před 1 měsíc
51
Kdyby se v readakci BBC za války vynořil ministr Joseph Goebbels a redaktorům vytkl, že jejich zpravodajství je prolhané, asi by to i u chladných Britů vzbudilo jisté emoce. Na Alenu Schillerovou, jejíž drzé čelo (řečeno obrazně) dosahuje velikosti fotbalového hřiště, by ale neměl.
„Fakta: Fialova vláda zadluží podle oficiálních čísel ministerstva financí naši zemi za 4 roky o 1136 mld. Kč. To je 284 mld. Kč ročně. Je to třikrát rychlejší tempo než ministrů za ANO (783 mld. Kč/8 let). Zatímco pětikoalice o úsporách jenom mluví, my měli až do covidu vyrovnané rozpočty,“ vykládala v pondělí na síti X Schillerová.
Když fakta, tak fakta, jak „hospodařila“ sama vrchní Babišova účetní Schillerová. Za rok 2020 byl schodek státního rozpočtu 367,45 miliard korun a za rok 2021 419,70 miliard korun. Schodkem skončil už předtím rozpočet za rok 2019, a to 285,2 miliard. Rozpočet na rok 2022 navrhovala také ona, respektive Babišova vláda, ve které byla ministryní financí. Tam byl minus 360,41 miliardy.
Schillerová samozřejmě schválně používá obrat „před covidem“, jako by se na pandemii její mizerné hospodaření dalo svalit. Jenže jak se ukázalo, naprostá většina toho dluhu s covidem nesouvisela. Nejvyšší kontrolní úřad v dubnu 2022 konstatoval, že téměř 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů rozpočtu v roce 2021 nesouviselo s výdaji vynaloženými kvůli boji proti pandemii. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo.
Takže se rozhazovalo a po nás potopa. Kromě toho obsluha státního dluhu stojí další desítky miliard ročně. To je koule na noze této vlády, kterou jí tam uvázaly ANO se sociální demokracií, budiž jí země těžká.
Tvář ANO ještě zapomněla, že předchozí vláda vládla v období světové ekonomické konjunktury, která skončila covidem a válkou na Ukrajině. Obojí znamenalo zvýšení cen energií, které rozhodně nezpůsobili Petr Fiala a Zbyněk Stanjura. Babiš a spol. nedokázali v rozpočtu vytvořit žádnou rezervu, kdyby se stalo něco mimořádného. Bylo třeba rozhazovat dárečky na všechny strany a kupovat si přízeň prostomyslnějších občanů, kteří zřejmě netuší, že „there is no such thing as a free lunch“. To si paní Alena jistě hravě přeloží a možná s jistým úsilím i pochopí, co se tím chce říct.
Napovíme ale přirovnáním. Když si někdo poručí v restauraci jídlo a uteče před placením, někdo to stejně musí nakonec zatáhnout. Alena Schillerová se podobá někomu, kdo stojí před hospodou a na toho, kdo to zaplatil za ní, ještě pokřikuje, že měl dát větší spropitné. Duch hnutí ANO v kostce.
