Chtěli byste pro partnerku náušnice s kameny v barvě jejích oči? Nebo toužíte po extravagantním prstenu s přírodním drahokamem? Zákazníci zlatníka Viktora Švédy z Hradce nad Moravicí mají různá přání a on jim je dokáže splnit. Původně se přitom vyučil zámečníkem a pracoval spíš s nerezem a železem, než později převzal šperkařskou dílnu po rodičích.
Viktor Švéda používá ke své práci speciální přístroje | Foto: Deník/Radim Šlezingr
Třiačtyřicetiletý Viktor Švéda vyrábí šperky na zakázku ve své dílně pod zámkem v Hradci nad Moravicí. Jako zakázkový zlatník dokáže vyrobit prakticky jakýkoliv šperk podle přání zákazníků. Nejčastěji jsou to snubní a zásnubní prsteny, náušnice, ale také přívěsky, řetízky nebo náramky. O jeho šperky je zájem také v zahraničí.
Viktor Švéda je třetí v generaci zlatníků. Tomuto řemeslu se věnoval už jeho děda, on sám sbíral první zkušenosti v dílně svých rodičů a později se začal tímto rodinným řemeslem živit. Původně se vyučil zámečníkem, což dnes hodnotí jako skvělou volbu.
Podnikatelka dělá z drátků originální šperky. V dračím oku měla i pravé diamanty
„Celá zlatnická práce, kterou dělám, je obrovsky spojená s různými železnými přípravky. Takže pro mě to je taková devíza, že nejsem vyučený zlatník, ale mám základ práce se železem, jako je svařování, různé spojování a válcování materiálů. To všechno jsem se naučil a dnes se mi to hodí,“ pochvaluje si získané zkušenosti z jiného oboru.
I když k zlatnickému řemeslu přičichl už téměř před třiceti lety v dílně svých rodičů, sám se začal šperkařskou tvorbou živit teprve před devíti lety. Mezitím pracoval v umělecké kovárně, v zámečnické dílně nebo ve firmě stavěl nákladní speciály. Tam se naučil velice dobře svařovat jak nerez, tak hliník či železo. Právě spojování materiálů je podle něj ve zlatnické profesi velice důležité a získané dovednosti se mu hodí.
Viktor Švéda používá ke své práci speciální přístrojeZdroj: Deník/Radim Šlezingr
Svého rozhodnutí, že po rodičích převezme šperkařskou dílnu, ani v nejmenším nelituje. Dělá práci, která ho baví a o zákazníky nemá nouzi. „Já nemám žádné internetové stránky. Nikdy jsme ani s rodiči neměli billboardy, reklamu v novinách, nic takového, protože v tomto oboru je reklama založena na spokojeném zákazníkovi,“ vysvětluje.
Proto do jeho dílny často přicházejí lidé, kterým jeho služby doporučil někdo jiný. Ke své propagaci využívá pouze sociální sítě, kde se může svými šperky pochlubit a zároveň může komunikovat se zákazníky, kteří se na něj obracejí také s žádostmi o opravu šperků.
Jedinečné šperky
Když vyrábí zakázkové šperky, snaží se, aby byly v nejvyšší kvalitě a jedinečné. Proto je neosazuje obyčejnými kubickými zirkony, ale pravými kameny. Běžně tak pracuje s diamanty, safíry nebo rubíny, které nakupuje přímo od těžařů z Afriky či Austrálie. Pak si je nechává vybrousit podle vlastních požadavků. Šperky nakonec opatřuje certifikací – jakýmsi rodným listem o pravosti původu.
Jeho svíčky voní jako klasické parfémy. Podnikatel by rád vybudoval impérium
Ve své dílně má také prodejní pult, takže pokud někdo spěchá a shání šperk na poslední chvíli, nemusí odejít s prázdnou. „Mám tady samozřejmě pod pultem věci, které nakupuji jinde. Většinou muži nechávají nákup na poslední chvíli. Proto mám i takovou tu klasiku, řekněme konfekční šperky, které si mohou koupit hned. A když budou chtít třeba později požádat přítelkyni o ruku a budou mít na to více času, tak samozřejmě můžeme vyrobit šperk na míru,“ říká.
Co však zákazníci v jeho dílně nenajdou, jsou šperky z chirurgické oceli. Hradecký řemeslník má totiž zásadu, že zlatník by neměl vyrábět šperky ze železa. A na otázku, jestli zaznamenal nějaký nový trend v přáních zákazníků, Viktor Švéda odpovídá, že ano. Je to návrat žlutého zlata.
Viktor Švéda používá ke své práci speciální přístrojeZdroj: Deník/Radim Šlezingr
„Letos je takový zlomový rok, kdy shodou okolností mladí lidé, kteří ke mně přicházejí, mi nejednou řekli, že chtějí samozřejmě žluté zlato, protože zlato je přece žluté. Takže pokud to není nějaká anomálie, tak se to z toho bílého zlata, které bylo velmi oblíbené posledních deset patnáct let, pomalinku začíná překlápět zase na tu klasickou žlutou,“ dodává.