před 2 týdny
43
Švýcarsko se rozhodlo uspořádat mírovou konferenci o Ukrajině ve dnech 15. až 16. června v Bürgenstocku. Jedním z cílů konference je vypracovat „plán účasti Ruska v mírovém procesu“. Ruský web Parlamentskaja Gazeta se ptal senátora Vladimira Džabarova, za jakých podmínek by Moskva souhlasila s rozhovory s Kyjevem a jestli by taková konference mohla vést k nějakým výsledkům a míru na Ukrajině.
Hned si vzpomenu na slova našeho prezidenta při setkání 11. dubna s vůdcem Běloruska Alexandrem Lukašenkem. On tuto konferenci přímo označil za ‚panoptikum‘. A skutečně jde o absurdní věc: Švýcarsko pořádá konferenci o jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ho k tomu nikdo nepověřil, ani z ruské strany, ani, jak jsem pochopil, z kyjevského režimu. Představte si, že by se mírová konference mezi nacistickým Německem a SSSR konala někde ve Švýcarsku během sovětské ofenzívy za Velké vlastenecké války. Vypadalo by to prostě divoce! Přesně tak budou nyní vypadat jednání mezi Ruskem a kyjevským režimem,“ říká senátor.
Džabarov dále tvrdí, že bez Ruska se nedá projednávat žádná ukrajinská mírová iniciativa. Podle něj „Rusko není trpasličí zemí ani banánovou republikou, o jejímž osudu lze rozhodovat bez jeho účasti“.
Senátor pak vysvětluje, za jakých podmínek by taková jednání mohla být vedena.
„Samozřejmě ne za podmínek, které navrhuje Kyjev (návrat k hranicím z roku 1991, pozn. red.) Je téměř jisté, že náš prezident si k jednacímu stolu se Zelenským nikdy nesedne po tom, co kyjevský režim za jeho vlády provedl, když zabíjel naše lidi, civilisty, ženy, děti a starce. A aby k jednání došlo, je nutná jedna podmínka – bezpodmínečná kapitulace Kyjeva, jiné možnosti nejsou,“ říká Džabarov.
Dále v rozhovoru jasně říká, že i po přijetí takových ruských podmínek, včetně vyhlášení neutrality Ukrajiny, neznamená, že by se Rusko vzdalo úsilí o připojení dalších částí Ukrajiny.
„Mimochodem, přijetí takových podmínek neznamená, že by se další oblasti Ukrajiny nemohly později stát součástí Ruska, pokud o tom rozhodnou v referendu obyvatelé té či oné oblasti. Každý má právo vrátit se do svého rodného přístavu. A to platí nejen pro Novorosii, včetně Charkova, Dněpropetrovska, Mykolajova nebo Oděsy, ale také pro Malorosii: Kyjev, Sumy, Vinnici,“ vypočítává senátor Džabarov velká ukrajinská města včetně hlavního.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 22. března pro ruské tažení na Ukrajině použil výraz válka a tvrdil, že část ruského území je okupována Ukrajinou.
„Jsme ve válečném stavu. Ano, začalo to jako speciální vojenská operace, ale jakmile tam vzniklo toto spolčení, jakmile se do toho zapojil kolektivní Západ na straně Ukrajiny, už se to pro nás stalo válkou. O tom jsem přesvědčen. A všichni by to měli pochopit pro svou vnitřní mobilizaci,“ řekl Peskov v rozhovoru pro web Argumenty i Fakty.
Vladimir Putin opakovaně zdůrazňuje, že cílem „speciální vojenské operace“ je „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny, což podle komentátorů jednoznačně znamená odstranění ukrajinské vlády a odzbrojení země.
