Rusko bude muset kvůli sankcím projít transformací, uvedla guvernérka centrální banky

5 měsíce starý 104

Šéfka centrální banky Nabiullinová předpovídá, že míra inflace v Rusku se vrátí na čtyřprocentní cílovou úroveň centrální banky až v roce 2024. Podle agentury Reuters přitom signalizovala další snižování úrokových sazeb.

„Období, po které může ekonomika žít z rezerv, je časově omezené,“ uvedla Nabiullinová. „A již ve druhém a třetím čtvrtletí vstoupíme do období strukturální transformace a hledání nových podnikatelských modelů,“ dodala. Sankce podle ní zasáhly zejména finanční trh, ale „nyní začnou čím dál více ovlivňovat ekonomiku“.

„Hlavní problémy budou souviset s restrikcemi na dovoz a logistiku zahraničního obchodu a v budoucnosti s restrikcemi na vývoz,“ zmiňuje šéfka centrální banky.

Transformace ruské ekonomiky a digitální rubl

Analytici koncem března v anketě agentury Reuters v průměru odhadli, že inflace v Rusku letos dosáhne 23,7 procenta, což by bylo maximum od roku 1999. V březnu meziroční růst spotřebitelských cen v Rusku zrychlil na 16,69 procenta z únorových 9,15 procenta.

Nabiullinová také nastínila některá opatření, jež by měla ekonomice pomoci přizpůsobit se novým podmínkám. Centrální banka podle ní mimo jiné připravuje zavedení digitálního rublu, aby svým občanům umožnila převody peněz mezi digitálními peněženkami. Pilotní kroky spojené s tímto projektem jsou údajně plánovány na druhou polovinu letošního roku.

Centrální banka po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu, a to na dvacet procent z předchozích 9,5 procenta. Udělala to ve snaze podpořit kurz rublu a omezit inflační tlaky. Tento měsíc ale centrální banka základní úrok překvapivě snížila na sedmnáct procent. „Musíme mít možnost snižovat základní sazbu rychleji… a musíme vytvořit podmínky ke zvýšení dostupnosti úvěrů pro ekonomiku,“ dodala Nabiullinová. 

Putin: Inflace se stabilizuje, sankce se obrátily proti Západu

Ruský prezident Vladimir Putin na poradě s vládními činiteli ohledně domácí ekonomiky prohlásil, že inflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu.

Putin podle agentury TASS uvedl, že za poslední měsíc a půl vzrostly spotřebitelské ceny o 9,4 procenta a že meziroční inflace k 8. dubnu činila 17,5 procenta.

K normálu se podle Putina vrátila poptávka po některých výrobcích, které byly v uplynulé době více žádané. Také počet oficiálně zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání podle Putina zůstává „poměrně nízký“. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin ale například odhadl, že jen v hlavním městě může kvůli odchodu zahraničních firem přijít o práci na 200 tisíc lidí.

„Strategie ekonomické bleskové války nevyšla,“ okomentoval západní protiruské sankce Putin. „Sankce se navíc podepsaly i na samotných iniciátorech,“ dodal.

Horší výkon světové ekonomiky

Světová banka v pondělí z důvodu negativních hospodářských dopadů invaze ruských vojsk na Ukrajinu snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta. Předtím počítala s růstem o 4,1 procenta.

Prezident banky David Malpass uvedl, že instituce bude tento týden jednat o financování obnovy Ukrajiny. Předpověděl také, že v průběhu týdne oznámí další země příspěvky na podporu Ukrajiny prostřednictvím svěřenského fondu Světové banky.

V úterý zveřejní svůj jarní výhled světové ekonomiky Mezinárodní měnový fond (MMF). Šéfka MMF Kristalina Georgievová minulý týden uvedla, že fond kvůli negativním dopadům války na Ukrajině zhorší odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok.

Zdroj