Ruský budíček. Šéfové tajných služeb varovali před Putinovou pátou kolonou

5 měsíce starý 165

Vidět pohromadě ředitele české kontrarozvědky BIS, rozvědky ÚZSI a  vojenských zpravodajců není pro veřejnost zrovna tuctová událost. A jako bonus k tomu ještě ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karla Řehku. Všichni čtyři se sešli na konferenci v Poslanecké sněmovně moderované šéfem výboru pro bezpečnost Pavlem Žáčkem – a debata byla veřejná. Promluvila na ní krátce i ministryně obrany Jana Černochová s tím, že dvě procenta HDP by se měla brzy stát jen minimem, které bude země dávat na obranu, a pak spěchala za jinými povinnostmi.

Základním sdělením je, že tři generálové a jeden plukovník (kterého odmítá povýšit prezident Zeman) se odhodlali mluvit veřejně, společně - a že se shodli. Nejfrekventovanějšími slovy konference byly výrazy  „budíček“ a „Rusko“. Zjednodušeně, Česko má od počátku ruské agrese na Ukrajině bezpečnostní budíček.  Je nutné posílit armádu,  tajné služby, NÚKIB, energetickou infrastrukturu a leccos jiného. Ocitli jsme se v časech ruské agresivní rozpínavosti, která nemusí jen tak skončit. I když jsou Češi „mistry improvizace“ a v nastalém ohrožení si zatím počínají nadmíru dobře, musíme konečně a naprosto vážně pracovat na zlepšení bezpečnosti země, na zvýšení naší odolnosti.

Tohle by asi dokázal říct i průměrný občan. Ale fakt je, že zmiňovaní funkcionáři mají přímo v popisu práce pojmenovávat, co nám hrozí, a jejich veřejná vyjádření dávají na to, co si jinak spočítá i řadový občan, razítko závažnosti a důvěryhodnosti. Tajné služby mají podstatně více nástrojů, jak se k těmto tvrzením dopracovat, a když je šéfové řeknou veřejně, měly by platit.

Respekt 15/2022: Česko se probudilo

Donedávna jsme byli na ruském seznamu nikoli přátelských zemí pouze v tandemu s USA, po světových sankcích se tam ocitly desítky dalších států. „Ale my jsme tam stále velmi vysoko, Rusové nám nezapomněli vyhoštění osmdesátky jejich špionů, diplomatů a úředníků po odhalení, že atentát ve Vrběticích spáchali členové ruské tajné služby GRU,“ tvrdí šéf VZ Jan Beroun. Nikdo v posledních dvou letech před ruskou invazí na Ukrajinu nezakročil tak tvrdě proti Moskvě jako Praha. A čerstvé dodávky zbraní z Česka na Ukrajinu Kreml také vidí a vnímá s velkou nelibostí.

Pak je tu ještě jedno varování. V letech 1968–1991 jsme tu měli ruská okupační vojska. A taky mnoho kolaborantů, kteří s mini spolupracovali. V mnoha z nich přežívá náklonnost k Moskvě dodnes, naopak v Rusku stále přežívá náklonnost mnoha okupantů a jejich potomků a ideologů k Česku. Všichni dohromady  tvoří základ ruské páté kolony v Česku, o níž na konferenci mluvili všichni čtyři ředitelé, a také základ proruských dezinformačních médií – i tohle všichni šéfové zmínili.

Stejně jako to, že dezinformační média jsou jedním z nejsilnějších ruských nástrojů, jak rozložit jednotu Západu, NATO i Evropské unie. Jak naprosto relativizovat vnímání spolehlivosti státních institucí veřejností, resp. jak stvořit občana, který ničemu nevěří a stává se diverzantem jakýchkoli institucí. Šéfové služeb jsou přesvědčeni, že by stát měl najít nástroj, jak s dezinformačními zdroji bojovat, aniž by porušil ústavní svobodu slova.

Podle šéfa rozvědky Marka Šimandla je ruská agrese na Ukrajině „Putinovou válkou“. Pokud ji Kreml vyhraje, budou nějakým typem ruské agrese podle Jana Berouna ohroženy některé země na Balkáně, v nichž se Rusko snaží získat vliv. Šéfové zpravodajských služeb varovali, že nesmíme čekat, kam si Rusové troufnou. Jaký je recept na to nečekání? Investovat do modernizace technologií. A nejen armádních, ale hlavně do intelektuální výbavy země  – do odborníků pracujících pro bezpečnost státu.

Bohatství země a komfort jejích občanů nejsou představitelné bez zmiňované bezpečnosti. A bezpečnost země v okamžiku, kdy máme doslova za humny krutého agresora,  zase není představitelná bez toho, že by do ní občané investovali. Nejen část svých daní, ale i část svých intelektuálních, morálních nebo fyzických kapacit. Přináší to jisté omezení některých osobních bonusů, ale s vědomím, co se děje na Ukrajině, to jinak nejde. O tomhle mluvili šéfové služeb jen letmo a náznakem, ale vlastně to nakonec bylo jejich nejdůležitějším sdělením.

Zdroj