vision Pro byla pro mě pohodlnost. U headsetů Quest 3 nebo PS VR2 jsem po několika minutách začal cítit jistý diskomfort. Buď zařízení kvůli výkonu začalo hřát nebo bylo poměrně těžké, takže jsem si po více než půlhodince musel dát vždy pauzu.

U brýlí od Applu jsem nic z toho nepociťoval. Jsou pohodlné, ale i tady je pár much. Záleží na použitém náramku k uchycení brýlí na hlavu. Apple v propagačních videích ukazoval Vision Pro s náramkem Solo Knit Band. Ten je z příjemného materiálu, obepíná hlavu po obvodu a neničí tolik účes. Ale brýle s ním nedrží pevně a jejich nošení není tak pohodlné jako s Dual Loop Band náramkem.

S ním je headset uchycený nejen kolem obvodu hlavy, ale také přes temeno a jeho váha je lépe rozložená přes celou hlavu. V tomto případě má pohodlnost přednost před krásou.

To platí i pro baterii, kterou Apple dal mimo celý headset a která je s brýlemi spojená kabelem. Ten při běžném používání sice visí kolem, ale nezdá se to jako velký problém. Baterie má rozměry běžné powerbanky, takže ji můžete strčit do kapsy kalhot nebo bundy.

S tím se pojí i zásadní benefit. Headset je mnohem lehčí, než kdyby se Apple pokusil dostat baterii do samotného zařízení. Mít o 350 gramů váhy na hlavě víc? Ne, děkuji, nechci.

Chcete psát a posouvat okna? Štípněte

Další atraktivní záležitostí je ovládání. Výběr objektů nebo ikonek se provádí pouhým pohledem. Pokročilý systém sledování očí rozpozná, na co zrovna zíráte. Vše je opravdu rychlé a přesné. S jistými nedostatky si případně poradila opětovná kalibrace.

Pohyb v celém prostředí operačního systému visionOS funguje na základě gest. Při nastavování systému provede uživatele celým procesem, který vyžaduje naskenování rukou z obou stran. Pak už je to jen o intuici a takzvaném štípání.

Spojení palce a ukazovačku, jako když chcete někoho štípnout, je základním gestem a slouží ke kliknutí. Podíváte se na ikonku aplikace, štípnete a software se spustí. Toto gesto se dá také kombinovat. Spojíte prsty, chytnete okno a potáhnete ho v prostoru kam chcete. V kombinaci štípnutí na obou rukách a tažením končetin od sebe můžete zoomovat.

Zkrátka a dobře, tohle se Applu povedlo. S gesty se dá rychle sžít a pak už je uživatel provádí téměř automaticky.

Mnohem více jsem bojoval se psaním. Na virtuální klávesnici se dají písmenka vyťukávat pohledem na klávesu a štípnutím anebo klasickým ťukáním do klávesnice. S takovým psaním jsem si ale nebyl schopný poradit. Prsty jsem buď klávesu stlačil málo nebo jsem se trefil vedle. Rychlé psaní vyžaduje opravdu velkou porci tréninku.

Kde ty aplikace jsou?

Nepříjemné překvapení na mě čekalo okamžitě po otevření App Storu. Ten je prozatím regionálně blokovaný, což nemusí dávat moc smysl, ale nepřekvapí to, pokud vezmeme v úvahu, že brýle jsou oficiálně dostupné pouze v USA. Proto je nutné si vytvořit virtuální síť za pomocí VPN aplikace a tvářit se jako zařízení připojené z Ameriky.

I přesto v nabídce aplikací chybí některé oblíbené. Nedávno se sice pochlubil čínský TikTok, že svou aplikaci dostal na systém visionOS, ale představa tupého sledování krátkých videí mě příliš nevzrušila. Zatím chybí i aplikace Netflixu, Spotify nebo YouTube, ale naopak jiné streamovací služby jsou k dispozici.

A je potřeba říct, že sledování videí a filmů je v brýlích zážitek. Kromě špičkového obrazu potěší i příjemné ozvučení, které člověka pohltí. Apple tu využívá svou technologii prostorového zvuku, takže hudbu nebo filmy slyšíte skutečně z míst, kde je umístěný přehrávač.

Zároveň nerušíte své okolí. I v případě, že si dáte hlasitost na maximum, nemusíte mít obavy, že by kolemjdoucí slyšeli slovo od slova z vámi konzumovaného obsahu.

Z pohledu techniky jsou Apple Vision Pro opravdu vydařené. Jenže to je u zařízení s cenovkou 3499 dolarů, která v českých podmínkách nejspíš přesáhne 100 tisíc korun, trošku málo. Chybí jim zásadní aplikace, jako byla například česká hra Beat Saber pro headsety PS VR a Meta Quest.

Zatím se mi ani nezdálo, že by mi brýle mohly pomoci k lepší pracovní efektivitě. Naopak jsem z jejich používání měl pocit, že to je kousek, který mě má především zabavit. Můžu si ho nasadit na hlavu, vyrazit do ulic, kde budu tak trochu atrakcí, ale stále budu součástí skutečného světa.

Apple Vision Pro v tomto směru daly jen ochutnat, jak by mohla vypadat budoucnost s rozšířenou realitou. Dovedu si představit, že mi brýle budou zobrazovat navigaci po městě, do kterých míst mám jít, hodnocení a recenze restaurací, když procházím kolem nich, nebo při pohledu na památku mi vysvětlí, o jakou pamětihodnost jde a jaká je její historie.

Tady ale zatím ještě nejsme. Ať už kvůli absenci takových aplikací nebo kvůli rozměrům samotného zařízení. Brýle sice jsou pohodlné, ale vypadat v nich jako lyžař úplně nechci.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nové brýle pro virtuální realitu od Applu slibují revoluci

Přečtěte celý článek