před 3 týdny
41
Na začátku června si občané všech unijních států vyberou své zástupce do Evropského parlamentu. Češi budou vybírat 21 poslanců a již nyní je zřejmé, že se česká delegace výrazně promění.
Některé výrazné tváře končí – namátkou vlivné europoslankyně zvolené za hnutí ANO Dita Charanzová a Martina Dlabajová, dlouholetý europoslanec ODS Jan Zahradil nebo Jiří Pospíšil z TOP 09. K zisku mandátu mají naopak nově nakročeno třeba lídři hnutí STAN Danuše Nerudová a Jan Farský.
Volby budou o výběru zástupců, kteří budou dalších pět let spoluutvářet evropskou legislativu, jež tu tuzemskou ovlivňuje ve velké míře. Kandidující politické strany – a platí to také pro hlavní favority voleb – ale důležitost nadcházejícího klání popisují jinak.
Z jedné strany od koalice Spolu zní, že se Česko stane „pod Babišem a Okamurou evropskou periferií v zájmové zóně Ruska“. Z druhé strany zase Andrej Babiš opakovaně burcuje, že jde o poslední šanci, jak „vyhnat ekofanatiky a vítače“.
Právě tato dvě uskupení mají podle průzkumů reálnou šanci volby vyhrát. Spolu na ANO nicméně podle tří různých šetření viditelně ztrácí.
Letos navíc platí, že i když eurovolby nejsou největším tahákem, jsou extrémně důležité pro hlavní domácí politické strany a hnutí. Výborný výsledek může některé z nich nakopnout, naopak propadák například koalice Spolu může vést k velkému napětí ve zbytku volebního období a je otázka, zda by nevedl i k postupnému rozvolnění koaliční spolupráce.
I z toho důvodu bude zásadní, jak se komu povede. Rozebíráme klíčové faktory, které o výsledku voleb a o dopadech na jednotlivé strany rozhodnou.
1. „Faktor Nerudová“
Přesněji řečeno faktor
