Šéf rady: Obviněním z plagiátorství se ÚSTR pokouší očernit svého nového ředitele

3 měsíce starý 44

 DVTV

Za úkol mají zkoumat zločiny komunismu a nacismu, jejich spor teď ale část historiků označuje právě za praktiky komunistické Státní bezpečnosti a kádrováků staré doby. 

Na jedné straně sporu stojí dosavadní ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Zdeněk Hazdra se svými poradci z vědecké rady, na druhé většina Rady ústavu, která je nejvyšším orgánem instituce. Podle ní se končící vedení pokouší profesně zlikvidovat kolegu Ladislava Kudrnu nepravdivým označením za plagiátora. Právě on má 1. května nastoupit do čela ústavu jako nový ředitel.

Hazdra se už loni před radními hájil, že obvinění z plagiátorství řešil v reakci na anonymní udání. A že postupoval podle stanoviska vědecké rady, které tehdy řešení zadal a která se usnesla, že je Kudrna plagiátor. Členy této rady navrhuje sám ředitel, rada pak působí jako jeho poradní orgán.

Obvinění z plagiátorství ale Rada ústavu odmítla. Ve výběrovém řízení vypsaném loni ke konci roku následně Kudrnu vybrala novým ředitelem.

Těsně před tím, než se nový ředitel 1. května po Hazdrovi ujme funkce, zveřejnil ÚSTR materiály na svém webu, v nichž jeho vědecká rada označuje Kudrnu za plagiátora. Včetně zvukových záznamů z uzavřených zasedání rady. Prý v odpovědi na žádost o informace neznámého tazatele.

"Je to snaha o očernění pana Kudrny. Tím, že byly materiály zveřejněny na stránkách instituce, je jasné, že to musel schválit někdo z vedení," řekl Aktuálně.cz předseda Rady ÚSTR, vojenský historik Eduard Stehlík.

Končící ředitel Hazdra v úterý odpoledne na dotazy ohledně zveřejnění materiálů nereagoval. Odezva na volání a SMS zprávy nepřišla ani od jeho náměstka Ondřeje Matějky. 

Anonymní udání: Kudrna je plagiátor

Celý spor odstartovalo v prosinci 2020 údajné anonymní udání. Kudrnu, který v ÚSTR pracuje od roku 2008, obvinilo, že se ve své deset let staré a úspěšně obhájené habilitační práci dopustil plagiátorství. Hazdra jej k vysvětlení tehdy nevyzval a pověřil komisi sestavenou ze tří členů své poradní vědecké rady, aby věc prověřila.

Jakub Končelík, Jiří Lach a Libora Oates-Indruchová se skutečně shodli, že v práci nazvané "Bojovali a umírali v Indočíně. První vietnamská válka a Čechoslováci v cizinecké legii" Kudrna téměř doslovně opsal zhruba šest tisíc slov úvodní kapitoly.

Ta byla Kudrnou přiznanou kompilací shrnující konflikt, v němž se příběhy Čechoslováků odehrály. Na rozdíl od stovek následujících stran, kde Kudrna shromáždil výpovědi bojovníků a dosud nezveřejněné archivní materiály.

Citace na konci kapitoly

Při zkoumání komise nejprve nasadila antiplagiátorské programy, které shodu s texty jiných autorů neodhalily. Úvodní kapitolu tak prošla větu po větě ručně.

"Autor nedodržel zásady vědecké práce, v doslovném znění převzal a pod svým jménem přetiskl velmi rozsáhlé pasáže dalších autorů - buď doslovně, nebo s drobnými stylistickými úpravami," napsali členové řediteli Hazdrovi a vědecké radě s tím, že zmíněné části pocházejí z knih trojice autorů.

Jiří Lach, kterého Aktuálně.cz oslovilo, i s několikaměsíčním odstupem na označení nového ředitele za plagiátora trvá. 

"U nás by takhle neprošla ani bakalářská práce. Pokud členové ÚSTR tvrdí, že nejde o plagiát, tak buď nevědí, o čem mluví, nebo to nechtějí akceptovat. Deset procent toho, co Kudrna udělal, by stačilo na vyspělé univerzitě k tomu, aby skončil," řekl Lach, který byl do loňského roku prorektorem Univerzity Palackého v Olomouci. Zároveň odmítl, že by jeho stanovisko bylo účelové.

Ve svém verdiktu komise dokonce doporučila Kudrnu přeřadit na méně odpovědnou práci, informovat Slezskou univerzitu v Opavě, která mu na jejím základě udělila titul docent, a zahájit s ním disciplinární řízení. Nic z toho se dodnes nestalo.

Do celé záležitosti totiž loni v létě vstoupila rada ústavu, postavila se za Kudrnu, plagiátorství označila za vykonstruované, a zvažovala dokonce odvolání ředitele Hazdry. Kromě vojenského historika Eduarda Stehlíka je mezi členy této rady například František Bublan, ministr vnitra z let 2004 až 2006, a Martin Palouš, bývalý poslanec, disident a někdejší velvyslanec v USA.

Kudrna v poznámce na konci kritizované kapitoly sám uvádí, že ji složil z jiných zdrojů. Detailně cituje, z jakých publikací informace čerpal, včetně použitých stran. A ty, z nichž podle komise opisoval, mezi nimi jsou.

To ale komisi nestačilo. "Tím, že nejsou nálezy z archivních zdrojů odlišeny od pasáží převzatých od jiných autorů, vzniká dojem, že celá kapitola je autorovým původním výzkumem," stojí ve stanovisku z dubna 2021, které nyní ÚSTR zveřejnil v podobě odpovědi na žádost o informace neznámého tazatele.

"Je to účelové," reagoval pro Aktuálně.cz Kudrna. 

"Používají naprosto stejné metody jako StB"

Zveřejněné materiály umožnily redakci Aktuálně.cz obvinění z plagiátorství zmapovat. Ve své habilitační práci píše Kudrna o více než dvou tisících československých mladíků, kteří v řadách francouzské cizinecké legie bojovali v první vietnamské válce na přelomu 40. a 50. let. Na jejím základě získal v roce 2011 titul docent. Dostal za ni také Cenu Miroslava Ivanova pro nejzdařilejší publikaci literatury faktu. 

Oponenti práce se za Kudrnu už loni postavili. "Jeden z oponentů se dokonce vyjádřil: Už jsem toho v životě viděl hodně, ale tento způsob jednání vedení ústavu se mi jeví poněkud podivným. Je vidět, že pečlivě studovali historii StB, protože používají naprosto stejné metody," citoval předseda Eduard Stehlík na srpnovém zasedání rady ústavu. I nahrávku z uzavřeného jednání nyní ÚSTR vystavil na web.

Vyšlo tak najevo i to, že dva z oponentů habilitační práce sepsali ostrý protest proti nařčení Kudrny z plagiátorství. Práce je podle nich vynikající. 

"Posuzovatelé pracovali zřejmě na objednávku anonymního udavače (…) Ohrazujeme se proti nactiutrhačnému stanovisku pracovní skupiny, které je zcela v rozporu s dobrými mravy," uvedli společně profesor Univerzity obrany František Hanzlík a profesor Univerzity Karlovy Milan Hlavačka. Kudrna podle nich mapuje bílá místa české historie, za což opakovaně získává ocenění a obvinění je naopak pokusem o účelovou likvidaci.

Šéf rady ústavu: K žádnému plagiátorství nedošlo

Také Stehlík je přesvědčen, že se Kudrna plagiátorství nedopustil. Podle jeho slov předložil přelomovou práci, postavenou na archivním materiálu a osobních svědectvích účastníků vojenského tažení.

"Řešený problém u práce, která má 400 stran, je úvodní kapitola. Vznikla jako kompilační na žádost nakladatele těsně před vydáním. Že je kompilační, bylo sděleno i habilitační komisi. Přesto u ní autor uvádí v poznámkovém aparátu přesně stránky materiálů, z nichž čerpal," řekl ostatním členům rady ústavu.

"Byl jsem naprosto šokován formulacemi, které obsahuje posudek tří členů vědecké rady. Formulace jsou vysloveně urážlivé a osobního charakteru," upřesnil s tím, že by ředitel měl zvážit odvolání hodnotitelů z vědecké rady. Připomněl také, že v nedávné minulosti sám čelil obvinění z plagiátorství. V roce 2019 jej nařkl historik Jiří Fidler, že nedostatečně citoval jeho práce. Nezávislá komise to ale vyvrátila.

S názory svého předsedy většina radních souhlasila. "Plagiátor je ten, kdo někomu ukradne duševní vlastnictví. A to kolega Kudrna v žádném případě neudělal," řekl radní Vojtěch Šustek, historik a archivář z Archivu hlavního města Prahy.  

"Celý případ mi připadá absurdní. Já tam žádné plagiátorství nenalézám. Uniká mi motiv anonymního udání, které zpochybnilo jeho dnešní kompetenci," prohlásil radní Martin Palouš a postup komise označil za skandální. "Ti tři lidé se chovali jako kádrováci z minulé doby," dodal. Radní Jiří Liška, někdejší místopředseda Senátu za ODS, zase označil záležitost za "strašný podraz".

Ne všichni radní ale měli stejný postoj. "Sedím na půdě ÚSTR a najednou děláme puč," uvedl rozrušeně radní Jiří Junek, ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě a bývalý poslanec za KDU-ČSL v narážce na debatu o možném odvolání ředitele Hazdry.

K tomu nakonec radní nepřistoupili. Počátkem prosince ale vyhlásili výběrové řízení na nového ředitele ústavu. Odůvodnili to tím, že po osmi letech potřebuje instituce změnu. Letos v březnu pak radní zvolili v tajném hlasování Kudrnu. Proti němu kandidoval právě Hazdra a další zájemci. 

Stehlík uvádí, že postup dosavadního vedení ústavu proti Kudrovi na jeho rozhodování o novém řediteli u něj vliv neměl. "Rozhodoval jsem se podle kvality koncepce, kterou předkládal každý uchazeč. A také rozhodovalo, jak který uchazeč zohledňoval složitou situaci, kdy instituce nemá šest let svoje sídlo," sdělil Aktuálně.cz v narážce na rekonstrukci budovy v Praze 3. Ta byla zahájena v roce 2017, nezdařila se, a její okolnosti prověřovala policie.

Dosavadní ředitel: Nikdo z nás nechtěl poškodit kolegu Kudrnu

Dosavadní šéf instituce Hazdra s Aktuálně.cz v úterý nekomunikoval. Na loňském letním zasedání rady ale odmítl, že by se snažil Kudrnu poškodit.

"Kauza je nepříjemná pro všechny zúčastněné. Rozhodně nikoho z nás netěší, že jsme se věcí museli zabývat. Nikdo z nás nechtěl poškodit kolegu Kudrnu," konstatoval. Pracovní skupinu, která označila Kudrnu za plagiátora, podle něj nevybíral sám, ale vybrala ji vědecká rada. A to, že nakonec i samotná vědecká rada věc označila za plagiátorství, prý nemohl ovlivnit.

Sám před radními označil Kudrnův postup za "chybnou práci se zdroji" a "ojedinělé pochybení", kvůli čemuž prý nesahal k žádnému postihu. Radním také řekl, že nemá zájem věc zveřejnit, protože by to mohlo poškodit jméno instituce. Proč se nyní veškeré materiály přesto na webu ve zcela neanonymizované podobě ocitly, není jasné.

Podle předsedy rady ústavu Stehlíka vystavil na web citlivé osobní informace, což může být trestné. Radní se dle něj sejdou ve středu a situaci budou řešit. "Je možné, že přistoupíme k trestnímu oznámení na neznámého pachatele, přestože jsme přesvědčeni, že víme, o koho se jedná," prohlásil Stehlík.

Zdroj