Slovinský „Orbán“ poražen. Volby vyhrál politický nováček

3 měsíce starý 99

Nedělní parlamentní volby ve Slovinsku podle prvních odhadů překvapivě jasně vyhrálo liberálně zelené Hnutí Svoboda (Gibanje Svoboda) s 35,8 procenta hlasů. Druhá skončila Slovinská demokratická strana (SDS) dosavadního premiéra Janeze Janši s 22,5 procenta.

Vládnoucí uskupení už podle agentury APA uznalo porážku a Janša, kterého kritici označují za pravicového populistu, tak podle všeho v čele vlády 2,1 milionové země brzy skončí.

Hnutí Svoboda vedené politickým nováčkem Robertem Golobem se parlamentních voleb účastnilo poprvé a hned v nich s výrazným odstupem zvítězilo. Golob v minulosti vedl energetickou společnosti GEN-I, avšak rozhodl se pro návrat do politiky, kde dříve působil také na regionální úrovni. Do čela hnutí byl zvolen 26. ledna letošního roku.

Pokud se odhady zveřejněné televizí RTV Slovenija potvrdí, získá Hnutí Svoboda o poznání více, než očekávaly předvolební průzkumy. Ten páteční mu dával šanci na necelých 28 procent hlasů.

Naopak u SDS se zřejmě průzkumy tolik nemýlily. Straně předpovídaly kolem 24 procent hlasů. Její místopředseda Aleš Hojs už uznal porážku a gratuloval vítěznému hnutí. „Je zřejmé, že lidé znovu vsadili na novou tvář,“ poznamenal v narážce na pětapadesátiletého Goloba.

Pro sestavení nové vlády bude Hnutí Svoboda nejspíš potřebovat koaliční partnery. Jejich hledání by mělo usnadnit to, že už před volbami dala dvojice hlavních levicově orientovaných stran najevo, že s Janšou po volbách určitě spolupracovat nebudou. Pro sociální demokracii (SD) podle odhadů hlasovalo 6,6 procenta voličů, pro Levici 4,4  procenta.

Do parlamentu se dostane i křesťanskodemokratické a dosud koaliční Nové Slovinsko se 6,8 procenta.

Žádné další uskupení zřejmě čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu nepřekoná. Díky tomu by si Hnutí Svoboda v 90členném zákonodárném sboru mohlo přijít na 42 křesel, SDS na 26, Nové Slovinsko na osm, SD na sedm a Levice na pět. Dosud bylo v parlamentu devět stran.

Janšovi kritici vyčítají, že kopíruje autoritářský styl vládnutí maďarského premiéra Viktora Orbána, a podrývá demokratické principy. Nechvalně proslul také svou kampaní proti novinářům. Slovinskou tiskovou agenturu označil za „národní ostudu“ a neváhal proti novinářům podnikat i konkrétní kroky v rámci navrhované legislativy. Někteří z nich údajně čelili výhrůžkám či veřejnému osočování.

Sám Janša jakýkoliv střet s novináři popírá. Mezi jeho politické vzory patří i bývalý americký prezident Donald Trump. Premiérem byl už v letech 2004-2008 a  2012-2013. Nyní balkánskou zemi vede od roku 2020.

Zdroj