Rwanda si připomíná 30 let od genocidy Tutsiů. Podle Macrona chyběla Francii vůle zastavit ji

Hutuské milice vyzbrojené mačetami začaly po smrti rwandského prezidenta Juvenala Habyarimany v dubnu 1994 vyvražďovat menšinové Tutsie i některé umírněné Hutuy. Za sto dní pozabíjely 800 tisíc až milion lidí. Vraždění definitivně ukončilo až v létě vítězné tažení Paula Kagameho, který sesadil hutuský režim.

Ovšem část odpovědnosti za vraždění nese také OSN a před třemi lety přiznal podíl své země také francouzský prezident Emmanuel Macron. Nyní šel u příležitosti výročí podle AFP ještě o krok dál, když prohlásil, že Paříž, „která mohla spolu se svými západními a africkými spojenci genocidu zastavit, k tomu neměla vůli“. Paříž v době začátku genocidy udržovala úzké vztahy s hutuským režimem. Kigali ji dlouho obviňovalo ze spoluviny.

Úsilí Rwandy o národní smíření vyzdvihl šéf diplomacie Evropská unie Josep Borrell. „To, čeho rwandský lid během tří desetiletí dosáhl na své národní cestě k jednotě, usmíření, spravedlnosti a zachování památky na genocidu Tutsiů, je poučením pro zbytek světa. Proměna Rwandy od té doby, pokud jde o správu věcí veřejných, hospodářskou obnovu, sociální soudržnost a rozvoj, je pozoruhodným úspěchem,“ uvedl.

Rwanda vzpomíná na události z doby před 30 lety, hroby obětí se objevují dodnes

Nicméně důsledky genocidy jsou ve Rwandě stále zřejmé. I nyní, s odstupem tří desítek let, jsou objevovány nové masové hroby. Letos v lednu se například našel hrob se 119 oběťmi a úřady pokračují v hledání dalších. Loni v říjnu zase byly objeveny ostatky desítek lidí pod rozestavěným domem v okresu Huye.

Zatajování informací o masových hrobech je v zemi považováno za trestný čin. Pachatelé genocidy z roku 1994, včetně těch, kteří si odpykali trest odnětí svobody a později byli propuštěni, jsou vyzýváni, aby řekli vše, co vědí. Obyvatelka okresu Huye a přeživší genocidy Louise Uwimanová uvedla, že ji zarmoutilo, když se dozvěděla, že její sousedé o masových hrobech věděli. „Pochybuji o té věci, které se říká usmíření,“ řekla Uwimanová.

Záminkou k rozpoutání vraždění bylo sestřelení letadla, v němž cestoval Habyarimana a také prezident Burundi Cyprien Ntaryamira, což se stalo 6. dubna 1994. Zabíjení začalo v noci na 7. dubna. Oficiální vzpomínkové akce proto začínají ve Rwandě v neděli. Paul Kagame, který se po porážce hutuského režimu stal viceprezidentem a od roku 2000 je rwandským prezidentem, připomínku zahájil zapálením pamětního ohně u památníku Gisozi v hlavním městě Kigali. Na veřejných místech ani v rozhlase není povolena žádná hudba. V televizi jsou zakázány sportovní události a filmy, pokud nebudou souviset s připomínkou genocidy.