Ruské ztráty rostou a chybí náhrady. Putin se snaží verbovat děti, tvrdí Ukrajinci

5 měsíce starý 151

Kreml se podle ukrajinské ombudsmanky rozhodl, že ztráty svých vojsk na Ukrajině doplní jakýmkoliv způsobem. A to i tím, že bude rekrutovat mladistvé, kteří ještě nedosáhli plnoletosti.

„Představitelé okupantů Luhansku a Doněcku provádí mobilizaci dětí zapojených do takzvaných klubů patriotů. A to tak, že je vyzbrojuje,“ uvedla Denisovová. Zmiňuje přitom spolky, které sdružovaly děti v separatistických republikách v uplynulých letech. Členové těchto skupin často ještě neoslavili ani 18. narozeniny.

Řada z nich má podle ombudsmanky již docházet na cvičení se zbraněmi, někteří z teenagerů prý dokonce už ve válce padli. „Nyní propagují vstup do armády pro běžné civilisty, a to včetně dětí,“ dodává Denisovová s tím, že Luhansk a Doněck označila za „dočasně okupované území“.

Údajné verbování dětí dává za vinu Rusku, které nedávno uznalo nezávislost obou separatistických republik a použila je jako záminku pro invazi na Ukrajinu, která trvá již téměř dva měsíce. „Ruská federace tímto porušuje práva a pravidla války zakotvené v Ženevské konvenci ohledně ochrany civilistů a práv dětí,“ doplňuje ukrajinská ombudsmanka.

Kolik vojáků už Rusko ztratilo?

Pohledy na ruské ztráty se liší. Ukrajinci uvádí, že Rusko přišlo ve válce již zhruba o 20 tisíc vojáků a stovky kusů letecké či pozemní techniky. Velkou ranou pro vojska agresora je potopení vlajkové lodi – křižníku Moskva. Ukrajinci hlásí, že jej zničili pomocí protilodních střel Neptun. Rusové oproti tomu uvedli, že na lodi vybuchl sklad munice a posléze se křižník potopil kvůli špatnému počasí.

Zároveň tvrdí, že při invazi přišli o podstatně menší množství vojáků, než kolik uvádí Ukrajinci. Poslední informace od ruského ministerstva obrany hovoří o zhruba 1 300 mrtvých. Odhad zveřejnila také Severoatlantická aliance (NATO). Ten je ovšem velmi široký. NATO totiž ruské ztráty ke konci března vyčíslilo na sedm až 15 tisíc mrtvých.

Invaze trvá už dva měsíce, Rusové cílí na Donbas

Ruské armádní velení v čele s prezidentem Vladimirem Putinem zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února letošního roku. Původně se odhadovalo, že ruská mašinérie, která převyšuje ukrajinské síly, rychle dosáhne svých cílů. Těmi podle zahraničních mocností i pozorovatelů bylo například obsazení hlavního města Kyjeva a dalších velkých metropolí, obklíčení ukrajinské armády na východě země a propojení anektovaného Krymu s východními separatistickými republikami.

Ukrajinci ovšem předvádí mocný odpor a i přes ruské letecké bombardování a ostřelování dělostřelectvem pokračují v dobře vedené defenzivě. Podařilo se jim dokonce vytlačit ruské síly od Kyjeva nebo Černigova na severu země.

Aktuálně se zraky světa upínají zejména na východ Ukrajiny. Rusové po sérii neúspěchů nejspíš cílí právě na tuto oblast, aby zde při obklíčení ukrajinských sil a dobytí části území mohli deklarovat alespoň nějaký úspěch invaze, kterou od začátku označují jako „speciální vojenskou operaci“.

Zdroj