Senát vrátil poslancům novelu exekucí. Odborníci upravenou verzi chválí, exekutoři ne

1 měsíc starý 8

 Shutterstock

O nutnosti změn v exekučním řádu se mluví už dlouho, první čtení novely bylo ve sněmovně 6. listopadu 2019. V půlce dubna poslanci novelu, která mezitím doznala různých změn, schválili. Řada z nich ale po skončení hlasování uvedla, že je zděšena výsledkem. Ve čtvrtek řešil novelu Senát a vrátil ji zpět do sněmovny s pozměňovacími návrhy.

Přijatá senátní verze novely exekučního řádu představuje oproti té poslanecké čtyři klíčové úpravy.

  • Předloha zavádí šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor zastavil bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Bezvýsledné exekuce by se měly zastavovat, a to s účinností už od 1. ledna 2023 místo původně poslanci schváleného roku 2028.
  • Dále senátoři opravili omyl, ke kterému při hlasování ve sněmovně došlo, a sice navrácení "správného" znění návrhu, které bude dlužníkovi umožňovat přednostní splácení jistiny před úroky a penále z dluhu. Z vymožených peněz by se měla nově splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. 
  • Opravili také takzvané milostivé léto týkající se veřejnoprávních dluhů. V případě jednorázového zaplacení dlužné jistiny veřejnoprávnímu věřiteli, nejčastěji u zdravotních pojišťoven a u obcí, odpustí dlužníkovi penále a úroky. 
  • Úpravy se dočkaly i mobiliární exekuce - došlo k dopracování úpravy pravidel provádění mobiliárních exekucí. Ty by se měly týkat jen fyzických, nikoli právnických osob. Zpeněženy by mohly být luxusní věci, například šperky nebo sbírky obrazů. Podle sněmovní verze by dlužník mohl odvrátit prodej movitých věcí v případě, že by nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradil aspoň 1500 korun.

"Díky Senátu jsme napravili jednu z největších absurdit exekučního systému. Tedy že lidé nejdříve splácí stále rostoucí úroky a penále a až poté původní dluh. Zároveň je příslibem odbřemenění systému od statisíců historických nevymahatelných exekucí. Budeme se tak konečně moci po dvaceti letech vypořádat s dopady temných praktik, které byly běžné ještě v nedávné minulosti. Za tuto změnu jsme nesmírně rádi," komentuje Radek Hábl, šéf Institutu prevence a řešení předlužení.

Kritizuje naopak to, že došlo k vypuštění povinné zálohy při zahájení exekučního řízení, jejímž smyslem bylo zabránit zahajování zbytečných exekucí, u kterých je dopředu jasná mizivá šance na vymožení dluhu.

"Zavedení teritoriality s principem jeden dlužník, jeden exekutor, na nátlak klubů ANO a ODS neprošlo. Spolu s regulačními mechanismy tak zavedení místní příslušnosti, aby se zabránilo monopolizaci exekučního trhu velkými exekutorskými úřady, zůstává úkolem pro budoucí vládu. Teritorialita je sice klíčovou změnou pro změnu exekučního systému, ale když se na to ale podíváme pragmaticky a započteme to, že nemá podporu ve sněmovně, trvání na ní by ohrozilo ty pozitivní změny Senátu," doplnil Hábl. 

Podobně reaguje také Josef Karlický, vedoucí organizace Rekonstrukce státu. "Schválení novely exekučního řádu v Senátu s důležitými pozměňovacími návrhy vnímáme jako významný úspěch. Teď bude zásadní, aby tyto změny potvrdila i sněmovna. Shoda na řešení systému exekucí do budoucna v podobě teritoriality a koncentrace exekučních řízení se bohužel nenašla. Zaznělo však alespoň mnoho příslibů, že se o to senátoři budou dále pokoušet," uvedl Karlický.

Zavedení teritoriality dlouhodobě podporuje i Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.

Velký problém mají ale exekutoři s tím, že by za bezvýsledné exekuce nedostali zaplaceno. Hodlá dokonce podat žalobu k Ústavnímu soudu, pokud by byla novela v tomto bodě schválena.

"Jeden z návrhů, které na poslední chvíli vzešly z jednání senátních výborů, se týká zániku nároku soudních exekutorů na úhradu nákladů exekuce, bude-li exekuce zastavena pro nemajetnost povinného. Šokuje nás, že myšlenka, že by exekutor po šesti letech práce neměl nárok ani na úhradu minimálních nákladů exekuce, vůbec někoho napadne," říká prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík a dodává: "Zkuste si představit, že odvádíte několik let řádně svou práci a následně zákonodárci rozhodnou, že nedostanete zaplaceno takřka nic, resp. pouze desetinu původní odměny."

Poslanci budou o senátní verzi hlasovat v půlce července. 

Zdroj