Šéfové Googlu, Twitteru a Facebooku stanuli před Kongresem kvůli útoku na Kapitol

5 měsíce starý 12

Schůze s trojicí manažerů se nesla ve velmi nepřátelském duchu, uvádí deník Financial Times. Mnozí američtí politici věří, že lednový útok na Kapitol byl zlomovým okamžikem, který by měl vést k větší kontrole provozovatelů digitálních platforem. Na úvod slyšení byla šéfům korporací položena otázka: „Cítíte se odpovědný za události ve Washingtonu?“ Všichni dotazovaní se nicméně zdráhali odpovědět jednoslovným ano, nebo ne, jak po nich Kongres požadoval.

Zuckerberg nakonec svoji odpovědnost popřel. „Ta leží na lidech, kteří porušili zákon a také na těch, co šířili nenávistný obsah, včetně bývalého prezidenta Trumpa,“ uvedl spoluzakladatel a šéf Facebooku. Zároveň z vytvoření současné polarizace americké společnosti obvinil politiky a tradiční zpravodajská média. Přiznal nicméně, že Facebook musí efektivněji potírat konspirační teorie a dezinformace šířené na jeho sociálních sítích.

Jako jediný z trojice rovněž souhlasil s provedením určitých reforem v digitální komunikaci, ačkoliv zdůraznil, že dezinformace tvoří jen nepatrný zlomek z veškerého obsahu dostupného na sítích. Jeho firma prý aktuálně spolupracuje s 80 organizacemi, které falešné informace potírají a samotný Facebook například odstranil už 12 milionů příspěvků, obsahujících zavádějící tvrzení o koronaviru.

Dorsey hovořil smířlivěji než Zuckerberg a uznal, že Twitter udělal v minulosti chyby. Varoval ovšem před radikálními zásahy do obsahu na sociálních sítích. „Ani vláda, ani soukromá společnost by neměly být arbitry pravdy,“ řekl Dorsey. V podobném duchu se vyjádřil i Pichai. Ředitel Googlu prohlásil, že regulace technologických gigantů „může mít nezamýšlené následky a poškodit svobodu projevu.“

Kongres přesto momentálně zvažuje zrušení takzvané části 230 amerického zákona z roku 1996, která říká, že američtí provozovatelé sociálních sítí nenesou právní odpovědnost za obsah, který na jejich platformy nahrají uživatelé. Většina zákonodárců též požaduje, aby byly firmy transparentnější v používání svých algoritmů. 

List Financial Times upozorňuje, že technologičtí giganti upadli v nemilost u obou hlavních politických stran v USA. Zatímco demokratům vadí především šíření dezinformací o pandemii a regulérnosti posledních prezidentských voleb, na základě mínění republikánů mají sociální sítě tendenci cenzurovat konzervativní názory, nemluvě o blokaci exprezidenta Trumpa. Trojice manažerů tudíž nepochybně nebyla v Kongresu naposledy.

Dosavadní šetření odhalilo, že mnozí z účastníků washingtonských nepokojů se zmobilizovali prostřednictvím sociálních sítí. Konkrétně Facebook během listopadových voleb v USA nijak nezasáhl proti 267 skupinám a stránkám, které prokazatelně šířily nenávist a oslavovaly násilí. Dohromady měly 32 milionů sledujících. Během loňského roku výrazně narostl i počet konspiračních teorií a falešných zpráv o koronaviru a očkování.   

Podle britského deníku The Guardian nicméně řadě politiků zkrátka jen vadí, že společnosti ze Silicon Valley začínají být příliš velké a mocné a současná pandemie jejich dominantní postavení na trhu ještě více zvýraznila. 

Trump se zastal demonstrantů

  • O útočnících na americký Konges v pátek promluvil také bývalý prezident Spojených států Donald Trump, který je obviňován, že demonstranty k jejich počínání vyprovokoval, za což mu byly zablokovány účty na sociálních sítích.
  • Podle Trumpa většina z protestujících nepředstavovala pro přítomné zákonodárce žádnou hrozbu. 
  • Americká policie a soudy prý nyní perzekuují jeho příznivce, zatímco levicovým demonstrantům se nic nestane.
  • Při lednových nepokojích zemřelo pět osob, včetně policejního strážníka.
Zdroj