Rostoucí ceny v důsledku války na Ukrajině uvrhly 71 milionů lidí na celém světě do chudoby

4 měsíce starý 89

14. 7. 2022

čas čtení 3 minuty

Rychlost, s jakou ruská invaze na Ukrajinu pomohla uvrhnout desítky milionů lidí na celém světě do chudoby, je dechberoucí, uvedl ve čtvrtek vysoký představitel Rozvojového programu OSN (UNDP), když agentura zveřejnila zprávu o krizi týkající se životních nákladů v zemích globálního Jihu.

Pouhé čtyři měsíce poté, co prezident Vladimir Putin zahájil válku na Ukrajině, se více než 71 milionů lidí na celém světě propadlo do chudoby, protože vývoz potravin z obou zemí - které dohromady vyvážejí téměř čtvrtinu světové pšenice, 14 % kukuřice a více než 50 % slunečnicového oleje - prudce klesl, píše Julia Conley.

Rusko a Ukrajina jsou také dva největší světoví vývozci zemního plynu a ropy, přičemž konflikt zvýšil jejich ceny na celém světě, což má podle UNDP "bezprostřední a ničivé dopady na nejchudší domácnosti".

Ceny zemního plynu vzrostly za dvanáctiměsíční období končící v květnu 2022 o téměř 167 % a více než dvě třetiny tohoto nárůstu se odehrály po začátku války.

Mezi jasná ohniska, která čelí nové míře chudoby, patří Balkán, země v oblasti Kaspického moře a subsaharská Afrika, zejména oblast Sahelu, uvádí zpráva.

V prvních třech měsících po začátku války na konci února se do extrémní chudoby dostalo dalších 51,6 milionu lidí, kteří přežívají za 1,90 dolaru na den nebo méně. Dalších 20 milionů lidí bylo nuceno žít za 3,20 USD na den nebo méně.

Pro srovnání, 125 milionů lidí bylo uvrženo do chudoby během přibližně 18 měsíců, kdy se po celém světě šířila pandemie koronaviru.

"Bezprecedentní nárůst cen znamená, že pro mnoho lidí na celém světě jsou potraviny, které si mohli dovolit včera, dnes již nedostupné," uvedl v prohlášení správce UNDP Achim Steiner. "Tato krize životních nákladů uvrhává miliony lidí závratnou rychlostí do chudoby a dokonce do hladomoru a s tím roste každým dnem hrozba zvýšených sociálních nepokojů."

Zpráva agentury se zaměřila na 159 zemí globálního Jihu a zjistila, že nejdrastičtějším dopadům krize čelí země jako Rwanda, Súdán, Uzbekistán a Srí Lanka.

Celosvětová krize v oblasti životních nákladů přichází v době, kdy Srí Lanka minulý měsíc poprvé v historii této jihoasijské země nesplácela svůj dluh.

Krize v zemi vyvolala masové protesty, protože mnoho lidí bylo nuceno čekat celé dny ve frontách na pohonné hmoty. Úřady oznámily, že plánují omezit dodávky elektřiny až na tři hodiny denně, a také varovaly, že zdravotnický systém by se mohl zhroutit, protože se prudce zhorší přístup k lékům.

Více než polovina nejchudších zemí světa se v současné době nachází v dluhové tísni nebo je vystavena vysokému riziku, že nebude schopna své dluhy splácet.

Celý článek v angičtině ZDE

40

Zdroj