Regály do knihovny za 28 milionů pro poslaneckou sněmovnu

před 3 týdny 38

Na počátku roku 2022 slíbila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová, že sněmovna ušetří na provozu 40 milionů korun. Svůj slib nedodržela. Naopak, sněmovna v roce 2022 pod jejím vedením utratila oproti minulým rokům o 141 milionů víc. Ani v roce 2023 sněmovna rozpočet nedodržela, a to si ho oproti roku 2022 navýšila o 90 milionů. Sněmovna v roce 2023 utratila o 46 milionů víc. Z toho 28 milionů stály knihovnické regály do nové budovy v pražských Holešovicích. Kverulant odhaluje papalášské manýry a plýtvání veřejnými penězi už od roku 2009. Prosíme, kontrolujte politiky s námi finanční podporou naší práce.

Rozpočet vyšší o 90 milionů byl přečerpán o 43 milionů

Kverulant si opět vyžádal a analyzoval informace o tom, kolik nás daňové poplatníky stál provoz Poslanecké sněmovny. V zákoně o státním rozpočtu na rok 2023 si sněmovna odsouhlasila, že za svůj provoz utratí 1,462 miliardy korun a na investice dá 90 milionů korun. Celkem tedy měla sněmovna hospodařit s částkou 1,552 miliardy korun. I tentokrát sněmovna pod vedení Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) tento rozpočet přečerpala a utratila o 43 milionů korun více, než stanovil zákon o rozpočtu, a to i přesto, že rozpočet, který měla k dispozici, jí meziročně narostl o téměř 90 milionů korun.

V roce 2023 byla nejvyšším výdajem částka 744 milionů korun v kapitole platy a obdobné a související výdaje, dále 218 milionů v kapitole náhrady a příspěvky související s výkonem ústavní funkce. Cestovní náklady přišly v roce 2023 daňové poplatníky na 27,7 milionu korun. To je o 7 milionů víc než v roce 2022.

V kapitole investičních nákladů utratila sněmovna 85 milionů korun, z toho 39 milionů za stavební úpravy, 30,5 milionu za stroje, přístroje a zařízení a 6,2 milionu stálo pořízení software.

Regály do knihovny za 28 milionů

Kverulant zjistil, že v kapitole stroje, přístroje a zařízení se mimo jiné skrývají takové položky jako „Modernizace reproduktorové soustavy v sále A111“ za 1,34 milionů korun, „Vybavení prostor archivu PS interiérovým nábytkem – Holešovice za 795 tisíc a „Mobilní knihovní regálové systémy Holešovice“ za 27,53 milionů.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) si nákladem téměř jedné miliardy v roce 2023 postavil v pražských Holešovicích nové sídlo. Právě tam se přestěhovala parlamentní knihovna a archiv sněmovny. To vše by asi bylo v pořádku, pokud by to celé nebylo na dluh. Státní dluh, navzdory vládní rétorice, lámal rekordy. Ministerstvo financí uvádělo za rok 2022 dluh 2 895 miliard a za rok 2023 dokonce 3 111 miliard korun.

Koalice SPOLU: Zdravé veřejné finance na prvním místě

Po volbách na podzim roku 2021 se vlády v České republice ujala koalice politických stran a hnutí: ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti, STAN. Koalice stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 pod heslem SPOLU dáme Česko dohromady slibovala nápravu všeho možného, včetně veřejných financí. V programu SPOLU z roku 2021 byla kapitola Zdravé veřejné finance na prvním místě a najdeme tam tyto věty:

Naše země se musí vrátit k tradici odpovědného hospodaření a vyrovnaných rozpočtů, proto výrazně zpřísníme fiskální pravidla. Zákon o rozpočtové odpovědnosti povýšíme na ústavní. Uděláme všechno pro to, aby schodek do konce volebního období klesl na 1,5 % HDP.

Zpřísníme rozpočtová pravidla. Fiskální ústava se stane ústavním zákonem. Rozpočet už nebude trhacím kalendářem, který vláda nebere vážně.

Zavedeme výdajové pravidlo, aby politici nemohli vládní výdaje populisticky zvyšovat bez ohledu na naše rezervy a hospodářskou situaci.

Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené.

Počátkem listopadu 2021 si poslanci v tajné volbě na ustavující schůzi nové sněmovny do svého čela zvolili kandidátku SPOLU Markétu Pekarovou. Nová předsedkyně v projevu po svém zvolení směrem k veřejnosti uvedla: „Já se budu snažit ze všech sil, abych právě důvěru v naši komoru parlamentu, tedy v Poslaneckou sněmovnu, zvyšovala. Je to úkolem nás všech, ale já se budu snažit v tomto být v čele těch, kteří se o to snaží.“ V reakci na Kverulantova zjištění slíbilo vedení Poslanecké sněmovny omezit jeden z velmi viditelných benefitů práce českých zákonodárců –⁠ zahraniční služební cesty.

Pekarová Adamová v lednu 2022: Ušetříme 40 milionů

Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová oznámila koncem ledna 2022, že sněmovna v roce 2022 ušetří takřka 40 milionů korun. „Jednou z oblastí, kde dojde ke snížení výdajů, jsou zahraniční cesty,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová. „Při schvalování služebních cest budeme navíc více dbát na jejich smysluplnost, efektivitu a přínosnost,“ dodala. A přihodila ještě kritiku předchozí Babišovy vlády: „Minulá vláda nehorázně zadlužila naši zemi. Proto je teď nutné přistoupit k úsporným opatřením. Nelze se tvářit, že obrovské zadlužení není problém. Úspory se budou týkat i sněmovny.“

Kverulant už podobných ujištění slyšel opravdu hodně. Jen málokdy došlo k jejich splnění, a proto se na jaře 2023 zeptal Poslanecké sněmovny, kolik ušetřila, kam si poslanci vyrazili tentokrát a kolik to stálo. Než mu sněmovna tyto informace poskytla, musel jí zaplatit 7309 korun.

Náklady sněmovny vzrostly za rok 2022 o 141 milionů

Kverulant si od Poslanecké sněmovny vyžádal informace o jejích plánovaných a skutečných výdajích za roky 2018 až 2022. Z údajů vypočetl, že minulá sněmovna utrácela v letech 2018 až 2021 ročně v průměru 1,367 miliardy korun. Z toho 648 milionů korun činily platy a podobné a související výdaje. V rámci objektivity je třeba upozornit, že tento průměr v sobě obsahuje i údaje za covidové roky, kdy například sněmovna v roce 2021 ušetřila na provozu téměř 50 milionů.

Po volbách utratila nová sněmovna v roce 2022 celkem 1,509 miliardy korun. To je nárůst o 141 milionů korun. O dodržení slibu předsedkyně sněmovny Pekarové Adamové, že ušetří 40 milionů korun, tedy nemůže být ani řeč. Naopak sněmovna utratila o 10 % více než její předchůdkyně. Nebo ještě jinak, Pekarová svůj slib porušila o 182 milionů korun. K této částce dojdete, pokud ke slibované úspoře 40 milionů přičtete přečerpání rozpočtu v roce 2022 o 141 milionů oproti průměrným nákladům za roky 2018 až 2021. Zbývá snad jen dodat, že jeden s největších nárůstů se konal v položce „platy a podobné a související výdaje“. Zde si poslanci polepšili o 92 milionů korun. Tedy o 14 %.

Výzva Markétě Pekarové

Jak už bylo uvedeno, i v roce 2023 sněmovna pod vedení Markéty Pekarové rozpočet přečerpala o 43 milionů korun, a to i přesto, že rozpočet, který měla k dispozici, jí meziročně narostl o téměř 90 milionů korun. Proto Kverulant Pekarovou v dubnu 2024 znovu vyzval k omluvě a zastavení rozhazování veřejných peněz.

Omluva opět nebude

Echo24 v článku z 10. dubna 2024 informovalo o reakci podřízených Markéty Pekarové. Podle kanceláře Poslanecké sněmovny Kverulantův článek „zavádějícím způsobem směšuje nesouvisející informace z různých let a různých volebních období“.

„Pokud jde o náklady za rok 2023, tak připomínáme, že v tomto roce dobíhaly investiční akce, které byly započaty dříve a dokončeny byly právě v loni. Vícenáklady a zejména vysoká inflace pak způsobily velký nárůst cen. Jedná se například o dokončení oprav fasád, nutnou rekonstrukci kotelen, rekonstrukci datové kabeláže, nezbytné náklady na kyberbezpečnost a digitalizaci, vybavení prostor Kanceláře Poslanecké sněmovny v objektu NKÚ v Praze-Holešovicích atd,“ píše ve vyjádření Martina Lustigová, vedoucí sněmovního oddělení médií a PR. A jedna z položek, která podle ní nejde ovlivnit, jsou náklady na platy a náhrady, protože je upravuje samostatný zákon.

Prosba o podporu

Kverulant usvědčuje věrolomné a rozežrané politiky již od roku 2009. Prosíme, usvědčujte je s námi spolufinancováním naší práce. Žádný dar pro nás není malý.

Vojtěch Razima

Přečtěte celý článek