Šestadevadesátiletá sekretářka z koncentráku odmítla vypovídat

2 měsíce starý 46

Furchnerová pracovala v lágru poblíž Gdaňsku od června 1943 do dubna 1945 jako sekretářka, písařka a stenotypistka. Podle obžaloby vyřizovala veškerou korespondenci pro velitele SS Paula Wernera Hoppeho.

Psala příkazy k deportacím do Osvětimi a popravám, které jí diktoval Hoppe. V táboře nacisté zavraždili 65 tisíc lidí, z toho 28 tisíc Židů.

U soudu mlčela

Kolem půl deváté v úterý ráno ji podle televize SAT 1 vyzvedla sanitka v domově důchodců v Quickbornu poblíž Hamburku a odvezla k soudu do téměř 45 kilometrů vzdáleného Itzehoe.

Několik sester z oddělení geriatrie ji chránilo přikrývkami, když opouštěla areál domova.

Téměř bez hnutí si v soudní síni vyslechla na vozíčku dvacetiminutové čtení obžaloby prokurátorkou Maxi Wantzenovou, zatímco se opakovaně chytala za obličej a ukazováčky se dotýkala rtů.

Podle obžaloby Furchnerová, která si zakrývala hlavu šátkem a obličej skrývala za slunečními brýlemi a rouškou, „věděla o všech záležitostech v táboře“ a byla „podrobně informována o zabíjení, včetně zplyňování“.

Obviněná, kterou doprovázela zdravotnice justiční lékařské služby, pouze potvrdila informace o své osobě a jinak se nevyjádřila.

Její advokát Wolf Molkentin postaví obhajobu na tvrzení, že není jasné, zda věděla, jaký osud čekal lidi deportované do koncentračních táborů.

K prvnímu slyšení se měla dostavit 30. září. Odešla z domova v Quickbornu, objednala si taxi a nechala se odvézt na stanici metra Norderstedt Mitte.

Po dvou hodinách na útěku ji policie objevila a od té doby musela na levé ruce nosit elektronický náramek, který měla v soudní síni.

Česká stopa

Furchnerová, jež se vdala za SS-Unterscharführera Heinze Furchnera, dvakrát vypovídala jako svědek, v letech 1954 a 1962, o své roli ve Stutthofu.

V roce 1954 vypověděla, že veškerá korespondence s hlavní hospodářskou správou SS prošla přes její stůl v kanceláři v prvním patře správní budovy, vzdálené asi 180 metrů od „appellplatzu“.

„Je to vražedkyně od psacího stolu,“ má jasno 83letý Josef Salamonovic, jeden z 11 spolužalobců.

Žije v desátém vídeňském obvodě, ale narodil se v Moravské Ostravě.

„Mou rodinu odvezli z pražského nádraží Bubny.Prošel jsem ghettem v Lodži, Osvětimí a jako šestiletý jsem se shledal s matkou ve Stutthofu. Budu svědčit, dokud budu moci,“ řekl týdeníku Der Stern.

Zdroj