Ředitel NCOZ: Když v kauze zasahujeme, musí to být, jako když udeří bouřka

5 měsíce starý 43

 Jakub Plíhal

Významnou část vaší výroční zprávy za loňský rok tvoří shrnutí kauzy Vrbětice. Loni v dubnu jste informovali, že podle vašeho důvodného podezření za explozí dvou muničních skladů v roce 2014 stáli agenti ruské vojenské rozvědky. Přiblížili jste se od té doby k tomu, abyste je mohli obvinit?

Posunuli jsme se v tom, že máme více důkazů pro to, co jsme sdělili veřejnosti v minulém roce. Povahu těchto důkazů v tuto chvíli přiblížit nemůžeme.

Dozví se veřejnost ještě letos, zda ruské zpravodajce obviníte?

Nemůžeme to slíbit. Jsme závislí na mezinárodní právní pomoci, která je někdy zdlouhavá.

S právní pomocí jste se obrátili také na Rusko. Předpokládám, že vám Rusové nic neřekli. Je to tak?

Nemůžeme komentovat jednotlivé země. Nemůžeme ani říct, kterou jsme o co požádali. Je tam uložena zvláštní mlčenlivost podle trestního řádu.

Vrbětická kauza měla dramatický vliv na vztahy s Ruskem. Vláda jej nepustila do tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany a vyhostila přes 80 diplomatů. Veřejnost proto čeká výsledky. Přemýšlíte nad tím, jak by přijala, kdybyste kauzu odložili?

Přemýšlíme o tom, protože takový závěr nelze vyloučit. Ostatně na tuto možnost upozorňoval nejvyšší státní zástupce. V některých státech mají policisté komfort, že jim stačí zahájit úkony trestního řízení, tedy takzvané prověřování. Po jeho ukončení mohou navrhnout dát případ k soudu. Jenže pokud chceme dostat k soudu případ v České republice, po prověřování musíme zahájit ještě trestní stíhání.

Jinými slovy zatímco jinde už by se kauzou zabýval soud, u nás leží odpovědnost na policii a státním zastupitelství. Například jsou případy vražd, u kterých jsou na místě tři podezřelí. Když se neprokáže, kdo z nich tím nožem bodnul, tak jsou všichni zproštěni. Přitom víme, že jeden z nich byl vrah. Takové to má důsledky.

Bude takové vysvětlení veřejnosti stačit, když kauzu odložíte? A jak se vy osobně smíříte s tím, pokud se odloží?

Pro nás je vždy důležité, abychom zajistili maximum možných relevantních důkazů a rozhodli podle trestního řádu. A pak, pokud to bude podle práva možné, seznámíme veřejnost s výsledky našeho prověřování.

V úvodním slovu výroční zprávy píšete, že šlo o státní terorismus. Proč se případ prověřuje jako obecné ohrožení?

Je to otázka znění zákoníku v době, kdy k útoku došlo. Kdybychom tehdy měli trestní zákoník jako dnes, bylo by to kvalifikováno jako teroristický trestný čin.

Kauzu kolem Hamáčka chceme ukončit letos

V návaznosti na vrbětickou kauzu také prověřujete, zda v souvislosti se schůzkou tehdejšího ministra vnitra a zahraničí Jana Hamáčka se špičkami bezpečnostních složek nedošlo ke zločinu. Seznam Zprávy upozornily, že se Hamáček údajně snažil zahrát kauzu před Rusy do autu výměnou za očkovací látku Sputnik. Podle našich informací uzavřete prověřování během léta. Je to tak?

Nechci to potvrzovat, protože se to může protáhnout. Ale chtěli bychom to uzavřít letos.

Máme také indicie, že kauza míří k odložení. Můžete to komentovat?

To nechci v tuto chvíli potvrzovat. Prověřování se vede v režimu důvěrné. Samozřejmě řekneme, jestli kauzu odložíme, nebo zahájíme trestní stíhání. Ale odůvodnění rozhodnutí vzhledem k důvěrnému režimu zveřejňovat nebudeme.

Loni na podzim přitáhla pozornost jiná kauza. Mezinárodní tým investigativních novinářů včetně českého zastoupení otevřel případ Pandora Papers, v němž mělo také několik Čechů přes offshore firmy odklánět peníze od jejich zdanění. Zahájili jste trestní řízení? 

V této věci jsme se do prověřování neposunuli. Nejsme schopní prostředky trestního práva zajistit dostatek důkazů, abychom trestní řízení mohli zahájit. Ti, kteří tu zprávu vydali, nám odmítají předat materiály. Odkazují se pouze na veřejné zdroje.

Nejvýraznějším českým aktérem případu je tehdejší premiér Andrej Babiš, který podle zjištění přes offshory posílal peníze, aby si koupil nemovitosti ve Francii. Ani v této věci jste nezahájili prověřování?

Případ Andreje Babiše jsme posoudili tak, že nevznikl na území České republiky. Kauzu jsme postoupili státu, kde se případný delikt mohl odehrát. Tam nyní musí posoudit, zda to není v rozporu s jeho právním řádem. Pokud vím, zpětnou vazbu jsme od něj zatím nedostali.

Čtyři podezření na porušení protiruských sankcí

Ve výroční zprávě se zmiňujete o ruskojazyčných zločineckých strukturách, které pro investování svých špinavých peněz využívají významné představitele zdejší politické nebo byznysové scény. Jak to funguje? 

Velkým problémem v Česku je umisťování toxického kapitálu z postsovětského prostoru a především z Ruska. Posílají se sem peníze pod krytím, že slouží k vypořádání nějaké transakce. Typicky se ukládají do nemovitostí nebo do podílů obchodních společností. 

A pokud máte na území daného státu takto významný majetek, tak tam začnete také společensky žít. Pořádáte společenské akce, kde můžete někoho oslovit s nabídkou sponzoringu. Tady už začíná stykové pole. Pokud je někdo veřejně činný, měl by být opatrný na to, s kým se setkává, co mu slibuje a jaké informace ze své pozice ve veřejné nebo státní správě s ním sdílí.

Proč jsme dosud neslyšeli o žádném takovém odstíhaném případu?

Praní špinavých peněz v České republice potřebuje zdrojový trestný čin. Musíme vědět, že je pachatel získal z investičního podvodu, z korupce nebo jiných finančních deliktů. Tohle se nám v postsovětském prostoru nedaří prokazovat, protože spolupráce s tamějšími policisty je v současné době těžko představitelná.

Ale přece nelze mít důvodné podezření na takto závažné delikty a nic s tím nedělat. Jak z toho tedy ven?

Lze se vydat cestou, jakou šly pobaltské státy. Tam v případě průtokových účtů vedou různé typy úředního řízení, v němž je důkazní břemeno obrácené. Když tam někomu přijde na účet několik miliard, musí prokázat, odkud jsou a že to nejsou toxické peníze. V opačném případě mu je stát zabaví. 

Chystá se u nás zákon, jenž by takový postup umožnil?

Jsme v pracovní skupině ministerstva spravedlnosti, v níž se o tom diskutuje. Chýlíme se k variantám, které bychom rádi navrhli. Samozřejmě by se musely stanovit přesné podmínky, za nichž by dotyčný původ svých peněz prokazoval. Cílili bychom na toxický kapitál v řádu stovek milionů korun.

Jak se v Česku po začátku ruské invaze na Ukrajinu proměnila aktivita ruských podnikatelů, kteří mají po sankcích Evropské unie zásadně ztížené možnosti zacházení s kapitálem v evropském prostoru?

Hlavní gestor je Finanční analytický úřad. Je jeho práce, aby upozornil na možné obcházení sankce. Pak přicházíme na řadu my. Mohu říct, že v tuto chvíli se zabýváme čtyřmi konkrétními případy možného porušení sankcí na našem území.

Čím konkrétně se měli dotyční provinit? 

Týká se to zacházení s finančními prostředky způsobem, který by mohl obcházet uložené sankce. Víc k tomu říct nemohu.

Detaily z našich kauz nechci znát

Jako ředitel NCOZ máte přístup do spisů živých kauz. Využíváte jej často? 

Obvykle do spisu ani nenahlížím. Ale jsou spisy, o kterých se nechávám informovat. Jednak proto, že na jejich základě musím být schopný hodnotit kvalitu práce našich policistů. Odpovídám za ni. Jednak se zajímám o spisy, které jsou sledovány veřejností, jsou sporné nebo je tam významná koordinace s ostatními bezpečnostními složkami nebo státním zastupitelstvím. To poslední je vůbec nejčastější případ.

Takže typicky prověřování vrbětické kauzy, je to tak?

Typicky Vrbětice, protože je tam poměrně náročná koordinace se zpravodajskou službou a státním zastupitelstvím.

Platí totéž pro aktuální kauzu skupiny kolem bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, jež měla korupcí parazitovat na hospodaření dopravního podniku?

Ano, tam jsem vzhledem k povaze věci velmi podrobně informovaný. Jako ředitel ale musím především řešit věci personální, ekonomické nebo analytické a řídit činnost mně přímo podřízených policistů. Ale jako bývalý letitý vyšetřovatel mám trestní řízení rád. Když se tedy k němu nyní dostanu, je to spíš za odměnu.

Je efektivní pro vyšetřování kauzy, aby ředitel NCOZ znal její detaily? 

Když začnou na poradách zpracovatelé kauz zabíhat do podrobností, které nepotřebuji znát, tak je zastavím. Teprve s okamžikem realizace jsem informován podrobněji, abych mohl čelit dotazům médií a v nějaké stanovené míře informovat našeho náměstka generála Kubíka (náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii Tomáš Kubík, pozn. aut.) nebo pana policejního prezidenta.

Jak dlouho budete ředitelem NCOZ?

Na to neumím odpovědět. Teď se rozhodně nechystám odejít, ale ani nehodlám být ředitelem NCOZ do penze.

Stanovil jste si cíle, po jejichž dosažení si řeknete, že vaše práce v útvaru je hotová a můžete odejít? 

Takovou představu mám, ale nechci ji říkat. Ale pokud se naplní, tak mě kolegové budou muset snášet ještě několik let.

Stoka, WSM, to je ukázka naší kvality

Za loňský rok NCOZ vlastní operativní činností odhalila 47 případů, které začala prověřovat. Je to hodně? A jak se to pozná?

My bychom měli být útvar, který si prioritně kauzy vyhledává sám. Když jsem před čtyřmi roky přišel do vedení útvaru, cílem pro mě bylo snížit počet rozpracovaných věcí. Bylo jich na počet policistů neuvěřitelné množství. Troufám si říct, že za ty čtyři roky se nám to povedlo.

Ale pořád nevím, jestli je 47 odhalených nových případů na váš útvar dost. Je? 

Pro mě počet vyhledaných věcí není hlavním hodnoticím kritériem. Tím je pro mě to, abychom dokázali přijít s realizací kauz typu Stoka. Abychom představili kauzu, při které musí hřmít.

Co to znamená? 

Znamená to, že když NCOZ realizuje, musí přijít bouřka. Nečekaná, rychlá a účinná. Pokud se alespoň část našich kauz dostane k realizaci, kdy odhalíme investiční podvod typu WSM, daňovou trestnou činnost dvou desítek pachatelů s miliardovým únikem nebo kauzy typu Stoka nebo Správy úložišť jaderných odpadů, a před soudem se je pak povede dotáhnout k rozsudku, tak to je pro mě znamením kvality práce našeho útvaru.

Když mluvíme o odhalení případů vlastní operativní činnosti, do jaké míry se na tom podílí průniky vašich lidí přímo do zločineckého prostředí? 

Musíme opustit myšlenku 90. let, i když je to populární téma. Šikovný policista tehdy znal závadové prostředí a kriminálníky. A pokud si získal jejich důvěru, stačilo mu, aby jednou za čas přišel do příslušné hospody, kde mohl nabrat několik případů trestné činnosti. Ale tohle už dnes tak výhradně neplatí.

Proč ne?

Velká část trestné činnosti se odehrává ve virtuálním prostředí. Proto řadu případů odhalíme tak, jako to dělají novináři. Analyzujeme veřejné zdroje nebo sociální sítě. Když dnes náš operativec vyrazí za svými zdroji do terénu, už toho člověka musí perfektně znát. Musí ho projet ve veřejných zdrojích, sociálních sítích nebo policejní databázi.

U velkých kauz je zjevné, že podstatnou část klíčových důkazů zajišťují odposlechy. Jsou základem pro odhalování organizované trestné činnosti?

Nejen. My u velkých kauz nečekáme, až krachne investiční fond a lidé za námi přijdou, že byli okradeni. My se snažíme takové věci aktivně vyhledávat, když se dějí. Když budeme čekat, než někdo na někoho něco řekne, tak se z toho stane spor u výslechů, při interpretaci dokumentů nebo souboj znaleckých posudků.

Ale pro efektivní odhalení organizovaných zločinů je nutné žít s těmi lidmi online. Potom je úplně jedno, jestli jde o korupci, daně, obchod s lidmi nebo investiční podvody. Je dokonce i jedno, jestli kauza není oznámena, pokud je potom prověřována skrytě za pomoci operativně-pátracích prostředků.

Žádné dobrodružství, ale terorismus

Ministr vnitra Vít Rakušan nám v lednu řekl, že z nejvýraznějších odpůrců covidu na sociálních sítích se stávají noví extremisté. Přes sociální sítě se svolají, aby pronásledovali politiky či lékaře. Může se z toho vyvinout skutečná bezpečnostní hrozba pro Česko?

Může. Některé typy extremistických deliktů se přesunuly výhradně na síť. Například vyhrožování smrtí politikům právě v době covidové. Když takové kauzy děláme, ukazujeme tím lidem, že ani na síti nejsou beztrestní. Pokud někdo napíše, že s kamionem vjede do lidí, není to výkřik. To je vyhrožování teroristickým činem.

Takže aby se taková hrozba nepřelila do ulic ve velkém, je zásadní stíhat delikty ze sociálních sítí?

Ano. Trestný čin postižitelný ve fyzickém prostředí je úplně stejně postižitelný i ve virtuálním. Pomluva, vydírání nebo podvod jsou trestné v jakémkoliv prostředí. Jen se složitěji dokazují, protože internet poskytuje větší možnosti anonymizace. Ale základ zůstává stejný.

Když zůstaneme u extremismu a terorismu, naopak velmi fyzický byl loňský zásah NCOZ proti paramilitární skupině Českoslovenští vojáci v záloze za mír, která vyslala bojovníka na východ Ukrajiny. Padlo také několik pravomocných rozsudků v kauzách, v nichž jste obvinili další lidi kvůli boji za proruské separatisty. Máte poznatky, že to přispělo k utlumení aktivit takových skupin a jednotlivců?

Jednoduché heslo u nás v NCOZ je, že nejlepší prevence v našem podání je fungující represe. Tím spíše, když je taková represe provázena pravomocnými rozsudky. Existoval zde jednoznačný fenomén odchodu z republiky do bojů za neuznané státy, přičemž takovou trestnou činnost náš trestní zákon považuje za terorismus.

Mě zajímá, jestli je tento fenomén na ústupu. Je?

Neumím to přesně vyhodnotit. Ale faktem je, že když jsme takovou trestnou činnost odhalili, tak jsme ji začali stíhat a také už padly pravomocné rozsudky. Teď je na veřejnosti, aby si uvědomila, co se v uvozovkách z nevinného dobrodružství může stát. Proto si myslíme, že řada lidí si takové dobrodružství rozmyslela. Protože to není dobrodružství, ale terorismus.

Masivní kyberútoky jako budoucí riziko

Minulý měsíc zažilo Ředitelství silnic a dálnic masivní kybernetický útok, po němž je jeho fungování ochromené. Ve výroční zprávě za loňský rok před takovou kyberkriminalitou varujete. Budou podobné útoky v budoucnu představovat bezpečnostní riziko?

To, o čem mluvíte, je čistá kyberkriminalita. To jsou masivní útoky na data obchodních korporací nebo státních institucí. V této oblasti vidíme jednoznačný nárůst, do budoucna to je velmi rizikové. Když se pachatelé dostanou do informačního systému důležité státní instituce a zaheslují jí citlivá data, taková instituce nemůže fungovat. A to pak může mít vliv na fungování společnosti.

NCOZ se však zpravidla nedaří nikoho za takto vážné kyberincidenty obvinit. V čem je problém?

Není to případ jen České republiky. Stojíme proti profesionálním skupinám, které se umí v prostředí internetu anonymizovat a zastřít svůj původ, útočí přes řadu zemí a používají prostředky nejmodernější techniky. Na skutečného pachatele si sáhneme málokdy.

Na to jsem právě poukázal. V čem je přínos trestního řízení - byť chápu, že ho musíte zahájit -, když se nepodaří obvinit pachatele?

Europol má databázi těchto útoků. Když na takové kauze pracujeme, posíláme to tam. Europol pak naše poznatky analyzuje. A protože se tam takové informace mohou sejít i z jiných států, lze díky tomu zjistit, kdo na nás útočil, alespoň zpětně. Mezinárodní spolupráce je klíčem pro objasňování čisté kyberkriminality. 

Video: Útok nás ochromil a bude stát desítky milionů, výkupné ale nezaplatíme, říká šéf ŘSD

Zdroj