Slzy štěstí v očích klientů jsou největším oceněním, říká fotograf Daniel Šeiner

1 měsíc starý 39

Tomáš Prchal

Talent, píli a cit pro detail zdědil fotograf Daniel Šeiner po tátovi, který se fotografii profesionálně věnoval takřka celý život. Rodilý Mostečan stojí za hledáčkem objektivu čtvrt století, přitom jako mladík vůbec netušil, čím se bude živit.

Fotograf Daniel Šeiner a jeho snímkyZvětšit fotkuKliknutím zvětšíte Zvětšit fotografii Zvětšit fotografii Zvětšit fotografii gallery 46 fotografií v galerii ›

Fotograf Daniel Šeiner a jeho snímky | Foto: se svolením D. Šeinera

Už jako pětiletý cvrček se motal kolem fotoaparátů, vyvolávání filmů a fotek. „Studoval jsem pak fotografii na děčínské střední škole a dnes jsem za to moc rád, protože mám práci, která mě neskutečně baví,“ říká Dan.

Na nejvyšším žebříčku má focení s lidmi. „Svatby, portréty, rodiny, děti, reportáže, móda, cokoliv, kde se něco děje. Jinak jsem ale hodně univerzálním fotografem.“

Pár hodin na spánek

Na zájem o svoji práci si v současné době nemůže stěžovat, zrovna totiž prožívá období, kdy jí má doslova nad hlavu. „Jsem rád, že si najdu aspoň pár hodin na spánek. Ale nestěžuji si, během krizí jsem si to přál, tak teď to mám,“ usmívá se a listuje plným diářem s pracovními schůzkami.

Miloslav Pleskač a jeho kamarádi tak dlouho snili o svém klubu a prodejně komiksů i deskových her, až ho manželka postrčila kupředu a pomohla mu si sen splnit.

Snili o své prodejně komiksů. V Ústí fanouškům nabídnou i hernu

A jak se pozná kvalitní fotograf? „Určitě podle spokojenosti zákazníků, svého portfolia, talentu, pohledu na svět, barev a světla, komunikace s lidmi. Fotka musí vypovídat o zachyceném člověku, o jeho náladě, duši, osobnosti. Dnes má možnost fotit každý a vybojovat si své místo na slunci není snadné. Mám výhodu, že za ta léta mám už vybudovanou klientelu a tolik zkušeností, že zakázky už nevyhledávám, ale chodí ke mně samy na základě recenzí.“

Dan miluje, když vidí spokojenost klientů v jejich očích a pokud se někdy zalijí slzami štěstí, tak to je pro něj nejvíc.

Focení je umění

Definitivně k fotografii Dan přilnul v roce 1990, kdy rodiče otevřeli v Mostě fotoateliér s fotoprodejnou a Dan se k nim po příchodu z vojny přidal. „Ale pocitově jsem se profesionálnímu focení začal věnovat až po odchodu rodičů do důchodu, kdy jsem si uvědomil, že focení není jen řemeslo, ale i umění, do kterého je potřeba dávat nejen znalosti, ale i srdce a emoce,“ říká fotograf proslulý svým osobitým, čistým a elegantním stylem.

Práce Dana zavála do Prahy a žil i ve Slaném, nakonec se ale vrátil do rodného Mostu, kde má spoustu přátel.

Zdroj