Šéf lékařských odborů na Slovensku: Lockdown jsme měli jen na papíře, na ventilaci se už každý nedostane

2 měsíce starý 15

„Kapacity nemocnic už byly překročené. Lékaři otevřeně hovoří o tom, že ne každý pacient se dostane na ventilaci,“ popisuje kritickou situaci na Slovensku šéf tamních lékařských odborů Peter Visolajský. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz také kritizuje postup slovenské vlády při nákupu ruské vakcíny Sputnik V nebo prosazování léku ivermektin, přestože jeho efekt není prokázaný. V obou případech podle něj politici hodili odpovědnost právě na lékaře.

Rozhovor Bratislava 5:00 3. března 2021

Peter Visolajský spolu se slovenským premiérem Igorem Matovičem (vpravo) | Zdroj: Profimedia

Poměrně nečekaně v pondělí dorazila na Slovensko první dodávka ruské vakcíny Sputnik V a další mají následovat. Nákup ruských vakcín i bez registrace Evropskou lékovou agenturou v únoru prosazoval premiér Igor Matovič, udělení souhlasu vlády k takovému kroku ale zablokovala nejmenší vládní strana Za lidi. Matovič tedy koaličního partnera obešel, což kritizuje i část odborné veřejnosti. Jak nákup ruských vakcín za těchto podmínek vnímáte vy?
Bylo to překvapení hlavně pro slovenské lékaře, nejen pro veřejnost. Letadlo tajně odletělo do Moskvy a dodávka byla předána na košickém letišti, což je velmi nestandardní postup a z mého pohledu marketingová věc. Nepřišlo mi to jako adekvátní a jsme z toho opravdu zklamaní. Třešničkou na dortu pak byl dopis od pana ministra o tom, že za podávání Sputniku a jeho možné nežádoucí účinky odpovídá lékař, který tuto vakcínu podává.

Kdo je Peter Visolajský?

Peter Visolajský je pediatrem Fakultní nemocnice v Nitře, od roku 2012 působí jako předseda slovenského Lékařského odborového sdružení.

Čelíme tedy situaci, kdy pan premiér o vakcíně rozhodl, pan ministr mu to schválil, ale odpovědnost hodili na lékaře. To je naprosto bezprecedentní situace.

Považujete Sputnik V za důvěryhodnou očkovací látku vzhledem k tomu, že nemá schválení od agentury EMA, o které Rusko ostatně ani oficiálně nepožádalo?
My jako lékaři a odborná veřejnost jsme vyzvali výrobce Sputniku, aby o registraci co nejdříve požádali. Tento postup, kdy nepodali žádost o schválení a registraci u Evropské lékové agentury, považuji za velmi zvláštní. Pokud skutečně chtějí zachraňovat životy, ať postupují stejně jako všichni ostatní výrobci. Nepřijde mi to od výrobců této vakcíny fér a jsem pro to, abychom dodržovali pravidla, která máme v Evropě nastavená.

Druhá věc je, že v příštích letech budeme důvěru lidí vůči vakcínám skutečně potřebovat. Už v minulých letech jsme viděli, jaké obrovské problémy způsobila klesající důvěra vůči vakcínám, a pokud by se vyskytl nějaký vedlejší účinek, který by důvěru lidí vůči vakcínám znovu narušil, o to větší problém pak bude mít Slovensko při zvládání pandemie. Myslím si proto, že bychom měli být ve schvalování opravdu velmi zodpovědní.

Slovensko bude očkovat vakcínou Sputnik V. Matoviče kvůli tomu kritizuje opozice i koaliční partneři

Číst článek

Přijde mi to jako obrovské riziko, kdy si zahráváme s důvěrou veřejnosti vůči očkovacím látkám, i když samozřejmě vnímám velice špatnou situaci na Slovensku. Máme obrovský počet úmrtí a chápu, že když jde o život, mohou se dít i nestandardní věci, podávání Sputniku bych ale povolil skutečně jen lidem po jejich výslovném informovaném souhlasu s tím, že si uvědomují všechna rizika. Nemůžeme to ale udělat tak, že to někomu přikážeme a předáme zodpovědnost na lékaře, který s tím ani nemusí souhlasit.

Může se podle vás stát, že lékaři odmítnou Sputnikem očkovat s ohledem na to, jaký postup vláda zvolila?
Ze strany vlády to byl velice nešťastný krok, který očkování vakcínou Sputnik velmi narušil. Rozhodnutí, že odpovědnost nese lékař, který podává vakcínu, není fér. Premiér s ministrem zdravotnictví nemohou přehodit odpovědnost na lékaře, kteří se k tomu ani nemohli vyjádřit. Lékaři navíc dopředu říkali, že chtějí jen registrované vakcíny, které prošly řádným procesem zkoumání bezpečnosti a účinnosti.

Plošné testování byla chyba

Předseda slovenské vlády Matovič obhajuje nákup Sputniku V mimo jiné i špatnou epidemickou situací v zemi. Nemocnice jsou zahlcené a rychle přibývá také obětí, v polovině února se Slovensko dostalo dokonce na vrchol celosvětového srovnání v přibývání počtu zemřelých v souvislosti s nákazou covidem-19. Co vidíte jako hlavní důvod této situace kromě šíření nakažlivějších variant koronaviru, se kterým se nicméně potýkají také ostatní země Evropy?
Nové mutace – hlavně ta britská, která přišla na Slovensko koncem prosince – podle mě slouží trochu jako výmluva. Země, které k pandemii přistupují správně a dobře plní úkoly protiepidemického boje, také mají tyto mutace, ale ne tak katastrofickou situaci jako například Slovensko. V počtu hospitalizovaných i úmrtí na milion obyvatel jsme momentálně nejhorší na světě, což je důsledek nesplněných úkolů, které bylo třeba udělat.

Česko a Slovensko jako ‚problémová dítka‘ Evropy. Jak zvládají nástup nové vlny covidu další okolní státy?

Číst článek

V prosinci se vedla velká debata o uzavření země, vláda ale rozhodla, že lockdown nebude. Přišel až na začátku ledna, ale to už bylo příliš pozdě. V této fázi už lockdown neměl velký účinek, celé se to protahovalo a lidem došla trpělivost, protože neviděli výsledky zavedených opatření. Politici to navíc komunikovali tak, že lockdown na Slovensku nefunguje. To všechno zničilo důvěru lidí vůči zavedeným pravidlům.

Zároveň tu jsou politické strany, podle kterých lockdown není správný a je potřeba otevírat. Hlásají populistické názory, aby získaly procenta voličských hlasů, tím ale celé situaci škodí. Odpovědné chování se tak zcela rozbilo a důsledky vidíme ve slovenských nemocnicích.

Kde tedy udělal Matovičův kabinet největší chyby? Je to právě pozdní přikročení k lockdownu?
Základem úspěchu lockdownu je zavést ho ve správném okamžiku. Pokud k němu přistoupíte při prvotním rozběhu vlny epidemie, může trvat kratší dobu a má daleko větší efekt, než když ho zavedete pozdě. Právě to se stalo na Slovensku, byly tam ale další věci.

Jednou z našich chyb je i to, že jsme se příliš soustředili na antigenní testy. Problémem je, že nezachytíme skutečně všechny pozitivní a zároveň nám to zkreslilo pohled na situaci. Všechny úspěšné země mají plánování boje s pandemií postavené na PCR testech, protože jsou nejpřesnější a nabízejí nejlepší informace o aktuální situaci. My jsme se ale spolehli na antigenní testy a na Slovensku už dnes převažuje názor, že toto byla jedna z chyb.

Dalším problémem je dodržování karantén. Vydáváme obrovské peníze na vyhledávání každého pozitivního a pravidelně testujeme celý stát, ale pak už nás nezajímá, jestli dotyčný dodržuje karanténu. Hlavní hygienik navíc zavedl pro infikované výjimku, že si mohou jít nakoupit potraviny. To byl opravdu šílený krok, který narušil spolupráci s lidmi. Začali to podceňovat a každý pozitivní tak mohl říct policistům na ulici, že si jde jen nakoupit. To je celá série špatných rozhodnutí, na která nyní doplácíme.

Levnější, ale neschválený lék. Nemocnice u svaté Anny v Brně dostala 10 tisíc balení ivermektinu

Číst článek

Co se přesně se na této strategii rozsáhlého antigenního testování ukázalo jako vadné? Je to například to, že člověk s negativním výsledkem získává falešný pocit bezpečí?
Je tu několik důvodů, proč je antigenní testování na Slovensku problém. Antigenní test není sám o osobě špatný, ale musí se používat v situacích, ve kterých je to skutečně vhodné – například před vstupem do práce. Trvá pouhých 15 minut, má tedy své výhody a může být prospěšný. Politici na Slovensku ale rozhodli, že ho budeme používat k plošnému testování jednou za týden, což je naprosto nedostačující. Člověk dostane certifikát o negativním testu, kterým se pak prokazuje po celý další týden, což je absurdní.

To má navíc jistý psychologický efekt – myšlení člověka je pak takové, že je negativní a může jít na návštěvu, podívat se na prarodiče a volně se pohybovat. I sami politici to označili jako „vstupenku na svobodu“, mobilita obyvatel se proto výrazně zvýšila.

Debatuje se proto na Slovensku o tom, že by se tento systém měl změnit?
Názory odborníků zaznívají neustále a otázka antigenního testování se na Slovensku stala politickým problémem. I během posledního setkání s panem premiérem jsme hovořili o tom, že je potřeba to pozastavit a přehodnotit. Testování je totiž finančně i personálně obrovsky nákladné.

Na Slovensku může testy provádět jen lékař nebo sestra, tím pádem si každý týden blokujeme velké množství zdravotních kapacit. Na bedrech to mají samosprávy, tedy obce a města, které pak těžko zvládají ostatní práci. Pro celý stát a společnost je to velmi vyčerpávající akce s velice slabým efektem.

Slovensko zavedlo plošné testování občanů na koronavirus, teď se ale ukazuje, že opatření v boji s pandemií nestačí | Foto: Radovan Stoklasa | Zdroj: Reuters

Nemocnice za hranou kapacit

Podobně jako v Česku si také někteří politici na Slovensku stěžují na to, že lidé zavedená protiepidemická opatření nedodržují. Vnímáte to i vy jako jeden z hlavních kamenů úrazu masivního šíření epidemie?
Situace je u nás v tomto směru velmi podobná, ale lidi bych z toho až tak nevinil. Jejich nedůvěra je důsledkem toho, že jsme tu měli několik týdnů lockdown na papíře spíš než reálný lockdown. Já sám žiju v „černém“ okrese, tedy v tom nejvyšším stupni z hlediska rozšíření nákazy, ale že by mě zastavila hlídka a zkontrolovala výsledek testu nebo očkovací průkaz, to ne.

Konvalinka: Řežeme ránu pomalu a tupým nožem, aby to tolik nebolelo. Musíme víc dupnout na brzdu

Číst článek

Zavedl se tedy lockdown, který ale nebyl kontrolovaný, platilo zde množství výjimek, a tím pádem byl jeho efekt velmi slabý. Na začátku byli lidé odhodlaní to dodržovat a chovali se zodpovědně, ale časem to opadlo, protože neviděli výsledky. Navzdory lockdownu nám v nemocnicích přibývali pacienti, rostl počet zemřelých a do toho se ozývala nešťastná komunikace politiků o tom, že opatření nefungují. Postupně se to začalo sypat, a to hlavně kvůli tomu, že lockdown nebyl nijak kontrolovaný. Lidi pochopili, že když to nebudou dodržovat, nic se jim nestane.

Je tu ale další problém – lidé na Slovensku často žijí v takových podmínkách, že jsou nuceni chodit do práce, i když jsou pozitivní, protože by jinak nezvládali živit rodiny. To se dlouhou dobu neřešilo, podařilo se to změnit až minulý týden, kdy jsme jako odborníci seděli s panem premiérem. Naštěstí se následně přijalo, že nástup do karantény nebo ošetřování dítěte bude kompenzováno do výše příjmů lidí v této těžké situaci.

Jak už jsme zmiňovali, nemocnice se na Slovensku ocitají na hraně kapacit, požádaly proto o pomoc v zahraničí – ostatně podobně jako Česko, kde je situace také nanejvýš kritická. Řekl byste, že se zdravotnictví na Slovensku blíží kolapsu?
Protože jsem předsedou Lékařského odborového sdružení a zastupuji lékaře z nemocnic po celém Slovensku, můžu říct, že kapacity našich nemocnic už byly překročené. Lékaři otevřeně hovoří o tom, že ne každý pacient se dostane na ventilaci a že mnoho starých lidí se do nemocnice vůbec nedostane. Kapacity už jsme tedy překročili a svědčí o tom i počet úmrtí.

‚Další fatální chyba, pomůže jen tvrdý lockdown.‘ Experti kritizují opatření, navrhují zavřít podniky

Číst článek

Je ale třeba říct, že naše zdravotnictví bylo ve velmi špatném stavu už před pandemií covidu-19. Politiky jsme proto dopředu upozorňovali, že Slovensko musí mít v boji s pandemií daleko přísnější opatření, protože naše nemocnice na to nejsou vůbec připravené. Nejsou na takové úrovni jako v České republice nebo jiných zemích. Máme málo lékařů a obrovský problém s nedostatkem sester – od kolegů v Česku vím, že se stejné potíže řeší i v Čechách, ale na Slovensku je to skutečně daleko větší problém. Závidíme České republice, kolik má lékařů, sester a jak má zabezpečené nemocnice. V tomto směru jsme daleko za vámi.

Jak je na tom aktuálně zdravotnictví například z hlediska počtu ventilátorů a dalších prostředků potřebných k léčbě pacientů s covidem?
My tyto přístroje máme, dokonce se na Slovensku vyrábějí, ale jsou odložené, protože nemáme personál. To je obrovský limit. Znám i taková anesteziologicko-resuscitační oddělení, kde je sedm pacientů na ústní ventilaci a jediná sestra. To je pro Českou republiku možná nepředstavitelné – jedna sestra by měla být pro dva pacienty, a ne sedm.

Stejně tak v Česku nebo jinde v Evropě nenastala situace jako na Slovensku, kde nemocnice požádaly krajské krizové štáby, aby uložily pracovní povinnost lékařům mimo nemocnice. To znamená, že pokud má někdo soukromou ambulanci nebo je obvodním lékařem, přišla za ním policie a dala mu do rukou pracovní povinnost, že za tři dny musí nastoupit do nemocnice. Vím dokonce o případu lékařky ze slovenského pohraničí, která pracovala v české nemocnici, kvůli pracovní povinnosti ale musela nastoupit do nemocnice na Slovensku.

Ivermektin a další „zázraky“

Pacientům s covidem lékaři na Slovensku nasazují lék ivermektin, který se obvykle používá jako antiparazitikum, v Česku ale není registrovaný. Například vicepremiér Jan Hamáček by tento lék chtěl pacientům zpřístupnit, postoj odborné veřejnosti je ale nejasný – podle stanoviska Společnosti infekčního lékařství a dalších lékařských sdružení v Česku není možné „formulovat jednoznačné doporučení“ k jeho podávání. Můžete popsat, jaké zkušenosti s ivermektinem lékaři na Slovensku mají?
Momentálně nejsou přesvědčivé důkazy o tom, že by tento lék měl efekt, jaký běžná veřejnost očekává. U léků blokujících množení viru je důležité, aby byly podávané na začátku, kdy se onemocnění teprve rozbíhá. Ve stadiu, kdy se pacient dostane do nemocnice, už jeho zdravotní stav není ani tak o virovém postižení jako o těch následcích. Proto je důležité podávat tyto léky včas, tedy ještě před nemocniční fází.

Bývalý koordinátor očkování popsal praktiky premiéra. ‚Lež neschopného úředníka,‘ reaguje Babiš

Číst článek

Veřejnost od ivermektinu a podobných léků očekává zázraky, nemáme ale jasné údaje o tom, že by skutečně pomáhaly. Pokud by měly takový účinek, jako se píše na facebooku a v médiích, viděli bychom to na počtu úmrtí, ale bohužel nám počet úmrtí neklesá na Slovensku ani v jiných zemích, kde ivermektin víc používají. Také samotný výrobce upozorňuje na to, že nejsou dostatečné důkazy k tomu, aby mohl být široce používaný.

Studie a testy, které proběhly, neukazují přesvědčivé závěry, že by měl nějaký zásadní efekt. Ne všechno, co funguje v laboratoři – jak v medicíně říkáme „in vitro“ – totiž funguje také „in vivo“, tedy u pacienta. Lze předpokládat, že tohle bude případ také ivermektinu.

Vicepremiér Jan Hamáček to nicméně prezentuje tak, že ivermektin „je na Slovensku nasazován velice úspěšně“. Jak rozšířené je tedy mezi slovenskými lékaři jeho podávání?
Úspěch ještě není zdokumentovaný. Všichni na podobnou studii čekáme, zatím je to tedy v rovině předpokladů, že by to mohlo fungovat, výrazný efekt zlepšování pacientů ale nevidíme.

Tohle téma nových „zázračných léků“, jako je ivermektin nebo isoprinosin, u nás bylo politiky podáváno podobně nešťastně. Ministerstvo zdravotnictví to bohužel komunikovalo tak, že umožnilo dovoz léků – cituji – na „léčbu covidu“. My jako lékaři jsme proto pod poměrně velkým tlakem pacientů a jejich příbuzných, kteří to vyžadují, v lékárnách je ale neustále problém tyto léky sehnat.

Lékaři jsou tedy postaveni do situace, kdy ministerstvo schválilo dovoz tohoto léku, ale jeho podání probíhá pouze na odpovědnost lékaře. Ministr to veřejnosti komunikoval tak, že schválil látku „na léčbu covidu“, přestože to není dokázané, a dal signál obyvatelstvu, aby se léku dožadovalo, ale odpovědnost přehodili na lékaře, který to má pacientům předepsat. Čelíme tedy stejné situaci jako v případě Sputniku.

Zanzibar jako ‚zamořený‘ ráj turistů. Ostrov bez restrikcí se stal hitem, teď je Čechům zapovězen

Číst článek

Na závěr by mě zajímal váš názor na nová opatření, která slovenská vláda kvůli nelepšící se situaci znovu zpřísňuje – zavádí povinnost nošení respirátorů v obchodech a v MHD nebo zákaz nočního vycházení. Budou tato opatření vzhledem k rozsahu epidemie dostatečná, nebo se vám už teď jeví tvrdý lockdown včetně uzavření výroby jako nevyhnutelný?
Jsem trochu zklamaný z rozhodnutí vlády, protože nám umírá zhruba stovka lidí každý den, opatření proto podle mě měla přijít dřív. Ale i když vymyslíme nejpřísnější pravidla na světě a lidé je nebudou dodržovat, lockdown zůstane jen na papíře. Klíčové je tedy především to, aby si vláda plnila své povinnosti a vymáhala dodržování pravidel. Za co ji naopak chválím, je pozitivní motivace pro lidi v karanténě, aby skutečně seděli doma a neznamenalo to pro ně existenční problém.

Pokud jde o uzavření podniků, uvědomuji si, že samozřejmě nemůžeme vypnout celý stát. Proto také dlouhodobě navrhujeme zavést testování ve fabrikách za pomoci antigenních testů, ale minimálně dvakrát za týden. Stát by jim mohl testy poskytnout nebo jim dát dotaci, aby si mohly testy nakoupit. To je podle mě zlatá střední cesta, díky které by podniky mohly dál fungovat.

Eliška Kubátová

Zdroj