Řešení pandemie v Česku odráželo i zdejší souboj východu se západem

5 měsíce starý 179

Covid sice ještě nezmizel, ale roušky a respirátory v MHD jako jeden z jeho nejviditelnějších symbolů už ano. Od poloviny minulého týdne ministerstvo zdravotnictví ochranu dýchacích cest v hromadné dopravě už jen doporučuje. Přestalo tak platit poslední opatření před návratem do „normálu“ tak – vyjma respirátorů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Situace pro rozvolnění se nyní zdá být příznivá. Počty denních přírůstků nakažených ubývají sice pomalu, ale stabilně, podobně jako s hospitalizace. Zároveň se oproti předchozím měsícům o poznání méně testuje, což by mohlo nahrávat argumentu, že čísla jsou dobrá jen opticky. Relativní pozitivita testů, tedy procentuální záchyt pozitivních vzorků ze všech testovaných, nicméně příznivý trend potvrzuje. K tomu ještě přichází velký protivník covidu – teplejší počasí.

Proti odložení respirátorů přesto byla v rámci Národního institutu pro zvládání pandemie hlavně epidemiologická skupina vedená Rastislavem Maďarem, která navrhovala počkat do začátku května. „Situace se sice zlepšuje, ale stále tady virus s námi je. Vypadá to navíc, že dopravní prostředky jsou teď i kvůli cenám pohonných hmot narvanější. A jsme ještě v době, kdy se uvnitř nedá úplně větrat,“ říká jeden ze členů epidemiologické skupiny a zároveň vedoucí skupiny MeSES Petr Smejkal v rozhovoru, kde zároveň bilancuje uplynulé „dva roky s covidem“.

V nejnovějším stanovisku MeSES píšete: Z dosavadní zkušenosti nejen v Česku víme, že nálada společnosti v důsledku jednání institucí a politiků vychází z dojmu a přání, že je epidemie u konce nebo že bude mít vždy už jen mírnou podobu. Vnímáte to jako jev, který se s českým bojem s covidem pojí celé ty dva roky?

Tak tohle tady bylo vždycky. Pokaždé, když se situace začala zlepšovat, lidé si řekli, že to je naposled a už to může být jenom dobré. A asi to není jen český jev, asi jsme tak jako lidé prostě nastavení.

Petr SmejkalPetr Smejkal • Autor: Michal Růžička, Profimedia

Zároveň zmiňujete instituce a politiky…

U nás to souvisí s tím, že si politici rozhodně vzali větší pole pro interpretaci pandemie a větší pole pro rozhodování o pandemii, než by měli mít. A málo politiků přitom dokáže být nepopulární. Politici si nárokovali rozhodování, které mělo náležet funkčním odborným institucím, u nás bohužel nefungujícím. A pokud by fungovaly lépe, mohlo to být více o faktech a nepříjemných predikcích, protože jsem od žádného politika moc neslyšel, že covid může být za pár měsíců zpět - nebo že se musíme připravit ještě na něco horšího. A zároveň platí, že právě absence dobře fungujících institucí veřejného zdravotnictví tohle politikům umožnila. Za dobu pandemie jsme několikrát viděli, jak nevládní, respektive nestátní instituce přebíraly iniciativu. Vezměte si, že MeSES bylo vyčítáno, že to není oficiální instituce, že jsme samozvanci a budeme ztroskotanci. Ale důvodem bylo, že veřejné instituce nefungovaly. Kdyby Státní zdravotní ústav (SZÚ) měl dostatek kompetencí, odborníků a financí, nebo alespoň shromáždil a přeložil dobrá odborná doporučení, neměly by nestátní skupiny - nebo v horším případě politici - takový prostor.

A platí to i pro jiné státní instituce?

Ano, i pro nižší úroveň. Nadávalo se, že hygieny nefungovaly, ale mnohé krajské fungovaly samostatně velmi dobře, třeba Liberec nebo v České Budějovice, abych uvedl jen pár příkladů. Převzaly iniciativu a spoustu věcí od začátku pandemie dělaly rychleji a lépe než ústředí a ministerstvo, hejtmani by to asi mohli lépe doložit. Hlavní hygienik je též náměstkem ministra, takže politika se i tady mísí s odborným vedením. Politické a odborné vedení je třeba do budoucna více oddělit, i když to ve veřejném zdravotnictví nejde úplně.

V čem vám vzrůstající nedůvěra v opatření a možná ve vědu obecně u části společnosti ublížila?

Asi nejvíc se to projevilo v době, kdy se nás klinická skupina na ministerstvu zdravotnictví za ministra Petra Arenbergera zbavila. To bylo sice zklamání, ale s námi to nepohnulo - jen to ukázalo, jak to v Česku občas chodí. Vy jste státu pomohl, když mu bylo nejhůř, aby ve chvíli, kdy se situace zlepšila, přijal nejen on, ale i mnoho pomazaných hlav narativ, že se nic tak hrozného nestalo a že jsme vlastně strašili. Vláda by hodně věcí nezvládla bez armády a bez pomoci, která přicházela od jedinců a skupin vně státních struktur, kterým to nebylo jedno.

Očkování v Kongresovém centru, Praha, listopad 2021Očkování v Kongresovém centru, Praha, listopad 2021 • Autor: Matěj Stránský

Včetně vás…

Nám také nebyl osud pandemie lhostejný. Propojili jsme se s lidmi, kteří myslí podobně, a dodalo nám to sílu. Přeci jen většina odborné veřejnosti čte zahraniční doporučení a většina lékařů dbá principů západní medicíny založené na důkazech. Z mého pohledu se v pandemii v Česku hodně odrážel souboj východu se západem, který tady přece vždycky byl i v politice. Hodně pseudoodborných názorů bylo spojených s takovým východním byzantským pohledem, že pomazaný dlouholetý pan přednosta a profesor kliniky a vedle něj státní úředník musí mít vždycky pravdu. A těžce východní je i pohled některých známých českých expertů, že občas se společnost při takových pohromách musí “očistit” a přežívají jen silní, že je to snad i přirozené…

Ale lidé byli tím “bojem expertů” hodně zmateni.

Jistě, vnímali to bohužel – stejně jako i mnohá media - jako boj dvou zcela rovnocenných názorů, zavírači vs. promořovači. A jsme my dostávali hodně nepříjemných emailů a výhrůžek, nicméně tohle nebylo jen české “specifikum”. Je třeba dávat důraz na dobré vzdělání, které naučí kritickému myšlení,  a ne vnímat poznání jako střet různých názorů, kde pravda je jen veskrze relativní pojem. Takhle relativisticky uvažovat nás chtějí naučit ruská media, mimochodem. Pak se lehce s lidmi manipuluje.

Za ty dva roky se na ministerstvu zdravotnictví vystřídalo pět ministrů - jeden tam byl hned dvakrát - a nakonec i vláda. Provázelo něco všechny dosavadní aktéry na úřadě? Nebo se přístup ministerstva jako instituce vůči vám coby odborné veřejnosti?

Všichni ministři čelili obecně problému slabého úřadu a především nejasnosti v tom, kdo je hlavní odbornou institucí, která má radit. Američtí politici jsou roky zvyklí na CDC  - i když ho kritizují, je to instituce s takovým kreditem, že ji stejně respektují. Britové mají SAGE, který jsme trochu napodobili s MeSES, to znamená multioborovou skupinu, kde bude i sociolog, právník a ekonom. Ani na zdravotní, ani na multioborové úrovni v Česku nic takového nefungovalo. Málokterý z ministrů se stihl obklopit schopnými a spolehlivými lidmi a delegovat věci na ně. Státní správa nepřitahuje moc schopných a nadaných, bohužel.

Co se odborné veřejnosti týče - do epidemiologické problematiky covidu si u nás nárokovaly mluvit i odborné společnosti jiných lékařských oborů (též proto, že epidemiologové se moc nepředvedli a ani asi nemohli, je jich málo. Navíc nejen předseda České lékařské společnosti JEP říkal, že do epidemie mají vůbec mluvit jen lékaři a nikdo jiný. A z lékařů možná jen klinici, tedy ti, kteří léčí pacienty, nejlépe ty s covidem. Ti přece celé problematice musí rozumět nejlépe. To byl zase pro mě hodně úzký a elitářský pohled na věc. A nakonec všichni mluvili do všeho a pletli si role.

25_nebezpecna kila_jarosAutor: Milan Jaroš

Pokud by SZÚ fungoval jako „česká CDC“ a byla by tu jakási britská SAGE, co by znamenalo ve vztahu k počtům obětí a k zvládnutí pandemie?

Jsem přesvědčen, že obětí by bylo podstatně méně. Aby bylo jasno, to není vina SZU, to je problém mladé České republiky, předchozích vlád a nás všech, že jsme nechali tak vynikající instituci založenou v roce 1925 z Rockefellerovy nadace podle nejlepších vzorů institucí veřejného zdravotnictví zanedbat. Po sametové revoluci byly jiné priority a až pandemie nám nastavila zrcadlo. Pro mnoho porevolučních vlád bylo slovní spojení “státní ústav” asi mylně připomínkou socialismu a vymstilo se nám to.

Minulý měsíc jsme vstoupili do třetího roku s virem SARS-COV-2. Co je na něm doposud epidemiologicky nejpozoruhodnějšího?

Koronavirus nikdy ještě žádnou takovou pandemii nezpůsobil. Spekuluje se o jen o epidemii v Rusku koncem 19. století, jejíhož původce neznáme. Měli jsme sice zkušenosti se SARS a MERS, ale koronaviry většinou způsobovaly benigní respirační onemocnění. To, že imunita po prodělaném onemocnění nebo po očkování nevydrží moc dlouho, je možná překvapením. Zpochybnilo se tím, co jsme občas tvrdili - že až se promoříme nebo jednou proočkujeme, bude pokoj. Promořili jsme se, ale za pár měsíců imunita klesá, i když ne úplně. Už neskončíme na ventilátoru, ale opakované infekce nás mohou potrápit. Pozoruhodná je i stoupající nakažlivost a infekčnost člověka zcela bez příznaků. Co nás bude překvapovat neustále, i když by nemělo, je riziko stoupajícího nepřirozeného kontaktu s přírodou. Musíme si dát pozor, jak s přírodou zacházíme v jakémkoliv slova smyslu. Věděli jsme, že se přeskoky virů na člověka dějí, že za pojídáním masa z buše byla pandemie HIV/AIDS a za chřipkovými epidemiemi je častější kontakt člověka s prasetem a ptákem. Musíme se na přírodu víc soustředit - též i proto, že cestujeme po světě mnohem rychleji než kdy dříve, navíc globální oteplování  též šíření vektorů mnoha infekcí napomáhá.

Minulý čtvrtek skončila povinnost nosit respirátor v hromadné dopravě. Je to vzhledem k stavu epidemie správný krok? Respirátory a roušky v MHD byly jakýmsi symbolem, který nás více než dva roky provázel – a je to vlastně poslední opatření, které se zrušilo.

Já si myslím, že ještě měly nějakou dobu zůstat. Situace se sice zlepšuje, ale stále tady s námi virus je. Vypadá to navíc, že dopravní prostředky jsou teď i kvůli cenám pohonných hmot narvanější. Navíc jsme ještě v době, kdy se uvnitř nedá úplně větrat. Vnímám pozitivně, že to ministr zdravotnictví alespoň doporučil. V Národním institutu pro zvládnutí pandemie hlasují vedoucí skupin.   Tohle je výslovně epidemiologická záležitost a v epidemiologické skupině jsme hlasovali pro jejich zachování, ale pak tam jsou tam další skupiny, analytická, klinická skupina atd. - a byli jsme přehlasováni. Taková jsou pravidla fungování institutu, i když zrovna v epidemiologických otázkách by váha našeho hlasu měla být větší; s námi se o datech a o lécích také nikdo nebaví. Ale co si budeme povídat, zásadní věc to není, pokud se rozjede další vlna, respirátory v hromadné dopravě nás nespasí.

 A handout photo of an experimental COVID-19 treatment pill, called molnupiravir and…Molnupiravir • Autor: via REUTERS

Nejen vy jste kritizoval načasování rozvolnění s tím, že mělo přijít o týden dva později. Měla tedy vlastně vláda „štěstí“ s tím, že se černý scénář nenaplnil?

Myslím, že na omikron štěstí měla. Nemusí se potýkat s tím, s čím se potýkala Babišova vláda. A dále subvarianta omikronu BA.2, která je za posledním nárůstem v USA a v západní Evropě, se tady stále zatím překvapivě neprojevila a třeba se neprojeví. U nás opravdu není pokles záchytů jen tím, že by se dělalo méně testů - což se dělá, ale i procentuální záchyt pozitivity testů v trendu klesá, tedy viru ubývá. Měli bychom se více opírat i o indikátor testování odpadních vod, ve světě se osvědčil. To se ovšem může změnit, z málo proočkovaného světa mohou stále přijít další, i horší varianty. Není přece pravda, že se virus mění jen k mírnějším variantám, to už víme.

Zmínil jste, že se NIZP – který ustavil ministr Válek ustavil a vede ho epidemiolog Roman Chlíbek - zlepšil. Na začátku roku jste k němu byl poměrně kritický, v čem přišla změna?

 Zlepšil se tím, že jsme se rozdělili do odborných skupin. Nějakou dobu jsme fungovali všichni pohromadě a v jednu chvíli se například hlasovalo, jestli mají zmíněné respirátory vůbec smysl, nebo jestli bezpříznakový nakažený člověk přenáší COVID - tedy o základních věcech, o kterých bychom se mohli přít na jaře 2020, ale ne teď. Představte si hlasování, zda je Země kulatá.  Tak zdá se, že ti, kdo chtěli hlasovat o kulatosti Země, jsou ve svých skupinách v menšině. NIZP ale není skupina lidí, která bude suplovat Kochův institut ani v budoucnu, jak si přál pan ministr. Opravdu musíme zreformovat a posílit veřejné zdravotnictví, to znamená posílit SZÚ, hygieny a veřejné zdravotnictví obecně tak, aby už tyto instituce zvládly každý zátěžový test, každou další pandemii bez pomoci zvenčí. Obecně nebyl zatím NIZP vystaven obtížnému testu v podobě velmi závažné vlny.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že vypracuje scénáře dalšího vývoje, aby „nic nezaspalo. Jak institut pracuje v tomto směru?

Schválil se dokument s výhledem na podzim, ale praxe bude o dostupnosti léků a účinných vakcín. Všichni asi tuší, že se bude muset na podzim očkovat i již druhou posilující dávkou a že budou muset být připraveny léky. Pořád v ČR není paxlovid, nejúčinnější současné perorální antivirotikum. Je tady méně účinný molnupiravir a pak samozřejmě remdesivir, ale ten je podáván nitrožilně. Co se léčby týče, třeba ve Spojených státech mají nejen paxlovid, ale i monoklonální protilátky účinné na variantu omikron. Je třeba si nákupy pohlídat, pokud se pandemie znovu rozjede v Evropě i v USA, můžeme mít problémy. To bude platit i pro třetí jaro a léto: musíme se připravit, aby nám neujel vlak.

Zdroj