Rusko-ukrajinská dohoda zlevnila obilí. Cena ale může kdykoli zase vystřelit

5 měsíce starý 136

Letošní žně na Ukrajině by ve srovnání s předchozími roky mohly být poloviční, varoval v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Připomněl tak jeden z důležitých faktorů, který může ovlivnit světové ceny obilí v dalších měsících.

Například loni jeho země vyprodukovala asi 80 milionů tun obilí, na trhu by tak letos mohlo chybět až 40 milionů tun. Hlavní viník snížení produkce je jasný - Rusko, které již několik měsíců okupuje Ukrajinu.

Ukrajina je klíčovým světovým vývozcem obilí. Její export na Blízký východ, do Afriky i Evropy se ale prakticky zastavil už na počátku invaze, když Rusko zablokovalo hlavní obchodní trasu přes Černé moře. Následovaly apely mezinárodního společenství, aby Moskva cestu zpřístupnila a zabránila tak globální potravinové krizi.

Průlom nicméně přišel až po pěti měsících. V pondělí byla ze zablokovaného přístavu v Oděse vypravena první loď s nákladem kukuřice, na odjezd v nejbližších dnech čekají další.

O první lodi s obilím, která se vydala z Ukrajiny přes Černé moře, jsme psali zde:

Zatím je těžké odhadovat, jestli ukrajinsko-ruská dohoda o exportu zprostředkovaná Tureckem a OSN bude fungovat dlouhodobě a jak obnovený námořní vývoz obilí z Ukrajiny skutečně ovlivní světovou potravinovou krizi.

Globální cena obilí sice už klesla na předválečnou úroveň, ale jak upozorňuje americký deník The New York Times (NYT), zůstává mnoho hrozeb, kvůli kterým by se zase mohla zvýšit.

Cena obilí klesla, hrozby zůstávají

Pokles ceny sice představuje úlevu pro země závislé na dovozu plodin, ale zároveň může odradit další farmáře od pěstování. Ceny energií totiž zůstávají vysoko a ovlivňují tak i provozní náklady zemědělců, ceny nové techniky i dopravy potřebné k dodání úrody do světa.

Nezmizela ani změna klimatu, kvůli které je riziko sucha a zničení úrody pořád vyšší. „Základní obrázek se nezměnil. Pořád je tu potenciál, že se ceny jídla vymknou kontrole,“ řekl NYT Ehsan Khoman z japonské banky Mitsubishi UFJ Financial Group. Experti tak očekávají, že cena obilí bude zase růst.

K jejímu stávajícímu poklesu přispěl jednak pokles poptávky v důsledku vysokých cen, ale i zvýšení nabídky po začátku nové sklizně, píšou NYT. Za nejvýraznější faktor ale deník označuje právě obilnou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem, kterou se v pondělí podařilo začít naplňovat.

Co předcházelo vyplutí lodě z ukrajinského přístavu?

Na konci července dojednaly Ukrajina, Rusko, OSN a Turecko podmínky pro obnovu námořní přepravy v Černém moři. V Istanbulu tak vzniklo centrum, které má přepravu koordinovat, působí v něm zástupci Ukrajiny, Ruska, Turecka i OSN.

Ani obnova exportu z ukrajinských přístavů ale zdaleka neznamená, že se ukrajinský trh s obilím vrací k normálu, jak ostatně zdůraznil i prezident Zelenskyj. Ruská okupace totiž trvá a spousta zemědělců se kvůli tomu nedostane ke svým pozemkům, jiní dál čelí ruským krádežím.

Krádeže a zoufalství ukrajinských zemědělců

Zprávy o rozkrádání ukrajinského obilí se objevují od počátku invaze. Postupně se začaly objevovat i podrobnosti o tom, jak Rusko dostává obilí pryč ze země. Většina putuje přes poloostrov Krym, který Rusko okupuje už od roku 2014, na nákladních vozech, což potvrdily i satelitní snímky. Dále pokračuje například přes přístav v Sevastopolu.

JAK VYPADÁ CESTA KRADENÉHO OBILÍ Z UKRAJINY DO RUSKA?

Kradené obilí se tak na světový trh nějakým způsobem dostane, ale poškození ukrajinští farmáři už pak nemusí mít peníze na pokračování svého podnikání. Rusové jim sice někdy za úrodu i platí, ale ceny jsou často nižší než tržní a nemusí zemědělcům pokrýt další provoz.

Pro Ukrajinu obilí představuje zásadní položku v rozpočtu. Před začátkem ruské invaze vyvážela 6 až 7 milionů tun obilí za měsíc. Například v červnu ale kvůli zablokování cest vyvezla jen 2,2 milionu tun. Ohrožená tak zůstává i budoucnost zemědělců na území pod správou Kyjeva, někteří jsou kvůli chybějícím tržbám blízko bankrotu, i oni jsou nuceni prodávat pod cenou.

„Před válkou jsme na vývozu obilí vydělávali 3,5 až 4 miliardy dolarů měsíčně. Za poslední čtyři měsíce jsme souhrnně získali sotva 4 miliardy dolarů,“ uvedl v polovině července Denys Marčuk, zástupce vedoucího Ukrajinské zemědělské rady.

Ukrajina přitom zásoby obilí, které by mohla prodat, má - 20 milionů tun obilí je stále ještě ve skladech, a to se už blíží období letošní sklizně.

Západ hledá alternativy

Od počátku se proto Západ a Ukrajina pokoušejí hledat i alternativy k vývozu přes Černé moře. Možností je export přes dunajské přístavy, který už se částečně podařilo realizovat, i dodávky po silnici nebo železnici, které ale narážejí na problémy s kapacitou, případně rozdílný rozchod ukrajinské a evropské železnice.

For the first time since February 24 ship leaves Odesa sea port with 26,000 tons of Ukrainian corn.
This is cargo RAZONI, which is sailing under the flag of Sierra Leone to the port of Tripoli in Lebanon.
Video - spokesperson of Odesa governor. pic.twitter.com/4oyacYrhez

— Maria Avdeeva (@maria_avdv) August 1, 2022

Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin. Připadá na ni 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a 9 procent pšenice prodávaných na světovém trhu.

Za normálních okolností největší část úrody obilí putuje do Asie, asi 40 %, a do Afriky i do Evropy míří shodně asi 30 % ukrajinské obilné produkce. OSN od počátku konfliktu varuje, že nedostatek obilí může nejvíc dopadnout na nejchudší země. Tématu jsme se věnovali v článku zde.

Zdroj