Šedesátníci by mohli zaplnit až 65 tisíc pozic. Ministerstvo hledá cesty, jak je dostat na trh práce

před 5 měsíce 82

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje ve spolupráci se zástupci firem i personálních agentur novelu zákoníku práce, která má přinést větší flexibilitu a pomoci uchazečům v předdůchodovém věku vstoupit snáz na pracovní trh. „Obdrželi jsme kolem 120 podnětů, detaily zveřejníme do konce února,“ říká mluvčí ministerstva Jakub Augusta. Hospodářská komora očekává, že do roku 2032 klesne populace v produktivním věku o více než 240 tisíc osob. Stát a firmy proto společně hledají cesty, jak na pracovním trhu co nejdéle udržet seniorní zaměstnance. 

„V ManpowerGroup pracujeme s prognózou, že po roce 2030 bude v západní Evropě přibližně 80 procent pracujících ve věku nad 50 let,“ říká manažer náboru a marketingu personalistické firmy Jiří Halbrštát. Dle odhadů ministerstva práce by navíc zvýšení ekonomické aktivity u skupiny 60 až 64 let alespoň o deset procent mohlo přinést až 65 tisíc nových zaměstnanců. 

Uchazeči v předdůchodovém nebo důchodovém věku ale při hledání nové práce stále narážejí na předsudky ohledně technických znalostí nebo zdravotního stavu. „Firmy většinou ‚neumějí‘ s lidmi v předdůchodovém věku pracovat a nadále se drží řady předsudků a to je patrné v postkomunistických zemích mnohem více než jinde na světě. Současná diskriminace a nezájem o profesní rozvoj této věkové skupiny se firmám vymstí,“ myslí si Halbrštát. 

Jednou z cest, jak přilákat lidi v předdůchodovém věku na nové pozice, mohou být rekvalifikační a vzdělávací kurzy. Podle dat Hospodářské komory je ale firmy často dostatečně nevyužívají. „Přitom například z projektů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu mohou firmy získat prostředky nejen na úhradu nákladů na vzdělávání svých zaměstnanců, ale i finanční příspěvek na jejich mzdové náklady v průběhu vzdělávací aktivity,“ říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. 

„Pro podporu zlepšení digitálních dovedností nabízíme kurzy dotované z Národního plánu obnovy,“ dodává Augusta. Podle informací na webu MPSV vyčlenila vláda z NPO na rekvalifikační kurzy stovky milionů korun. 

Bez celoživotního učení to nepůjde

Diro současně upozorňuje, že malý zájem o vzdělávání se týká většiny zaměstnanců bez ohledu na věk. „Pokud chceme být vyspělou ekonomikou s přidanou hodnotou ve výrobě, bez celoživotního učení, které běžně vidíme třeba u IT pracovníků, se neobejdeme,“ dodává. Podle Eurostatu se v Česku před pandemií covidu-19 vzdělávalo pouhých osm procent aktivní populace mezi 25 a 64 lety. V případě některých – zejména severských – států se přitom v dospělosti profesně dovzdělává až třetina populace. 

Nedostatek pracovní síly podle Hospodářské komory ohrožuje nejen běžný chod české ekonomiky, ale i budoucí schopnost státu realizovat strategicky důležité projekty v oblastech, jakými jsou energetika, dopravní infrastruktura, vzdělávání nebo zdravotnictví.

 Změny, limit, výpočet mzdy a dovolená

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpovídá, že pokud by zaměstnanost napříč věkovými skupinami zůstala stejná jako doposud, pak do roku 2050 v Česku vlivem stárnutí populace klesne hrubý domácí produkt na obyvatele až o 16 procent. „Doporučujeme proto státu mimo jiné zatraktivnit dohody a zkrácené úvazky, čímž by se také zvýšila participace seniorů na pracovním trhu,“ říká Diro. 

Sleva na dani funguje, chce to ale víc

Právě dohody o provedení práce byly doposud oblíbenou smlouvou pro lidi, kteří si chtějí přivydělat. Tedy zejména pro studenty nebo pro důchodce. Část zaměstnavatelů se ale obává nových pravidel, která pro takzvané dohodáře upravilo MPSV novelou zákoníku práce. 

„Novela výrazně přibližuje práci na dohodu trvalým pracovním poměrům,“ říká Halbrštát. Firmám se tak podle něj v porovnání s dohodáři nadále vyplatí zaměstnat spíše někoho na plný pracovní úvazek. „Když místo jednoho člověka vezmete tři lidi na DPP, tak musíte koupit tři notebooky, telefony a platit troje licence do kancelářských softwarů.“ 

Po kritice ze strany firem a zaměstnavatelů to nakonec vypadá, že MPSV v některých částech novely zákoníku ustoupí. Na konkrétních úpravách zatím pracuje, dotknout by se měly hlavně souhrnného limitu pro odvod pojistného. Od loňského února mohou navíc zaměstnavatelé u lidí na zkrácený úvazek uplatnit pětiprocentní slevu na dani. 

„Zavedená sleva pro částečné úvazky znevýhodněných skupin má po půl roce nějaké výsledky a doufáme, že razantnější kroky pro podporu zaměstnávání starších lidí ještě přijdou,“ hodnotí dosavadní snahu MPSV Halbršát. Rezort ministra Jurečky například v poslední době představil ve spolupráci s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy interaktivní model trhu práce. Ten má pomocí demografických údajů dokázat lépe předpovídat volné pracovní kapacity a firmy nasměrovat k uchazečům. 

Jurečka představil interaktivní model trhu práce. Firmám ukáže, kde hledat zaměstnance

S věkem roste poptávka po flexibilitě

Podle zkušeností firmy Pluxee (dříve Sodexo Benefity) zaměstnanci v předdůchodovém věku obvykle nemají se základními technickými dovednostmi problém. „Co řešíme s touto kategorií zaměstnanců nejvíce – ale není to jen jejich výsada – je přizpůsobení práce z domova nebo zkrácení pracovní doby z důvodu zdravotních omezení, která se začínají objevovat již v tomto věku,“ říká HR ředitelka Martina Machová.

Zájem o kratší pracovní dobu potvrzuje mluvčí diskontního řetězce Lidl Eliška Froschová Stehlíková. „Lidé starší šedesáti let jsou u nás obvykle zaměstnaní na hlavní pracovní poměr, ve větší míře ovšem využívají náš benefit v podobě zkrácených úvazků. Ten je kolem 30 až 35 hodin týdně,“ uvádí. 

Starší zaměstnanci jako mentoři i poradci

Jako jednu z největších výhod zaměstnávání lidí v předdůchodovém věku uvádějí firmy jejich zkušenosti, část z nich je využívá jako mentory pro mladší zaměstnance. Potvrzuje to například Miroslav Weiser, personalista jednoho z největších tuzemských zaměstnavatelů – skupiny ČEZ.

„Lidé po padesátce jsou u nás nositeli dlouhodobých znalostí a zkušeností v oboru energetiky. Uchovat tyto znalosti a předávat zkušenosti novým generacím je klíčové pro dlouhodobý a bezpečný chod, zejména s ohledem na jaderné technologie,“ říká. Podotýká také, že počet uchazečů o práci v předdůchodovém věku roste. „ČEZ má v současnosti více než 2600 zaměstnanců starších 50 let. Téměř 130 z nich již dosáhlo důchodového věku,“ doplňuje Weiser.

V Dopravním podniku hlavního města Prahy počet zaměstnanců starších 50 let klesá, od roku 2021 se snížil o více než 400 lidí. Nyní jich pro dopravce pracuje téměř 5800, což je zhruba polovina celkového počtu zaměstnanců. „Ke konci ledna jsme zaměstnávali v pracovním poměru 742 lidí, kterým vznikl nárok na starobní důchod. V roce 2023 nově vznikl pracovní poměr pěti zaměstnancům, kteří měli nárok na starobní důchod,“ přibližuje mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková. Nicméně dodává, že společnost data o věku uchazečů nesbírá.

Přečtěte celý článek