Sebepoškozování u dětí stále představuje problém. Organizace vytvořila pomocné materiály

Sebevraždy a sebepoškozování u dětí a mladistvých jsou v Česku problémem, jejich počet navíc stále narůstá. Podle Českého statistického úřadu si ročně vezme život 60 dětí a mladých dospělých. Možným příčinám i prevenci tohoto jevu se věnuje mimo jiné také centrum Locika, které nově připravilo materiály pro děti, rodiče i odborníky.

„Mezi odborníky se hovoří o pandemii. Nemusí se jednat jen o klinický problém, ale i o reakci na aktuální společenskou situaci spojenou s válkou, následky pandemie covidu-19 i nejistoty, která pramení z měnícího se světa. Přijde nám důležité i o takto náročném tématu otevřeně hovořit a hledat společně cesty, jak se v těchto situacích chovat, jak být dětem k dispozici, účinně jim pomoci a podpořit je,“ uvedla již dříve ředitelka centra Locika Petra Wünschová.

Sebepoškozování může mít podle odborníků řadu příčin. Může jít o pokus získat pocit kontroly nad svým tělem, pocity, situacemi. Děti tak mohou reagovat na trápení, úzkosti nebo depresivní stavy. Může ale také jít o „trest“ za domnělé chyby.

Za sebepoškozováním může stát také psychiatrické onemocnění, chronická bolest, fyzické či sexuální zneužívání nebo vystavení násilí či šikaně v minulosti.

Centrum Locika se nyní pomocí materiálů snaží nabídnout informace a pomoc nejen dětem, ale i jejich rodičům a odborníkům.

Odborná veřejnost zaznamenala v posledních třech letech nárůst počtu sebevražd dětí a mladistvých v Česku o více než sto deset procent. Podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ovlivnila v roce 2020 počty hospitalizací, u kterých byla vykázána diagnóza úmyslného sebepoškození, zejména epidemie covidu. V předchozím desetiletém období (2010–2019) ale počet takto diagnostikovaných dětí vzrostl o více než padesát procent.

U mladých lidí ve věku od 15 do 24 let je sebevražda dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí hned za úrazy. V roce 2019 tato data zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví u příležitosti Světového dne prevence sebevražd. Celých 7 až 14 procent mladistvých se sebepoškozuje, sebevražedné myšlenky se pak objevují u 20 až 25 procent. 

Stále kolem problému ale panují také různé mýty, například že jde o „módu“ nebo snahu o získání pozornosti.

Důkazem, že situace je vážná, může být také rozsáhlý výzkum mezi žáky 2. stupně ZŠ a středoškoláky v Ústeckém kraji. Uskutečnil se na konci loňského roku a ukázal, že třetina žáků vykazuje symptomy úzkostí nad hranicí, u které se doporučuje vyhledat odborníka, každá třetí dívka má osobní zkušenost se sebepoškozováním a pětina mladých přemýšlela, že by si sáhla na život.