Rodina si myslí, že mají brigádu. Ve skutečnosti pašují drogy

3 měsíce starý 71

Už tři roky čeká v Brazílii na soudní verdikt Lucie Samuel z Bruntálu, kterou v Sao Paulu zadržela policie s šesti kilogramy kokainu. Mladá žena tvrdí, že naletěla cizinci, s nímž se seznámila na sociálních sítích. Po příletu zjistila, že neznámý odletěl do Macaa, a chtěl, aby přiletěla za ním. A zároveň, aby mu přivezla obrazy z rodinného dědictví od jeho sestry ze Sao Paula. Ve skutečnosti se ale jednalo o drogy a Češku ještě před odletem zatkla policie.

Podle šéfa Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha podobné případy ukazují, že organizovaný zločin pochopil, že se mu vyplatí mnoha kurýry posílat menší objemy drog. „Pokud pošlete naráz tunu kokainu, v případě odhalení přijdete o celou tunu,“ popisuje Frydrych. A upozorňuje, že kurýry dnes zdaleka nejsou jen mladí lidé: „Můžeme se setkat se seniorskými dvojicemi i s rodinami s dětmi.“

Je to současný trend, že se tyhle dívky nechají nachytat? Anebo to dělají vědomě?

Těžko se zobecňuje konkrétní případ na celou skupinu. Ale je možné říct, že model byznysu postavený na kurýrní přepravě drog je založený na verbování kurýrů a jejich motivování. A je celkem lhostejno, jestli na začátku stojí vztah s nějakým člověkem, který se na tom podílí, jestli se to verbování odehrává v nočním klubu nebo přes internet, jestli je to v zahraničí nebo v Česku.

Společným jmenovatelem je vidina rychlých peněz a zejména pak kontakt s lidmi, kteří už tu cestu absolvovali, dokonce několikrát, nebyli chyceni a získali určité peníze. Proto potom velmi úspěšně verbují dál.

Vyhlížejí si určitý typ lidí?

Nedá se říci, že by se zaměřovali na konkrétní ženy, muže, starší, mladší. My jsme v historii zažili různé případy a jednalo se o pestrou směsici. Jak sociálních poměrů, z kterých ti naverbovaní vycházeli, tak teritoriálně napříč celou republikou. Hlavně pochopitelně severní Morava a severozápadní Čechy jako lokality ekonomicky nejslabší.

Případ Češky v Brazílii

Případ Lucie Samuel z Bruntálu. V Brazílii ji zatkli za pašování drog. Už druhým rokem se pokouší dostat z domácího vězení – a nyní má novou naději:

Dokonce tam bylo poměrně hodně mladých lidí, o kterých byli jejich rodinní příslušníci přesvědčení, že v zahraničí dělají nějaký typ brigády. Ať je to sběr sezonního ovoce nebo nějaký modeling a případně nějaké pokleslejší formy modelingu.

Musí mít kurýři nějaké vzdělání či jazykovou výbavu?

V zásadě jak se ta sněhová koule verbovaných nabaluje, tak to není úplně nezbytné. My jsme zažili kurýry, kteří měli vzdělání jen ve speciální škole, neznali žádný cizí jazyk, a přesto byli schopni přelétnout do Karibiku a následně potom do západní Evropy dovézt kokain.

A úspěšně?

Úspěšně, a třeba i několikrát.

Dříve se mluvilo o určitých drogových trasách: balkánské a podobně. Tihle verbovaní ale létají sem a tam. V našem případě z Čech do Brazílie a teprve odtamtud do Číny. V Brazílii by přece mohli naverbovat daleko snáz tisíce kurýrů v nejchudších čtvrtích.

Podstatou náboru kurýrů je samozřejmě pestrost. Jednak těch lidí, proto se můžeme setkat se seniorskými dvojicemi, s rodinami s dětmi a jinými dalšími kombinacemi věku i státní příslušnosti. Evropanka letící z Brazílie do Číny, zvlášť matka s dítětem, je daleko méně nápadná než chudý brazilský mladík.

A pak je důležitá pestrost tras. Co se opakuje, je z hlediska odhalení víc rizikové, protože my si dnes můžeme daleko snáz zjistit, kdo, kam a jak často létá.

Co se týče verbování u nás, máme potvrzeno mnoha případy, které naše centrála dělala za posledních třeba 25 let, že se tu dlouhodobě podílejí na organizaci kurýrní přepravy kokainu do Evropy státní příslušníci původem ze západní Afriky. Obvykle to bývalo ve spojení s kriminálními strukturami západoafrickými, nejčastěji nigerijskými v Belgii, v Nizozemsku, ve Spojeném království.

Foto: Seznam Zprávy

Jakub Frydrych, ředitel Národní protidrogové centrály.

Změnily tedy narkomafie celkovou strategii pašování?

To se říct nedá. Ale pochopily, že kouzlo kurýrní přepravy spočívá v diverzifikaci rizika. Pokud pošlete naráz tunu kokainu z Karibiku do Evropy, v případě odhalení přijdete o celou tunu. Pokud pošlete padesát nebo sto kurýrů, je to jako když hodíte rýži přes síto. Některá zrnka propadnou, to je váš zisk, některá se odrazí od síta zpátky, a to je ta vaše ztráta. Kdyby zisk nepřevažoval nad ztrátou, nedělal byste to.

Je to podceňovaný způsob mezinárodního pašování drog s ohledem na množství. Protože v zavazadlech propašujete maximálně okolo deseti, patnácti kilo. Pašování v tělesných dutinách, tzv. polykači, maximálně okolo kilogramu. Já osobně jsem zažil jako největší napolykané množství 1,2 kilogramu. Ti, co na sobě vozí pod oděvem nalepené pláty drog, se také pohybují v řádu kilogramů.

Jenže množství drogy vyrovnává frekvence pašování. Jak to mimochodem vidíme na poštovních zásilkách s gramovým množstvím drog. V Evropě jsou země, kde už z těch zásilek v gramových množstvích chytají více drog než z velkých zásilek. A je to také dané frekvencí. A tím střídáním destinací odletů a příletů zase snižujete riziko odhalení, samozřejmě.

Je to prostě taková nekonečná šachová partie mezi námi a narkomafiemi.

Reportáž o případu Češky zadržené v Sao Paulu:

Naletěla jsem pašerákům, tvrdí mladá žena z Česka.Video: Josef Klíma, Seznam Zprávy

Co byste řekl člověku, který se k pašování nachomýtne a přemýšlí, jestli to má zkusit?

Že riziko spojené s kurýrní přepravou drog je trojí. Jedno je nebezpečí trestního postihu. A je to poměrně velká ruleta, protože drogy se přepravují napříč kontinenty a právní systém je opravdu rozmanitý. Stále máme země, zejména v jihovýchodní Asii, kde může dostat kurýr i trest smrti.

Potom je tam i vážné riziko zdravotní, zejména u pašování v tělesných dutinách. Stačí, aby došlo k sebemenší perforaci obalu, nastává fatální intoxikace a rychlý konec.

A za třetí: Nic vás nepřivede do vězení tak spolehlivě jako pašování drog, protože to je celkem konsenzuálně v převážné většině zemí světa věc, o které se nediskutuje. A asi vám to hodně a nejspíš na celá léta změní život.

Tým Josefa Klímy

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Josef Klíma, Marcela Sobotková a Jaroslav Mareš.

Příběhy podvodů, neetického jednání, pohnuté lidské osudy i dosud neznámé okolnosti historických událostí. To jsou témata, která zpracovává Tým Josefa Klímy.

Reakce, vzkazy i náměty pro Tým Josefa Klímy posílejte na adresu klimuvtym@sz.cz. Sledujte nás také na facebooku.

Zdroj