RFE/RL: V nejchudších regionech Ruska bojují matky a manželky za návrat vojáků

4 měsíce starý 103

foto Ilustrační foto - Ruský voják u nákladního automobilu v Mariupolu 12. června 2022. 

Moskva - Mého bratra poslali na cvičení, prohlásila žena z jihosibiřského Burjatska o příbuzném, který slouží v ruské armádě na Ukrajině. "Neupsal se do války v jiné zemi. Byl to v podstatě podvod. Teprve v předvečer invaze se dozvěděli, že překročí hranice," tvrdí žena, která si nepřála zveřejnit jméno z obav před následky svých protiválečných aktivit. A která je jednou z rostoucího počtu matek, sester a partnerek ruských vojáků z chudých regionů, jako je Burjatsko nebo Tuva, které se spojují v tlaku na úřady, aby umožnily návrat blízkých domů, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL).

"Zavolal mi z Běloruska (v předvečer invaze)... Bylo mi jasné, že se bojí odmítnout. Zřejmě mu vyhrožovali nejen tribunálem, ale i fyzickým ublížením," dodala. V uzavřených diskusních skupinách v zabezpečené aplikaci Viber spolu tyto ženy sdílejí informace a právní rady o tom, jak se jejich příbuzní sloužící na Ukrajině mohou legálně vyhnout dalšímu boji.

Ajlana, matka jednoho z vojáků z jihosibiřské Tuvy, jejíž jméno stanice změnila, říká, že její syn má podobnou zkušenost. Jeho jednotka byla v lednu přesunuta na cvičení do Běloruska a 24. února vyslána na Ukrajinu s rozkazem do dvou dnů dobýt Kyjev. S matkou mohl znovu mluvit až v polovině března, kdy jednotku z Ukrajiny stáhli, aby se přeskupila. Vyprávěl, že je podvedli a že mnozí hledali způsob, jak se vyhnout návratu na Ukrajinu. Ajlana se začala radit s právníky, ale její syn byl mezitím poslán zpět.

Dalších několik týdnů se jí neozval a ona toto období označuje za jedno z nejhorších ve svém životě. V červnu však našla právníka, jenž jí vysvětlil, jak může smluvní voják oficiálně odmítnout bojovou službu. "Když můj syn podal žádost s tím, že už nechce bojovat, začali mu vyhrožovat," vzpomíná Ajlana. "Řekli mu, že půjde před soud a dostane osm let vězení. Volal mi a říkal: 'Mami, co mám dělat?' Já jsem ale mluvila s právníky a řekla mu, že je to jen trik," popisuje.

Později její syn a dalších 13 vojáků, kteří se rozhodli pro stejný krok, byli zostuzeni před svou jednotkou a označeni za zrádce, tvrdí Ajlana. Částečně i díky její radě ale všech 14 mužů ponížení a výhrůžky vydrželo a bylo propuštěno. Vrátili se do Tuvy.

Organizace na ochranu lidských práv Svobodné Burjatsko 11. července oznámila, že asi 150 vojáků z tohoto regionu úspěšně odmítlo další nasazení na Ukrajině a 9. července se vrátili domů. Předtím byli údajně zadržováni na uzavřené vojenské základně a poslouchali výhrůžky trestním stíháním. Šéfka Svobodného Burjatska Alexandra Garmažapovová pak na facebooku vojákům pogratulovala a řekla jim, že "zachránili životy své i životy ostatních".

Na konci června více než desítka manželek a matek burjatských vojáků poslala video s výzvou místnímu gubernátorovi Alexeji Cydenovovi, aby jejich blízké dostal z Ukrajiny domů. "Od 24. února se účastní 'zvláštní operace'. Jsou vyčerpaní morálně i psychicky," prohlásily ženy na videu.

Aktivista z Tuvy, který si přál být citován jako Vasilij, říká, že ví o dalších přinejmenším dvaceti vojácích z regionu, kteří odmítli znovu bojovat, ale vrátit domů se nemohli. Vasilij společně s manželkou se aktivně zapojují do skupin na aplikacích Viber a Instagram, které se snaží pomoci vojákům, aby se vyvázali ze smluv s armádou. "V poslední době ženy v těchto skupinách diskutují o tom, jak mohou jejich muži odmítnout účast ve 'speciální operaci'," říká Vasilij. Používá přitom termín, jakým invazi označuje Kreml. "Podle všeho si začínají uvědomovat obrovské ztráty ve válce. Dříve... si jen vyměňovaly informace, když jim někdo zavolal," dodává.

Když se dozvěděly o chronickém nedostatku, začaly ženy z Tuvy také shromažďovat peníze na nákup potravin a dalších zásob pro své vojáky, upozorňuje Vasilij. Slyšel prý o případech, kdy obyvatelé sbírali peníze na vysílačky a drony pro blízké na Ukrajině.

"Jsme v kontaktu s 55. motorizovanou pěší brigádou," pokračuje Vasilij, podle něhož 29 členů uskupení odmítlo návrat na Ukrajinu. "Ještě nebyli z armády propuštěni, ale byli posláni pracovat do pohřebního oddělení. Většina z nich se ale vrátila do Tuvy. Řekli nám, že z asi stovky mužů, kteří byli posláni minulý týden na frontu, bylo deset zabito a 20 zraněno," tvrdí.

Od prvních dnů ruské invaze analytici a aktivisté upozorňují, že chudé oblasti - jako je Tuva a Burjatsko nebo severokavkazské regiony Severní Osetie či Dagestán - utrpěly ve válce v poměru na počet obyvatel neúměrně vysoké ztráty. Ačkoliv ruské úřady nezveřejnily celkové údaje, RFE/RL eviduje 159 mrtvých vojáků z Burjatska, přes 100 jich pak oficiálně přiznali v Tuvě.

Podle dubnové analýzy amerického politologa Adama Lentona patří Severní Osetie, Burjatsko, Tuva, Dagestán, Ingušsko a Čukotka mezi ruské regiony s největším počtem vojenských obětí na 100.000 obyvatel. Místní mladí muži často považují smluvní vojenskou službu za jediný únik z chudoby. Průměrný příjem v Tuvě činí 10.000 až 15.000 rublů (4150 až 6200 Kč) měsíčně.

Přesný počet ruských vojáků zabitých na Ukrajině zůstává neznámý. Ukrajinské úřady tvrdí, že zahynulo více než 35.000 ruských vojáků. Ruské ministerstvo obrany na toto téma sdělilo naposledy v březnu, že zemřelo 1351 členů ozbrojených sil.

Ajlana mezitím vypráví, že zatímco jejího syna poslali domů, nahradit ho přijel další voják, rovněž z Tuvy. "Přijel bez nábojů do své pušky. Můj syn se na něj šokovaně podíval a řekl: 'Kde si myslíš, že jsi? Tohle je válka.' Ten voják jen zamrkal a koukal," popisuje žena, podle níž její syn dal svému nástupci vlastní helmu, neprůstřelnou vestu a všechnu zbývající munici.

Zdroj