Senátní volby 2024: Termíny, kde se v Česku volí, co hlasovací lístky, pravidla

před 11 měsíce 164

Volební rok 2024 zahrnuje i výběr třetiny senátorů, tedy obsazení 27 míst v horní komoře. Před dvěma lety se o pozici člena Senátu ucházelo 238 osobností. 

Volební rok 2024 zahrnuje i výběr třetiny senátorů, tedy obsazení 27 míst v horní komoře. Deník odpovídá na související otázky | Foto: ČTK

V Praze se bude volit v obvodech, kde před šesti lety zvítězili bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer (ten bude obhajovat mandát v Praze 2 tentokrát za Piráty, stejně jako Lukáš Wagenknecht v Praze 8).

Za vsetínský obvod je senátorem Jiří Čunek, za Brno-město ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Za obvod Náchod zasedá v horní komoře hradecký hejtman Martin Červíček, který tak možná půjde na podzim do dvojí obhajoby. K nejdéle sloužícím senátorům patří sociálnědemokratický starosta Bohumína Petr Vícha, který byl poprvé zvolen v roce 2006. Devět křesel obhajuje ODS.

Senátoři letos vyvolali rozruch. Neschválili totiž Istanbulskou úmluvu: 

Domácí násilí. Ilustrační snímek

Senát neschválil Istanbulskou úmluvu. Ministr Dvořák: Mezinárodní ostuda

V současném Senátu mají většinu zástupci vládních stran. Občanští demokraté mají třiadvacet senátorů, STAN patnáct, KDU-ČSL jedenáct, TOP 09 sedm a Piráti dva, celkem tedy 58 z 81 křesel. Nejsilnější opoziční hnutí ANO má v Senátu šest politiků, SPD žádného.

Definitivní kandidátky budou strany teprve projednávat.

Volební účast bývá slabá. V roce 2018 (tedy ve stejných obvodech jako letos) činila v prvním kole 42,26 procenta, ve druhém pouhých 16,49 procenta.

Volby do třetiny Senátu 

Kdy se volí?
Termín ještě nebyl vyhlášen, ale první kolo se vždy koná ve stejné dny jako krajské volby. Pravděpodobně by se tedy mohlo volit takto:

  • První kolo v pátek 4. října 2024 od 14.00 do 22.00 hodin a v sobotu 5. října od 8.00 do 14.00 hodin.
  • Druhé kolo v pátek 11. října 2024 od 14.00 do 22.00 hodin a v sobotu 12. října od 8.00 do 14.00 hodin.

Kdo může být senátorem?

Senátorem se může stát každý občan České republiky, který má volební právo a dosáhl věku 40 let. Kandidáty navrhují politické strany nebo hnutí. O funkci senátora se mohou ucházet i nezávislí uchazeči. Podmínkou je složení kauce ve výši 20 tisíc korun. Senátor nemůže být současně prezidentem, poslancem nebo soudcem, může ovšem zastávat post ministra, starosty nebo hejtmana.

Někdy se o Senátu říká, že je komorou regionů, neboť je v ní velké množství obecních a krajských zastupitelů. K nejvýraznějším patřil Jaroslav Kubera, který byl dlouholetým primátorem Teplic.

Senátoři jsou v České republice voleni na šest let, a to dvoukolovým většinovým systémem s jednomandátovými obvody. Pokud žádný z kandidátů v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu hlasů, koná se obvodu po týdnu druhé kolo.

Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola.

Kdo může volit do Senátu?

Senátory může volit občan České republiky, který aspoň v druhém kole volby dosáhl 18 let a není nesvéprávný k výkonu volebního práva.

Jak volit?

Občané z daného volebního obvodu dostanou do schránek lístky se jmény kandidátů, ale pouze před prvním kolem volby. V případném druhém kole dostanou lidé lístky se jmény dvou postupujících finalistů až ve volební místnosti. V senátních volbách se nekroužkuje ani nekřížkuje. Volič vybraný hlasovací lístek se jménem jednoho kandidáta v obálce vloží do volební urny.

Volič hlasuje ve volební místnosti na území obce či města, ve kterém má trvalý pobyt a je zde zapsán ve stálém seznamu voličů. V daném obvodě ale může hlasovat s voličským průkazem v jakékoli volební místnosti.

Předsedou Senátu je Miloš Vystrčil. Co zaznělo v jeho adventním projevu? 

Adventní projev Miloše Vystrčila, 18. 12. 2023

Šéf Senátu Vystrčil vyzval ke smířlivosti. Varoval před oslabováním demokracie

Zažádat o voličský průkaz je možné ode dne vyhlášení termínu voleb, a to osobně, písemně s úředně ověřeným podpisem nebo prostřednictvím datové schránky. Písemná a elektronická žádost musí být doručena úřadu nejpozději do sedmi dnů před termínem voleb, osobně lze zažádat nejpozději dva dny před volbami.

Do Senátu je možné volit pouze na území České republiky.

Vítězem za daný obvod se stává kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Toho může dosáhnout již v prvním kole, častější je však případ, kdy dva kandidáti s nejvíce hlasy postupují do druhého kola.

Plat a příspěvky

Měsíční hrubý plat senátora včetně náhrad činí 102 400 korun.

Předseda výboru bere 144 100 korun, místopředseda Senátu 195 300 korun a předseda horní komory 274 900 korun. K tomu jim ještě náležejí náhrady.

Státní příspěvek na mandát senátora činí ročně 900 000 korun.

Limit na financování senátní kampaně činí 2,5 milionu korun.

Kdo v České republice tvoří zákony

Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu České republiky tvoří zákonodárné sbory státu. Jsou voleny na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, 200 poslanců poměrným jednokolovým systémem, 81 senátorů (každé dva roky třetina z nich) většinovým dvoukolovým systémem.

Předsedou Senátu je od roku 2020 Miloš Vystrčil (ODS). Prvním místopředsedou je Jiří Drahoš (STAN) a další tři místopředsedové jsou Jiří Oberfalzer (ODS), Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a Tomáš Czernin (TOP 09).

Z historie Senátu

Ústava ČR, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 1993, svěřila zákonodárnou moc Parlamentu České republiky. Senát je ústavní institucí trvalou, nemůže být rozpuštěn a každé dva roky je z jedné třetiny obnovován.

Senát sídlí na Malé Straně v Praze, ve Valdštejnském, Kolovratském a Malém Fürstenberském paláci.

Jak dopadly senátní volby v roce 2022? Podívejte se, kdo se stal senátorem: 

Vítězové senátních voleb 2022

Toto jsou noví čeští senátoři: Přehled všech vítězů senátních voleb 2022

První volby do Senátu byly vyhlášeny v roce 1996 a 18. prosince téhož roku se v Hlavním sále Valdštejnského paláce konala Ustavující schůze Senátu. Řídil ji doyen senátorského sboru Jaroslav Musial. Prvním předsedou Senátu byl zvolen Petr Pithart.

Slib senátora

Ústavou předepsaný slib senátoři po zvolení skládají na ustavující nebo první schůzi, které se po volbách zúčastní. Odmítne-li někdo slib složit nebo ho složí s výhradou, jeho mandát zanikne. Slavnostní akt probíhá tak, že celý slib přednese jeden, zpravidla nejmladší, senátor. Další senátoři pronesou slovo „slibuji,“ a podají ruku předsedovi Senátu nebo předsedajícímu schůze. Složení slibu pak senátor stvrdí svým podpisem.

Znění slibu:
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“

Cesta zákona od schválení po zveřejnění

Senátoři hlasují o všech zákonech, které prošly Poslaneckou sněmovnou, kromě zákona o státním rozpočtu. Projednat je musejí do 30 dnů od jejich postoupení. Mohou je přijmout, zamítnout nebo vrátit dolní komoře s připomínkami. Poslanci v takovém případě o návrhu hlasují znovu.

Mohou ho schválit v senátním znění, nebo v původní podobě, k čemuž potřebují nejméně 101 hlasů.

Zákonodárnou iniciativu má vláda, jednotliví poslanci i jejich skupiny, Senát jako celek a krajská zastupitelstva. Po projednání (ve výborech a na plénu ve třech čteních) a schválení Poslaneckou sněmovnou zákon postupuje do Senátu, který ho může vrátit s úpravami. Poté je zákon postoupen prezidentu republiky, kterému Ústava umožňuje vrátit ho do Poslanecké sněmovny (tzv. suspenzivní veto), s výjimkou zákonů ústavních. Pokud je zákon vrácen, hlasuje o něm opět Poslanecká sněmovna. K přehlasování veta je zapotřebí dosáhnout nadpoloviční většiny všech poslanců.

Právo být offline. I to plánuje zakotvit do Ústavy skupina senátorů:

Skupina 17 senátorů chce do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků.

Bez sítí či internetu. Část senátorů chce do Ústavy zakotvit právo být offline

K přijetí ústavních zákonů včetně změny Ústavy ČR je potřeba třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

V případě schválení je zákon podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, prezidentem republiky a předsedou vlády a následně vyhlášen ve Sbírce zákonů České republiky.

Senátoři také schvalují návrhy prezidenta republiky na členy Ústavního soudu nebo Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Přečtěte celý článek