Sankční slepota? Spojenec Francie dodává Rusku materiál pro zbraně, Západ mlčí, zuří Ukrajinci

před 2 měsíce 22

V předvečer druhého výročí ruského vpádu na Ukrajinu a přesně na ruský Den obránce vlasti, populárního svátku ruských mužů, Spojené státy uvalily sankce na více než 500 firem a osob podporujících ruské válečné angažmá na Ukrajině. Nový americký sankční tlak míří na jednotlivce zapojené do věznění nedávno zemřelého opozičníka Alexeje Navalného, proti ruskému finančnímu a obrannému sektoru nebo proti zemím pomáhající Rusku obcházet již platné sankce.

Podívejte se na reportáž CNN o speciální dronové jednotce Ukrajinců:

Ve stejný den sankce na Moskvu uvalila i Evropská unie. V pořadí již třináctý balíček restrikcí. Jak ve svém prohlášení Rada Evropské unie uvedla, sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho „nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi“. Na černém seznamu se nově objevilo 106 jednotlivců a 88 institucí či firem.

ČTĚTE TAKÉ: Špionážní poklad Rusů sestřelen. Tvrzení Ukrajinců ale nesedí, experti mají převratnou teorii

Západ zároveň začal vyvíjet sankční tlak na země, které pomáhají Rusku dovážet citlivé zboží a technologie. Na americkém sankčním seznamu se tak nově objevilo 16 subjektů z Turecka, osm z Číny, čtyři ze Spojených arabských emirátů a další z Kyrgyzstánu, Indie a Jižní Koreje. Brusel pak uvalil restrikce na čtyři společnosti z Číny a po jedné z Kazachstánu, Indie, Srbska, Thajska, Srí Lanky a Turecka.

Ukrajina dlouhodobě požaduje zasáhnout proti firmám pomáhajícím Rusku vyrábět bomby a rakety, které dopadají na ukrajinská města. Kyjev však poukazuje na to, že Západ netrestá předního partnera Moskvy v dovozu zakázaného zboží a technologií – Arménii.

„Ačkoliv Arménie navenek signalizuje, že se vzdaluje od Ruska, ve skutečnosti mu pomáhá vést brutální válku proti nám. Bez jakéhokoliv zveličování se dá říct, že Arménie vydělává na ruské agresi proti Ukrajině,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Maxim Jali, profesor mezinárodních vztahů kyjevské Národní letecké univerzity.

Ukrajinský politolog poukazuje na to, že se Arménie ve skutečnosti ani netají tím, že do Ruska dodává materiál, zboží a technologie, které jsou používány pro výrobu zbraní. Z Arménie se stal ekonomický týl Ruska, který pomáhá Moskvě řešit problémy se sankčním zbožím.

Strmý nárůst exportu do Ruska

V roce 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, export Arménie do Ruska vzrostl o rekordních 187 procent. Arménský ministr financí Vage Ovannisjan přiznal, že významná část byla reexport z třetích zemí.

A za prvních devět měsíců loňského roku export zboží z Arménie do Ruska vzrostl o 85 procent, přičemž, jak se uvádí, většina operací byla opět reexportem. Původní arménské zboží v exportu  tvořilo podle prohlášení arménského ministerstva financí méně než pět procent.

Někdejší hlavní ekonom Institutu mezinárodních financí Robin Brooks v polovině letošního února poukázal na to, že od začátku ruské války proti Ukrajině vývoz z Arménie do Ruska vzrostl o 430 procent. Jde především o reexport zboží z Evropské unie a Číny do Ruska. Jak zároveň podotýká, mnohonásobně roste i arménský export do zemí, které zcela zjevně pomáhají Moskvě překonat sankční tlak, jako jsou Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán nebo Spojené arabské emiráty.

Podle ukrajinského politologa může být „sankční slepota“ vůči Arménii spojena s náznaky, že se země může vymanit z područí Moskvy a přiklonit se více k Západu. To má také signalizovat pozastavení členství Arménie v „ruském NATO“, Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.

Svou roli hraje i silná lobby, kterou má tato zakavkazská země na Západě. Je totiž takřka vyloučeno, že by si orgány USA a Evropská unie nevšimly torpédování sankcí ze strany Arménie.

„Není vyloučeno, že se Arménii podařilo vyhnout sankcím, na rozdíl od jiných zemí postsovětského regionu, díky tomu, že má vlivné lobby ve Spojených státech i v Evropské unii, konkrétně ve Francii. Západ nepodniká absolutně žádná opatření proti arménskému reexportu, který je zločinný vůči Ukrajincům. Brusel a Washington z nejasných důvodů zavírají oči před těsnými vazbami mezi Jerevanem a Kremlem,“ tvrdí Jali.

Za Arménií prý stojí Macron

Francouzské vydání časopisu Forbes ještě loni na jaře vyzvalo západní země, aby podnikly kroky proti arménskému reexportu. „Je třeba co nejdříve zbavit Moskvu tohoto logistického uzlu a tvrdě zastavit nelegální dodávky materiálu a zařízení používaných v ruském vojenském průmyslu,“ uvádí vlivný magazín.

Jali zároveň říká, že pokud za „nedotknutelností“ Arménie skutečně stojí šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron, pak je tato politika zcela v rozporu se zájmy Evropské unie a USA, které již dva roky dodávají Ukrajině zbraně za miliardy dolarů na boj s ruskou invazí. „Paříž ve skutečnosti hraje vlastní hru proti svým klíčovým partnerům,“ říká roztrpčeně.

Expert poukazuje na to, že od poloviny loňského roku Francie dodává zbraně, konkrétně obrněná vozidla Bastion. „Minulý týden, během návštěvy arménského předsedy vlády Nikoly Pašinjana v Paříži, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že země budou pokračovat ve spolupráci v obranné sféře. A francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu se nechal slyšet, že v Arménii bude působit francouzský vojenský poradce. Francie dodá zemi prostředky protivzdušné obrany a bude trénovat arménské vojáky. Paříž si chce vyzbrojováním Arménie upevnit status vojenskopolitického patrona Jerevanu,“ soudí ukrajinský politolog.

Západ a konkrétně Francie proto může přivírat oči nad arménským exportem sankčního zboží a technologií do Ruska kvůli vidině, že může dojít k oslabení geopolitického vlivu v Zakavkazském regionu.

Přečtěte celý článek