Slovenské prezidentské volby: Termín, průzkumy, kandidáti

• Termín voleb na Slovensku 2024
• Kandidáti na prezidenta Slovenska 2024
• Volební průzkumy 2024
• Volební témata 2024
• Volební systém prezidentských voleb
• Jak volit z Česka?
• Volební účast na Slovensku
• Volební mapa: Jak dopadly předchozí volby?
• Výsledky voleb
• Slovenští prezidenti (od rozdělení federace)

Termín voleb: Kdy budou prezidentské volby na Slovensku

Termín slovenských prezidentských voleb 2024 vyhlásil na začátku ledna předseda Národní rady Peter Pellegrini, který je také jedním z kandidátů na slovenského prezidenta. Volby se konají:

• v sobotu 23. března 2024.

Pokud nebude nový prezident Slovenska zvolen v prvním kole, uskuteční se o dva týdny později druhé kolo voleb. Termín případného druhého kola připadá na sobotu 6. dubna 2024. Od roku 1999, kdy se na Slovensku koná přímá volba prezidenta, muselo o vítězi vždy rozhodovat druhé kolo.

Kandidáti na prezidenta: Kdo chce být nový prezident Slovenska

Prezidentských voleb na Slovensku se mohou zúčastnit:

• kandidáti s podporou nejméně 15 poslanců Národní rady,
• kandidáti s podporou alespoň 15 tisíc slovenských občanů s právem volit.

Návrhy na kandidáty bylo možné odevzdat do 30. ledna 2024 předsedovi Národní rady, který měl povinnost do 14 dnů od doručení návrhu nechat přezkoumat, zda návrh splňuje zákonné podmínky. Kandidovat na prezidenta může každý občan Slovenska, který je v den volby starší 40 let a má v zemi trvalý pobyt.

Kdo se volby prezidenta zúčastní v roce 2024?

Čtěte speciál: Kandidáti na slovenského prezidenta 2024 >>>

Ivan Korčok

• Politik a diplomat
• Datum narození: 4. dubna 1964
• Nominace: Podpora občanů

Bývalý ministr zahraničních věcí ve vládě Igora Matoviče a poté Eduarda Hegera. Do obou vlád byl nominovaný stranou Svoboda a Solidarita (SaS) jako nestraník. Dříve Korčok působil jako slovenský velvyslanec v Německu a USA. Kandidaturu na prezidenta oznámil loni v srpnu. V listopadu ohlásil, že nasbíral potřebný počet podpisů od slovenských občanů. Podporu Korčokovi vyjádřila kromě SaS i hlavní opoziční strana Progresivní Slovensko (PS) vedená Michalem Šimečkou.

Ján Kubiš

• Politik a diplomat
• Datum narození: 12. listopadu 1952
• Nominace: Podpora občanů

Také Kubiš je bývalým ministrem zahraničních věcí, působil ve vládě Roberta Fica mezi lety 2006–2009. Zastával i pozici velvyslance Slovenska při OSN či generálního tajemníka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). O svém záměru kandidovat na prezidenta informoval Kubiš loni v létě. Zároveň uvedl, že se chce stát občanským kandidátem a nebude usilovat o podporu žádné politické strany. Na začátku letošního ledna potvrdil získání 15 tisíc podpisů.

Igor Matovič

• Politik a bývalý podnikatel
• Datum narození: 11. května 1973
• Nominace: Podpora poslanců

Vstup bývalého premiéra Igora Matoviče do prezidentské volby mnohé překvapil. Hnutí Slovensko vzniklo přejmenováním z OĽaNO (OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti), ke kterému došlo nedlouho po parlamentních volbách na podzim 2023, kdy koalice tří stran OĽaNO, KÚ a Za ľudí získala 8,89 procent. Hnutí Slovensko má dnes ve slovenském parlamentu 13 poslanců.

Matovič ohlásil svůj vstup do voleb v roce 2024 doslova na poslední chvíli. Ve svůj úspěch on sám prý nevěří. „Nemusíte se bát, že před sebou vidíte prezidenta,“ uvedl Matovič na svolané tiskové konferenci. Během prezidentské volby chce klást nepříjemné otázky a „krýt záda demokratickému kandidátovi“, který se dostane do druhého kola.

Peter Pellegrini

• Předseda Národní rady
• Datum narození: 6. října 1975
• Nominace: Podpora poslanců

Kromě Korčoka a Kubiše potvrdil kandidaturu Peter Pellegrini. Předseda Národní rady oznámil kandidaturu na prezidenta 19.ledna. „Když mluvím o politické připravenosti prezidenta, mám za sebou dlouholeté zkušenosti z ústavních funkcí v tomto státě,“ řekl Pellegrini rodné Banské Bystrici. Pellegrini je předsedou strany Hlas (Hlas-SD). Patří k největším favoritům prezidentské volby.

Stranu Hlas založil poté, co opustil Směr-SD Roberta Fica. Proti Ficovi Pellegrini opakovaně vystupoval, nicméně po posledních volbách obě strany utvořily koalici spolu se Slovenskou národní stranou (SNS). V minulosti byl Pellegrini také premiérem (2018–2020) či ministrem pro investice a informatizaci (2016–2018).

Další kandidáti

Návrhy na kandidáty bylo možné podávat do 30. ledna 2024. U kandidátů, kteří se zaregistrovali v poslední možný den, lhůta na ověření splnění podmínek pro kandidaturu uplynula 13. února. Volební průzkumy těmto kandidátům nedávají velké šance na zvolení.

O kandidaturu usiluje i Štefan Harabin, bývalý ministr spravedlnosti z Ficovy první vlády a později předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Euroskeptik a otevřený podporovatel ruské invaze na Ukrajinu kandidoval v prezidentských volbách již v roce 2019, kdy s více než 14 % obsadil třetí místo. Aktuální volební průzkumy sice Harabinovi přisuzují nižší podporu okolo 10 %, ale stále se jedná o významnou část voličů. Harabin by proto s výsledky voleb mohl zamíchat.

Kandidovat hce také Andrej Danko, předseda koaliční SNS. Danko na rozdíl od Fica Pellegriniho zatím nepodpořil a je k němu velmi kritický. Útoky ze strany Danka přešly i do osobní roviny. Lídr SNS Pellegriniho vyzval, aby přiznal svoji sexuální orientaci. Pellegrini o svém milostném životě mlčí a jeho orientace se stala předmětem spekulací. Danko na začátku roku ohlásil, že má k dispozici 10 tisíc občanských podpisů a je v případě potřeby připravený kandidovat na prezidenta. Může ale jít jen o součást vyjednávání – Danko chce Pellegriniho kandidaturu využít k upravení koaliční smlouvy a přerozdělení ministerstev.

Mezi další kandidáty se řadí i Marián Kotleba. Je označován za extremistu a do povědomí se zapsal svými pozitivními názory na osobnost Jozefa Tisa. Dlouhodobě se negativně vyjadřuje vůči Romům, Slovenskému národnímu povstání, NATO, EU a OSN. Patří mezi politické osobnosti, které v minulosti popíraly holokaust. 

Další kandidát a historik Patrik Dubovský se živí jako pracovník Ústavu paměti národa. Kandidaturu oznámil během posledního možného dne. Potřebné podpisy mu dodali poslanci Matovičova hnutí Slovensko, podpořili ho rovněž zástupci strany Za lidi a Křesťanské unie. O nominaci občanů stojí i šéf maďarské Aliance Krisztián Forró, který chce v kampani upozorňovat na témata spojená s maďarskou menšinou žijící na Slovensku. Kandiduje i Milan Náhlik. Bývalý policista v roce 2020 kandidoval do parlamentu za stranu HLAS LIDU. Do voleb jde s mottem: „Váš hlas bude u mě v pevných rukou, které budou chránit všechno, na čem vám záleží." 

Podpisy 15 tisíc občanů se snažila zajistit zakladatelka Iniciativy za vymazané rodiče Beáta Janočková, ta však na konci ledna přiznala, že se jí signace sebrat nepodařilo. Kandidaturu zvažovala také Marta Čurajová nebo Róbert Švec. Ani oni však nakonec nenasbírali dostatek podpisů.

Volební průzkumy a preference kandidátů na prezidenta

Volební průzkumy favorizují Petera Pellegriniho. Únorové šetření agentury NMS  předpovídá současnému předsedovi Národní rady téměř 36 % hlasů. Na druhém místě by se s 34,6 % umístil hlavní kandidát opozice Ivan Korčok.

Volební preference ostatních kandidátů jsou podle průzkumů nízké. Podle NMS po vedoucí dvojici následuje Štefan Harabin (10 %), Igor Matovič (6,6%) a Ján Kubiš (4,8 %).

Volební průzkumy agentur Focus a AKO potvrzují velký náskok Petera Pellegriniho a Ivana Korčoka. Agentury favorizují Petera Pellegriniho jako favorita druhého kola prezidentské volby na Slovensku. Vítěz se stane šestým prezidentem v historii samostatné Slovenské republiky

Volební témata na Slovensku

O jakých tématech se před slovenskými prezidentskými volbami 2024 bude nejčastěji hovořit v předvolebních rozhovorech a debatách?

• Demokracie na Slovensku: Téma, které se snaží nastolit zejména opozice. Slovensko totiž na rozdíl od České republiky nemá horní komoru parlamentu. Robert Fico drží se svými koaličními partnery většinu v Národní radě a šéfuje vládě. Po Pellegriniho zvolení by měl v Prezidentském paláci sice bývalého člena své strany, ale v důležitých věcech stále loajálního spojence. Ostatně předseda PS Michal Šimečka varoval, že v případě zvolení vládního kandidáta by se demokracie na Slovensku mohla dostat na šikmou plochu.
• Změny v trestním právu: Ficova vláda plánuje zrušit Úřad speciální prokuratury. Instituce dohlíží na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních případů, mimo jiné i na korupční kauzy vlád vedených v minulosti Ficem. Součástí plánovaných změn v trestním právu je také snížení trestů za korupci. Odpůrci vlády za těmito kroky vidí snahy o zajištění beztrestnosti pro Ficovy spojence. V souvislosti s plánovanými změnami se ve slovenských městech konala řada demonstrací. Na tu dosud největší dorazilo 11. ledna v Bratislavě zhruba 20 tisíc lidí.
• Válka na Ukrajině: Ficova vláda kritizuje protiruské sankce a vojenskou podporu Ukrajiny. Slovensko nově poskytuje napadené zemi již jen prostředky nevojenského charakteru. Podle slovenského premiéra by se měla EU postupně snažit o standardizaci vztahů s Ruskem. Pellegrini jako člen koalice a kandidát podporovaný Ficem bude pravděpodobně vystupovat v souladu s tímto přístupem. Naopak ze strany Korčoka se dá očekávat prosazování větší podpory Ukrajiny.
• Ekonomická situace: Samozřejmě i Slovensko trápí vysoká inflace. Jedním z hlavních volebních témat proto bude řešení nepříznivé ekonomické situace. Kandidáti budou v předvolebním období probírat také deficit veřejných financí a zadlužení země. Vyšší příjmy státu má zajistit nedávno schválený konsolidační balíček.
• Prezidentka Zuzana Čaputová: Obvyklým tématem předvolebních debat je zhodnocení práce odcházející hlavy státu. Kandidáti popisují, v čem by postupovali jinak a v jakých oblastech by na práci předchůdce rádi navázali. V podobné politice jako Zuzana Čaputová by pravděpodobně pokračoval Korčok. Od ostatních kandidátů zazní spíše kritika. Nicméně hlavní favorit Pellegrini patří svým vystupováním k umírněným politikům.

Volební systém: Jak se volí prezident na Slovensku

Volba prezidenta je na Slovensku od roku 1999 přímá. Prezidenta tedy volí občané v tajném hlasování. Vítězem voleb se stává kandidát, který obdrží nadpoloviční většinu platných hlasů. Pokud ji v prvním kole ani jeden z kandidátů nezíská, koná se do 14 dnů druhé kolo voleb. Do něj postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Mandát prezidenta je pětiletý. V úřadu může hlava státu zůstat maximálně dvě po sobě jdoucí volební období.

Volby z ČR: Jak volit prezidenta ze zahraničí

Volit prezidenta mohou všichni občané Slovenska, kteří nejpozději v den voleb dovrší 18 let věku. Pokud přemýšlíte, jak volit z České republiky, máte bohužel smůlu. Prezidentské volby na rozdíl od parlamentních volebneumožňují hlasování ze zahraničí. Volit je možné pouze ve volebních místnostech na území Slovenské republiky.

V nedávných parlamentních volbách přitom ze zahraničí hlasovalo více než 58 tisíc voličů. Ti se v březnu musí vydat na Slovensko, jinak se prezidentských voleb nezúčastní. Doplatit na to může především Korčok. Přes 72 % hlasů ze zahraničí získaly v posledních parlamentních volbách PS a SaS – strany, které Korčoka ve volbě podporují. Naopak strany současné koalice mezi Slováky volícími v zahraničí propadly.

Volební účast při volbě prezidenta

Volební účast ve slovenských prezidentských volbách nebývá příliš vysoká. V prvním kole překonala 50% hranici jen v roce 1999. Historicky první přímé volby prezidenta na Slovensku se zúčastnilo rekordních 73,81 % voličů. O pět let později klesla volební účast na 47,94 % a od té doby se drží v podobných relacích. K posledním volbám prezidenta v roce 2019 přišlo v prvním kole 48,74 % voličů. Ve druhém kole byla volební účast nižší, zhruba 41,79 %. Pro srovnání – v posledních parlamentních volbách na Slovensku odvolilo 68,51 % voličů.

Volební mapa: Volební výsledky v roce 2019

Volby prezidenta v roce 2019 ovládla Zuzana Čaputová. V prvním kole zvítězila se ziskem 40,57 % hlasů. Do druhého kola ji s 18,66 % hlasů doprovodil Maroš Šefčovič, nestraník nominovaný Ficovým Směrem. Volební mapa prvního kola byla téměř jednobarevná – Čaputová zvítězila v 71 okresech z celkových 79. Ve druhém kole současná prezidentka získala 58,41 % hlasů. Tentokrát již byla volební mapa okresů pestřejší. Čaputová vyhrála v 50 okresech, zbylých 29 ovládl Šefčovič.

Mapa voleb ukazuje také odlišné volební preference v různých koutech Slovenska. Čaputová získala největší podporu zejména na západě země – například v Bratislavském kraji ji ve druhém kole volilo téměř 74 % voličů. Naopak Šefčovičovi se dařilo v tradičních baštách Směru na východě Slovenska, hlavně v Prešovském kraji.

Výsledky voleb: Kdy bude znám nový prezident Slovenska?

Slovenské volby probíhají během jednoho dne. Volební místnosti jsou standardně otevřené od 7 do 22 hodin. Poté začíná sčítání hlasů. Kdy budou známé výsledky voleb? Běžně bývají vyhlášené během následujícího dne, letos tedy v neděli 24. března 2024. Případné druhé kolo je z pohledu sčítání snazší. V roce 2019 byly volební výsledky k dispozici již po třech hodinách od konce voleb.

Prezidenti Slovenska od roku 1993

Kteří prezidenti vládli samostatnému Slovensku od rozdělení federace?